tag:blogger.com,1999:blog-21516017010973092222024-03-14T00:15:53.468+01:00FILM NOIR BLOGpůvodní katalog amerického filmu noir i jeho mezinárodních ozvukůMejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.comBlogger464125tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-52387582411979079852024-02-20T15:16:00.001+01:002024-02-20T15:16:27.228+01:00Kiss the Blood Off My Hands (1948)<p><b>Kiss the Blood Off My Hands</b><br />USA, 1948, 79 min.</p><p>Pod evokativním názvem <i>Kiss the Blood Off My Hands </i>se skrývá první film z portfolia nezávislé produkční společnosti Norma Productions, kterou spolu se svým agentem <b>Haroldem Hechtem </b>založil herec <b>Burt Lancaster</b>. Sám si zde zahrál hlavní roli mladého muže, který během druhé světové války strávil téměř dva roky v nacistickém koncentračním táboře. </p><p><b>Lancasterův </b>Bill Saunders se po tomto traumatizujícím zážitku jen těžko integruje zpět do společnosti. Nedůvěřuje okolí, má strach z uzavřených prostor a projevuje se výbušně a násilně. Při jednom afektu zabije chlápka v hospodě a dá se na útěk. Celý incident se ovšem odehrál před svědkem, který Billa vypátrá a začne jej vydírat. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgA0NFt7i1bmGRIXv2CXB8agdXCxXOvTjeE3gmI9pDN7M0LdYNRVFWNhnaO2IgVSG3bJLPCLdQ-WTJMY96MtQT1jUbk1sCsFZ2YsIO1FXJv1vvEkTviKffY7mdBcpEdajAm8AGsR8Ba13ua_qIhdCCDRay5AImJB7gMZhFLXLI6rQA-1JZo2f9aGwh7-r0/s640/kisstheblood2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="501" data-original-width="640" height="251" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgA0NFt7i1bmGRIXv2CXB8agdXCxXOvTjeE3gmI9pDN7M0LdYNRVFWNhnaO2IgVSG3bJLPCLdQ-WTJMY96MtQT1jUbk1sCsFZ2YsIO1FXJv1vvEkTviKffY7mdBcpEdajAm8AGsR8Ba13ua_qIhdCCDRay5AImJB7gMZhFLXLI6rQA-1JZo2f9aGwh7-r0/s320/kisstheblood2.jpg" width="320" /></a></div><p><b>Lancasterovou </b>hereckou partnerkou se pro tento film stala <b>Joan Fontaine</b> (čerstvě vyvázaná z kontraktu s producentem <b>Davidem O. Selznickem</b>). Její postava zdravotní sestry Jane žije sama v malém bytě a neustále čelí obtěžování a hrozbě znásilnění, a to i ze strany Billa, který zpočátku vystupuje spíše jako neurvalý sexuální predátor. I přes tento problematický začátek utvoří Jane a Bill pár, který v dalším počínání postupuje jako jeden celek. Závěr je však pro dvojici otevřený, neboť diváci se nedozví, zda se jim podaří uniknout do bezpečí. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ9khoH_gZZegn2cvkIaF8txb-oKqD-E2h-RPe_6tTcVboQngmz3VievHx_hGm97Zech2pL_BMbn8mh7BiYkv8Ankn3fHDz4mrkf-ddoiXglkU5oOGMXqOpQGjRs_-XBOzTDeZ3ooiN7VvnwZmjdtANUK3ZVciJkLZ5LLiSvFUn9d2hRCMM-kB4mRk9XI/s728/kisstheblood1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="410" data-original-width="728" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ9khoH_gZZegn2cvkIaF8txb-oKqD-E2h-RPe_6tTcVboQngmz3VievHx_hGm97Zech2pL_BMbn8mh7BiYkv8Ankn3fHDz4mrkf-ddoiXglkU5oOGMXqOpQGjRs_-XBOzTDeZ3ooiN7VvnwZmjdtANUK3ZVciJkLZ5LLiSvFUn9d2hRCMM-kB4mRk9XI/s320/kisstheblood1.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Počátek vztahu Billa a Jane provází násilné chování prvního a bezprostřední hrozba znásilnění. </td></tr></tbody></table><p>Snímek režíroval <b>Norman Foster</b>, v minulosti spojený například s <b>Orsonem Wellesem </b>(<i>Journey into Fear </i>/1943/) nebo béčkovými sériemi o Charliem Chanovi a Mr. Motovi. O dva roky později bravurně zužitkoval autentické lokace San Francisca v <i>Ženě na útěku </i>(Woman on the Run, 1950), ale zde pracoval téměř výhradně v ateliéru, kde se spolu se svým štábem celkem zdárně vytvořil iluzi poválečného Londýna. Vizuálně je film velmi povedený - kamera <b>Russella Mettyho </b>(později mj. častého spolupracovníka <b>Douglase Sirka</b>) snímá temné uličky se skrývajícími se postavami a uplatňuje blízké rámování pro zachycení ztrápených obličejů hlavních postav. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijS6zvfjbuarHvvUivrUfB6P37Wr9i41hK3jMpB5FxKb0yDxgztIaAmQxjXwn-mI8g6TptDXIMVsyRcIxXPaqPXTcf2UUtjVXWEsf49o07TxULHh52PqBhY2YBBJJk_xymxLiomFjb2Wj2Jokr_zxpR81aMR-jOlBx67jVwHg2QLqqBlC_xIxEK_2pzVY/s1920/kisstheblood3.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1920" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijS6zvfjbuarHvvUivrUfB6P37Wr9i41hK3jMpB5FxKb0yDxgztIaAmQxjXwn-mI8g6TptDXIMVsyRcIxXPaqPXTcf2UUtjVXWEsf49o07TxULHh52PqBhY2YBBJJk_xymxLiomFjb2Wj2Jokr_zxpR81aMR-jOlBx67jVwHg2QLqqBlC_xIxEK_2pzVY/s320/kisstheblood3.png" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bill se projevuje násilně, ale sám je také obětí šokující brutality.</td></tr></tbody></table><p>Působivá atmosféra ale nedokáže zcela vyvážit kulhající tempo a několik nedořešených motivů (válka, Londýn), které vytvářejí celkový dojem nekonzistentnosti. Škoda, k velké spokojenosti nebylo zase tak daleko. </p><p>P.S. Pokud vás to napadlo, tak ano, v některých teritoriích byl velmi popisný název vnímán jako nepřijatelný a film byl uváděn pod alternativními tituly jako <i>The Unafraid </i>a <i>Blood on My Hands</i>. Nezvykle podrobný text o filmu je k nalezení <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kiss_the_Blood_Off_My_Hands" target="_blank">na Wikipedii</a>.</p><p><b>Režie: </b>Norman Foster<br /><b>Produkce:</b> Richard Vernon (Norma Productions)<br /><b>Scénář: </b>Leonardo Bercovici podle románu Geralda Butlera<br /><b>Kamera:</b> Russell Metty<br /><b>Hudba:</b> Miklós Rózsa<br /><b>Střih:</b> Milton Carruth<br /><b>Výprava: </b>Nathan Juran, Bernard Herzbrun<br /><b>Hrají:</b> Burt Lancaster, Joan Fontaine, Robert Newton, Lewis L. Russell a další</p><p><b>Distribuce:</b> Universal Pictures<br /><b>Premiéra: </b>29. října 1948</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0040512/" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/24969-kiss-the-blood-off-my-hands/prehled/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/kiss-the-blood-off-my-hands-vm1060854" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Catalog/moviedetails/25608" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-29531709864271830342024-02-14T11:29:00.001+01:002024-02-14T11:29:47.882+01:00The Fallen Sparrow (1943)<p><b>The Fallen Sparrow</b><br />USA, 1943, 94 min.</p><p>Pod poetickým názvem <i>The Fallen Sparrow </i>(Padlý vrabec) se skrývá špionážní noir podle stejnojmenného románu <b>Dorothy B. Hughes </b>(také autorky předloh k <i>Ride the Pink Horse </i>/1947/ a <i>Na opuštěném místě </i>/In a Lonely Place, 1951/), který pro společnost RKO režíroval <b>Richard Wallace</b>. <b>John Garfield </b>v něm hraje veterána ze španělské občanské války, který po mnohaměsíčním věznění a mučení trpí posttraumatickým stresovým syndromem. Mimo jiné jej všude provází zvuk šoupajících nohou patřící jednomu z jeho věznitelů. Po návratu ze sanatoria jej čeká další rána v podobě záhadné smrti blízkého přítele, kterou se pokouší vyšetřit. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAs2OvQT38_vbI_1E4AYvfmFVoI1goL5AetuscZz7g1EJrLrT-dAWxrrHYHPVFBPT6jjlPJFciGPEE7SJRuOwNF5fhkysp19YEtfutOXxFiTm7g4WfOQ43v2jvkNFDgxVaCkLZiYQeiU6O7o7mRB4C2q3YIi3U-99LPnQQrBTn3aIq5XaqAkTalNX4V6M/s391/fallensparrow.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="391" data-original-width="255" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAs2OvQT38_vbI_1E4AYvfmFVoI1goL5AetuscZz7g1EJrLrT-dAWxrrHYHPVFBPT6jjlPJFciGPEE7SJRuOwNF5fhkysp19YEtfutOXxFiTm7g4WfOQ43v2jvkNFDgxVaCkLZiYQeiU6O7o7mRB4C2q3YIi3U-99LPnQQrBTn3aIq5XaqAkTalNX4V6M/s320/fallensparrow.jpg" width="209" /></a></div><p>Následně se začne rozplétat komplikovaná síť falešných identit a špiónských intrik, kde hrají důležité role norský historik upoutaný na invalidní vozík Skaas (<b>Walter Slezak</b>), jeho tajemný synovec Otto, senilní princ Francois St. Louis a hned tři ženy, všechny potenciální femmes fatales (<b>Maureen O'Hara</b>, <b>Patricia Morison </b>a <b>Martha O'Driscoll</b>). Co začne jako zajímavě rozehraný investigativní příběh, se bohužel někdy v polovině promění v překombinovanou špionážní zápletku s ďábelskými nacisty a válečnou standartou, po které všichni z nějakého důvodu prahnou (zde se samozřejmě projevuje dopad probíhající druhé světové války). To mě vede k úvaze, že se pravděpodobně pro potřeby filmového scénáře nepodařilo patřičně "pročistit" románovou předlohu. </p><p>I přes řečené film stojí za vidění. <b>Garfieldovi</b>, zapůjčenému od Warner Bros.,<b> </b>se velmi dobře daří vystihnout stav psychicky nalomeného člověka, který vlivem traumatu a paranoie není schopen rozlišovat mezi realitou a představami. Atmosféra je také sugestivní, což připisuji kameramanovi <b>Nicholasu Musuracovi</b>, který zde používá některé postupy, jež později s větším úspěchem uplatnil v povedenějších noirech jako <i>The Locket </i>(1946) a <i>Pryč od minulosti </i>(Out of the Past, 1947). Působivá je například úvodní scéna, kde se zdvojí obličej hlavního hrdiny odrazem ve skle, což mi připomnělo představení Malloye ve <i>Sbohem buď, lásko má </i>(Murder, My Sweet, 1944) taktéž od RKO (kameru zde však dělal <b>Harry J. Wild</b>). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/Lk4Bf9d7F60" width="320" youtube-src-id="Lk4Bf9d7F60"></iframe></div><p>Film byl ve své době komerčně úspěšný (utržil kolem 1,5 milionů dolarů) a získal oscarovou nominaci za hudbu pro <b>Roye Webba</b>. </p><p><b>Režie: </b>Richard Wallace<br /><b>Produkce:</b> Robert Fellows (RKO)<br /><b>Scénář: </b>Warren Duff podle předlohy Dorothy B. Hughes<br /><b>Kamera:</b> Nicholas Musuraca<br /><b>Hudba:</b> Roy Webb<br /><b>Střih:</b> Robert Wise<br /><b>Výprava: </b>Van Nest Polglase<br /><b>Hrají:</b> John Garfield, Maureen O'Hara, Walter Slezak, Patricia Morison, Martha O'Driscoll a další</p><p><b>Distribuce:</b> RKO<br /><b>Premiéra: </b>19. srpna 1943</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0035860/" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/24369-the-fallen-sparrow/prehled/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/the-fallen-sparrow-vm436049" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Catalog/moviedetails/415" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-22343968990865151872024-02-01T14:21:00.004+01:002024-02-01T14:21:34.911+01:00Architekt zločinu: Portrét Dashiella Hammetta<p><i>Portrét spisovatele Dashiella Hammetta pro čtenáře Film Noir Blogu napsal Michal Šmajda. Za možnost jej publikovat mu srdečně děkujeme. </i></p><p>Spisovateľ <b>Dashiell Hammett</b> (1894–1961) dal
filmovému svetu sériu o Thin Manovi (1934–1947), <i>Maltézskeho
sokola</i> (1941) – „oficiálne“ prvý film noir, či <i>Sklenený kľúč</i> (1942)
s hviezdnou dvojkou <b>Veronica Lake</b> – <b>Alan Ladd</b>. Navyše, jeho prvotina <i>Krvavá
žatva</i> (1929) inšpirovala celú radu zvučných filmárov: od <b>Kurosawu</b>, cez
<b>Leoneho</b>, až po <b>Hilla</b>. V stručnom prehľade sa pozrieme na všetky jeho knižné
diela.</p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK"><b>Hammett</b> je kľúčovým predstaviteľom americkej
drsnej školy (tzv. hard-boiled school). Jeho literárne obdobie bolo síce krátke, no
intenzívne. Za 5 rokov vydal 5 románov, povýšil žáner brakovej detektívky na
umenie a stvoril viacero mytologických postáv: odhodlaného detektíva bez
mena z Kontinentálnej detektívnej agentúry (The Continental Op), drsné súkromné
očko<b> Sama Spadea</b>, charizmatického gamblera Neda Beaumonta a šarmantného
ex-detektíva Nicka Charlesa. Všetky spomenuté prívlastky by sme mohli
prisúdiť každej z vymenovaných postáv, pritom každá z nich je
jedinečná a špecifická.</span></p><p class="MsoNoSpacing"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOhyphenhyphenCho09jtB1OfM1kDAlw0_Ul0kIwmsNoJiG-nzkFYF-tQV4tZBpaVuiUrXGCpTxHHs2A-0B4vseiV1AQ-zYIOf_HvI8TDxKkrjl8Fh-jV2Xv5caRD28VQ9xKfwqvQIQtQNekB1XsPk-6ddsObWBIXeFx4ETUdsQ2T7eRgaxIcJTNo6u06yJXoajtt_c/s425/hammett.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="340" data-original-width="425" height="256" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOhyphenhyphenCho09jtB1OfM1kDAlw0_Ul0kIwmsNoJiG-nzkFYF-tQV4tZBpaVuiUrXGCpTxHHs2A-0B4vseiV1AQ-zYIOf_HvI8TDxKkrjl8Fh-jV2Xv5caRD28VQ9xKfwqvQIQtQNekB1XsPk-6ddsObWBIXeFx4ETUdsQ2T7eRgaxIcJTNo6u06yJXoajtt_c/s320/hammett.jpg" width="320" /></a></div><p></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Zločin poznal z prvej ruky, keďže osem
rokov pôsobil v Pinkertonovej súkromnej detektívnej agentúre, najväčšej
v USA. Postupne prešiel viacerými veľkomestami vrátane Chicaga, Los
Angeles a San Francisca, kde žil a zároveň slúžil najdlhšie. Práve z Frisca
pochádza značná časť jeho príbehov, alebo s ním bezprostredne súvisí.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK"><b>Hammett</b> po službe v 1. sv. vojne skončil na
prelome rokov 1920–1921 v sanatóriu (najskôr ho vytrápila španielska
chrípka, neskôr tuberkulóza), kde sa dostal k písaniu a koncom roka 1922
mu vyšli prvé menšie práce v legendárnom pulpovom magazíne <i>Black Mask</i>.
V októbri 1923 už bola na jeho stránkach pod pseudonymom Peter Collinson
publikovaná <b>Hammettova</b> prvá detektívna poviedka s pracovníkom
Kontinentálnej agentúry.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Debutový román <i>Krvavá žatva</i> (Red
Harvest, 1929) je však viac prohibičnou gangsterkou než detektívkou.
Rozprávačom je bezmenný detektív zo sanfranciskej Kontinentálnej, ktorý sa
ocitá medzi súperiacimi gangmi v malom banskom mestečku, kde je polícia
pevnou súčasťou korupčnej schémy. Vyššia literatúra sa tu spája
s realizmom detektívnej praxe počas búrlivých 20tych rokov.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK"><b>Hammett</b> býva pre svoj minimalizmus a úspornosť
prirovnávaný k <b>Hemingwayovi</b>. Priniesol „objektívny“ (novinársky, hltavý)
štýl bez siahodlhého komentára, čo sa deje v hlavách protagonistov a kvetnatých
opisov prostredia. Dej ťahajú dopredu postavy, ich dialógy a činy. A to sa
čoskoro ukázalo ako veľmi vďačný materiál pre filmový scenár.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK"><i>Krvavá žatva</i></span><span lang="SK">,
pôvodne publikovaná seriálovo v spomínanom časopise <i>Black Mask</i>
(1927–1928), s príbehom cudzinca, ktorý sa odhodlá očistiť mestečko od
zločinu, inšpirovala okrem iných aj <b>Akiru Kurosawu</b> (<i>Yojimbo</i>, 1961), <i>Sergia Leoneho</i>
(<i>Pre hrsť dolárov</i>/A Fistful of Dollars, 1964) či <b>Waltera Hilla</b> (<i>Posledný ostáva</i>/Last
Man Standing, 1996). <u>(1)</u></span></p><p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCSRpsp_wbMwb1_GkOf41NjUkNo_G4gz_oKgdnqh5fSoADevzGYwB2jeZK3NLnJh0HoIqreH5odClxa-D0N1iVtamQXzGmd_VbPjtWRXcOIqfYyCxESemXh71qT9Lg6y-fMvjzl6CIYzpFpN9wnaBr-uMqebVDUgkxdlK_lIYUZ_mm0X3YDZSQOSFh_6s/s860/hammett2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="860" data-original-width="650" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCSRpsp_wbMwb1_GkOf41NjUkNo_G4gz_oKgdnqh5fSoADevzGYwB2jeZK3NLnJh0HoIqreH5odClxa-D0N1iVtamQXzGmd_VbPjtWRXcOIqfYyCxESemXh71qT9Lg6y-fMvjzl6CIYzpFpN9wnaBr-uMqebVDUgkxdlK_lIYUZ_mm0X3YDZSQOSFh_6s/s320/hammett2.jpg" width="242" /></a></div><p></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">S detektívom z Kontinentálnej
pokračuje aj v románe <i>Prekliate rodu Dainovcov</i> (The Dain Curse,
1929; seriálovo 1928–1929 v <i>Black Mask</i>), no pri jeho čítaní zďaleka nemáte
pocit, že ide o nepriame pokračovanie <i>Krvavej žatvy</i>; opak je pravdou: je to
úplne iná kniha, zostal iba bezmenný hrdina.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Dainovci sú už čistokrvnou detektívkou so
záhadou, vraždou a pátraním. Pozostáva z troch častí, je dejovo
košatejšia, lokáciami pestrejšia, vystupuje tam väčšie množstvo postáv
a zápletka je tým pádom „zamotanejšia“. Čitateľom (aj vďaka prostrednej
časti s drogovým chrámom) môže pripomenúť neskoršie chandlerovky. Dainovci sa
nedočkali celovečerného spracovania, ale v 1978 sa dostali na televízne
obrazovky v podobe seriálu z dielne CBS.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK"><b>Hammettovým</b> najzvučnejším počinom je bezo
sporu <i>Maltézsky sokol</i> (The Maltese Falcon, 1930; seriálovo 1929–1930)
s dominantným súkromným detektívom Samom Spadeom – drsným, cynickým, no
stále čestným a elegantným (novodobým rytierom). Slávna adaptácia <b>Johna Hustona</b>
z 1941 je mimoriadne verná: tvorcovia použili detektívku takmer ako scenár a čitateľ
znalý filmovej verzie má pred očami „dobre známe“ scény a neraz aj ich
technické riešenie (napr. postupnosť detailov či kamerových nájazdov na tváre
protagonistov). A <b>Humphrey Bogart</b> sa s jeho suverénnou kadenciou
chrlených slov pre rolu Spadea (a neskôr aj Phila Marlowea z pera <b>Raymonda
Chandlera</b>) priam narodil. <u>(2)</u> Snímku neskôr označili za vôbec prvý film
noir. <u>(3)</u></span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Nasledujúci<b> </b><i>Sklený kľúč</i> (The Glass
Key, 1931; seriálovo v 1930) má oproti Sokolovi o niečo „vypísanejší“ štýl
a sám <b>Hammett</b> ho považoval za svoje najvydarenejšie dielo. Nie je to len
priamočiara detektívka (ironický gambler Ned Beaumont sa štylizuje do role
amatérskeho detektíva), ale pracuje sa tu s viacerými presahmi: politické hry,
prohibícia, sila a mantinely priateľstva. Spolu s <i>Krvavou žatvou</i> tu <b>Hammett</b> svojim perom vykreslil dôveryhodný portrét amerického mesta 20. rokov 20.
storočia, kedy krajinou zmietala prohibícia a zakrádala sa Veľká
hospodárska kríza. V postave Neda navyše autor načrtol svoj fyzický
autoportrét, takže knihu môžeme považovať aj za jeho najosobnejšiu.</span></p><p class="MsoNoSpacing"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBlc6GIyXPtnpm9eN1wSRTphWPN2mxoiHfSXkRVpopC-tZH0wuOTxk3fHb3SVGwxSD55Wu3KWFWQCX7ebSDnXvKo0OwDNsPmvq7KpUQtTD2dxbi28K-kivWwU-Eo2Xz3djmaE3TbXliYV7TpzeSMr0r4D5AQ0nrJMIWZxNyIgzc_7CeQwoRJC3jexgTHQ/s309/hammett3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="309" data-original-width="220" height="309" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBlc6GIyXPtnpm9eN1wSRTphWPN2mxoiHfSXkRVpopC-tZH0wuOTxk3fHb3SVGwxSD55Wu3KWFWQCX7ebSDnXvKo0OwDNsPmvq7KpUQtTD2dxbi28K-kivWwU-Eo2Xz3djmaE3TbXliYV7TpzeSMr0r4D5AQ0nrJMIWZxNyIgzc_7CeQwoRJC3jexgTHQ/s1600/hammett3.jpg" width="220" /></a></div><p></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">V 1935 sa dočkala filmovej verzie
s <b>Georgeom Raftom</b> a v roku 1942 aj noirovej adaptácie, kde si hlavné
role strihli <b>Lake</b> a <b>Ladd</b>. Ani jeden z filmov sa však nepriblížil kvalitám
predlohy. Románom sa tiež voľne inšpirovali bratia <b>Coenovci</b> vo
výbornej retro-gangsterke <i>Millerova križovatka</i> (Miller's Crossing, 1990).</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Jeho posledný román <i>Chudý muž</i> (Thin
Man, 1934; skrátená verzia v 1933) je už ľahším detektívnym čítaním s
výrazne komediálnym priesakom – za čo môže najmä hrdinov sklon k popíjaniu
a jeho šťavnaté slovné výmeny s manželkou Norou. Zároveň ako jediná
<b>Hammettova</b> detektívka prináša v závere veľmi detailnú rekonštrukciu
vraždy. Aj tu sa potvrdilo, ako dobre kniha poslúžila pre scenár (mnohé skvelé
dialógy z prvého filmu nájdeme už v predlohe), čo napokon vyústilo
v celú 6-dielnu sériu (1934–1947) so skvostnou dvojicou <b>William Powell</b> – <b>Myrna
Loy</b>.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Po krátkej spisovateľskej kariére sa začal
venovať písaniu scenárov pre Hollywood <u>(4)</u>, avšak čoskoro prišla stopka.
Jednak, počas 2. sv. vojny opäť narukoval do armády (a po návrate sa
nevyhol trápeniu s alkoholom) a jednak bol začiatkom 50tych rokov pre
svoje ľavicové politické postoje – podobne ako veľa iných intelektuálov z
kultúrnej a vedeckej oblasti v období mccarthizmu – vyšetrovaný, čo okrem
zaradenia na „čiernu listinu“ vyústilo pre pohŕdanie súdom aj v 5-mesačné
väzenie. V 1961 zomrel na rakovinu pľúc.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span lang="SK"><span style="mso-list: Ignore;">(1) </span></span><span lang="SK">Navyše, <b>Hammettova</b> knižná prvotina inšpirovala aj bratov <b>Coenovcov</b> k
názvu ich neo-noirového debutu <i>Blood Simple</i> (1984), a to konkrétne replikou: „This
damned burg's getting me. If I don't get away soon, I'll be going blood-simple
like the natives.“ („Toto prekliate zapadnuté mesto ma ničí. Ak sa odtiaľto čím
skôr nedostanem, dostanem to /zabíjanie/ do krvi ako domorodci.“).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span lang="SK"><span style="mso-list: Ignore;">(2)<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";"> </span></span></span><span lang="SK">Tu je dôležité pripomenúť, že vôbec prvá filmová podoba <b>Hammettovej</b>
detektívky prišla už v 1931 v réžii <b>Roya Del Rutha</b>; vyznačovala sa
však statickosťou a nezáživnosťou. Dialógy z knihy zostali, ale <b>Huston</b>
o dekádu neskôr adaptáciu vyšperkoval stiesňujúcimi kamerovými
kompozíciami a hereckým obsadením (popri božskom <b>Bogartovi</b> sa ďalej predviedli <b>Mary
Astor</b>, <b>Sydney Greenstreet</b>, <b>Peter Lorre</b> či <b>Elisha Cook Jr.</b>).</span></p><p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><span style="text-indent: -18pt;">(3) Pre nemalú časť znalcov i
fanúšikovského spektra je však skutočne prvým filmom noir o rok starší </span><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2010/03/stranger-on-third-floor-1940.html" style="text-indent: -18pt;"><i>Stranger
on the Third Floor</i></a><span style="text-indent: -18pt;"> (1940) od lotyšského rodáka <b>Borisa Ingstera</b>.</span></p><p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><span style="text-indent: -18pt;">(4) Za adaptovaný scenár k <i>Watch on
the Rhine</i> (1943) podľa divadelnej hry dramatičky <b>Lillian Hellman</b> (s ktorou
tvorili 30 rokov pár) bol nominovaný na Oscara. Vtedy však v tejto
kategórii bodovala <i>Casablanca</i>.</span></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-9396727677895608022023-07-05T14:40:00.004+02:002023-07-05T14:45:48.683+02:00Between Midnight and Dawn (1950)<p><b>Between Midnight and Dawn</b><br />USA, 1950, 90 min.</p><p><i>Between Midnight and Dawn </i>se řadí do cyklu poválečných docu-noirů zaměřených na práci policistů - zde dvou pochůzkářů (<b>Edmond O'Brien </b>a <b>Mark Stevens</b>), kteří se zahledí do stejné telefonistky a zároveň se stanou terčem zloby slizkého gangstera, kterého pomohou dostat za mříže. Film umně kombinuje kriminální zápletku s formou buddy movie, která se stala mnohem populárnější o několik dekád později. S tím souvisí nejen povahové odlišení obou policistů, ale také odlehčený, humorný nádech, který provází první část snímku. Postupně se ale z filmu vytratí a na plátně se začnou dít čím dál strašnější věci. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgS0fnkYBw57-UYyOFI0wUXdBXFWYGQYw6qIdGWQerr6kBEoo2AyhOZ5p0vKdKGQKL0AiDLIp2eXARA75Yr21yStaWy_XHhl9kESof17Qgn0G14yzT0z2yXPJ_R4oTsq4gGxo837sEjT7pLYA8SB9N6IZyvZakap1zyvfoHwewIe6NVBev0A67KWcT4cSU/s1280/prowlcar2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="1280" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgS0fnkYBw57-UYyOFI0wUXdBXFWYGQYw6qIdGWQerr6kBEoo2AyhOZ5p0vKdKGQKL0AiDLIp2eXARA75Yr21yStaWy_XHhl9kESof17Qgn0G14yzT0z2yXPJ_R4oTsq4gGxo837sEjT7pLYA8SB9N6IZyvZakap1zyvfoHwewIe6NVBev0A67KWcT4cSU/s320/prowlcar2.jpg" width="320" /></a></div><p>Film charakterizuje vysoká míra násilí, kdy přestřelky střídají bitky a tvůrci se nevyhýbají zobrazení krvavých šrámů nebo ran po střelbě. Ještě více šokující je scéna, ve které gangster hrozí tím, že pustí z okna malou dívenku a diváci se mohou podivovat nad tím, jak ji natočili a zda byla za všech okolností dodržena bezpečnost všech přítomných na place. </p><p>Snímek vznikl v produkci zkušeného <b>Hunta Stromberga </b>jako předposlední titul jeho kariéry. Režíroval jej <b>Gordon Douglas</b>, který v tomtéž roce dokončil jiný noir <i>Kiss Tomorrow Goodbye </i>s <b>Jamesem Cagneym</b>. Zde sice neměl k dispozici takovou hereckou <i>star</i>, ale obsazení je velmi kvalitní. Hlavní role ztvárnili typově vhodně vybraní <b>Edmond O'Brien </b>a <b>Mark Stevens</b>. Jejich partnerkou byla <b>Gale Storm </b>(jde o jeden z nejzábavnějších uměleckých pseudonymů, které znám, narodila se jako Josephine Owaissa Cottle), která mi mnohdy připomínala <b>Gene Tierney</b>. Jen <b>Donald Buka </b>jako záporák postrádá potřebné charisma a je těžké uvěřit, že by dokázal zamotat hlavu celému městu a jeho policejnímu sboru.</p><p>Film, připravovaný s pracovním názvem <i>Prowl Car</i>, které se objevuje na některých promo materiálech, funguje nejen jako podmanivý (když už ne přímo strhující) příběh, ale také jako náhled do fungování policejní instituce a jejích vyšetřovacích postupů. Nejen proto by si zasloužil, aby byl mezi noirovými fanoušky známější. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifouI2XMtHRdbq1U9bGEe8UE3nUlZ-egU7ECXfmbn4QQ_t5Ud5ZAPE94eH_U43-ZZFi3yWPD4tY3Q_a518r0v2b5uXJNWyf0DkgiJAFLciVkltsaIRTohKWjLDHFbQeY-HB31IWm-fpYTHh4tWrLZte6syOrT7Fa6lXt2_GWugCs3x6lVymDBrInlGVvg/s639/prowlcar.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="639" data-original-width="420" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifouI2XMtHRdbq1U9bGEe8UE3nUlZ-egU7ECXfmbn4QQ_t5Ud5ZAPE94eH_U43-ZZFi3yWPD4tY3Q_a518r0v2b5uXJNWyf0DkgiJAFLciVkltsaIRTohKWjLDHFbQeY-HB31IWm-fpYTHh4tWrLZte6syOrT7Fa6lXt2_GWugCs3x6lVymDBrInlGVvg/s320/prowlcar.jpg" width="210" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Plakát s původním názvem</td></tr></tbody></table><p><b>Režie:</b> Gordon Douglas<br /><b>Produkce:</b> Hunt Stromberg (Columbia Pictures)<br /><b>Scénář: </b>Eugene Ling<br /><b>Kamera:</b> George E. Diskant<br /><b>Hudba:</b> George Duning<br /><b>Střih: </b>Gene Havlick<br /><b>Výprava:</b> George Brooks<br /><b>Hrají: </b>Edmond O'Brien, Mark Stevens, Gale Storm, Donald Buka, Gale Robbins a další</p><p><b>Distribuce: </b>Columbia<br /><b>Premiéra: </b>říjen 1950</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0042242/?ref_=nm_flmg_t_2_prd" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/49139-between-midnight-and-dawn/prehled/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/between-midnight-and-dawn-vm1058206" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/26221-BETWEEN-MIDNIGHTANDDAWN?sid=61c5e215-3f63-4327-b7eb-7724ff4b5b25&sr=14.531604&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-7836770503982769532023-06-13T11:46:00.003+02:002023-06-13T11:53:14.252+02:00Bestie musí zemřít (1952)<p><b>La bestia debe morir</b><br />Argentina, 1952, 95 min.</p><p>Další noirová pecka z Argentiny vznikla jako adaptace krimi románu <b>Cecila Day-Lewise</b> (otce <b>Daniela</b>), vydaného v roce 1938 pod pseudonymem <b>Nicholas Blake</b>. První čtvrtina filmu může působit nepřehledně - vražda jedem je napojena na množství postav v komplikovaných vztazích. Potom se ale rozběhne retrospektiva a vyprávění se zkoncentruje kolem jediného protagonisty, spisovatele a autora krimi fikce Felixe Lanea (<b>Narciso Ibáñez Menta</b>). Zbytek stopáže má podobu revenge filmu, kdy se muž zapřísáhne odhalit a zabít člověka, který způsobil autonehodu, při níž zemřel jeho syn. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhofL7SyryBI_jv0d_jC-1YndSoLk_Frz_5O1wcnGAtYd57cfBM_K_EpOEjkMws8wv9c4poev_or5mdeu_UZIQgTyH443ga6x3pKd9vHjBEUc4Yw0tQmmUtr4kBy5G-kOWkGAFUAFlOn-UxG8y3lRVH41bMReHvoUMHVfpZn1HHdjfXrKG2JivkhuxV/s600/bestia.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="600" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhofL7SyryBI_jv0d_jC-1YndSoLk_Frz_5O1wcnGAtYd57cfBM_K_EpOEjkMws8wv9c4poev_or5mdeu_UZIQgTyH443ga6x3pKd9vHjBEUc4Yw0tQmmUtr4kBy5G-kOWkGAFUAFlOn-UxG8y3lRVH41bMReHvoUMHVfpZn1HHdjfXrKG2JivkhuxV/s320/bestia.jpg" width="320" /></a></div><p>Snímek obsahuje určité melodramatické prvky a spoléhá na prvek náhody. Příběh je rámován citáty z Bible (Kazatel 3:19: "Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí"), což mu dává nádech osudovosti a univerzálnosti.</p><p>Stejně jako v případě <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2022/09/los-tallos-amargos-1956.html" target="_blank">Hořkých stonků</a> </i>(Los tallos amargos, 1956) je i zde řemeslná a technická kvalita na vysoké úrovni. Režisér uruguayského původu <b>Román Viñoly Barreto </b>a kameraman <b>Alberto Etchebehere </b>účinně používají ostře řezané kontury, hloubkové kompozice a v některých sekvencích světlo rozptýlené v mlze. Zapojují také snové scény, kde uplatňují dvojexpozice a další speciální efekty. <b>Viñoly Barreto </b>o rok později potvrdil své schopnosti v <i>Černém upírovi</i> (El vampiro negro, 1953), volném remaku <b>Langova </b><i>Vraha mezi námi </i>(M, 1931). Zajímavostí je, že hvězda filmu <b>Narciso Ibáñez Menta </b>film také produkoval a společně s režisérem je podepsán pod scénářem.</p><p>Stejnou látku v roce 1969 adaptoval žánrový specialista <b>Claude Chabrol </b>a nedávno byla uvedena i desetihodinová TV verze v britské produkci. Restaurovaná podoba argentinského snímku je dalším výsledkem spolupráce Film Noir Foundation, filmového a televizního archivu při UCLA, Hollywood Foreign Press Association a vydavatele Flicker Alley.</p><p style="background-color: white;"><b style="font-family: inherit;">Režie: </b>Román Viñoly Barreto<br /><b style="font-family: inherit;">Produkce: </b><span style="font-family: inherit;">Laura Hidalgo, </span>Narciso Ibáñez Menta, <span style="font-family: inherit;">Román Vi</span>ñoly Barreto (Argentina Sono Film)<br /><b style="font-family: inherit;">Scénář: </b>Narciso Ibáñez Menta a Román Viñoly Barreto<span style="font-family: inherit;"> podle románu Cecila Day-Lewise<br /></span><b style="font-family: inherit;">Kamera:</b><span style="font-family: inherit;"> </span>Alberto Etchebehere<br /><b style="font-family: inherit;">Hudba: </b>Silvio Vernazza<br /><b style="font-family: inherit;">Střih: </b>José Serra<br /><b style="font-family: inherit;">Výprava:</b><span style="font-family: inherit;"> </span>Mario Vanarelli<br /><b style="font-family: inherit;">Hrají: </b>Narciso Ibáñez Menta, Guillermo Battaglia, Laura Hidalgo, Milagros de la Vega<span style="font-family: inherit;"> a další</span></p><p style="background-color: white;"><b style="font-family: inherit;">Distribuce: </b>Argentina Sono Film<br /><b style="font-family: inherit;">Premiéra: </b><span style="font-family: inherit;">28. května 1952</span></p><p style="background-color: white;"><span style="font-family: inherit;"><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0201477/" target="_blank">IMDb<br /></a><a href="https://www.csfd.cz/film/627202-la-bestia-debe-morir/recenze/">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/la-bestia-debe-morir-vm335033159" target="_blank">Allmovie</a></span></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-37842902257688774332023-03-02T12:53:00.002+01:002023-03-02T12:53:28.622+01:00Poistka smrti: film vs. predloha<p><i>Znovu dáváme prostor "košické spojce" a velkému noirovému nadšenci Michalu Šmajdovi, který pro čtenáře blogu přichystal srovnání Pojistky smrti s její literární předlohou. </i></p><p></p><p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Pre mnohých iniciatívna snímka ich lásky k
fenoménu filmu noir, pre nás ďalších prvá dokonalá ukážka, ako má
noir vyzerať. Podľa Britského filmového inštitútu (BFI) dokonca „najnoirovejší“
noir, či v neposlednom rade titul, ktorý v 2013 otváral prvý ročník
Noir Film Festivalu, toho času ešte na Kokoříne. (<u>1)</u> Najnovšie prinášame
porovnanie tohto ultimátneho noiru Billyho Wildera (1944) s jeho knižnou
predlohou od Jamesa M. Caina (1943). <u>(2)</u></span></p><p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJF9udu6uFriSpwnOrQB7S21kQMbVInSEFTmhVwQHWlwso09zZFOvEp_BGXaaoZuK8scm1lgALJG7feymhtN5Xe_XKmPaOISYgbTnCLX-O178JlJPzdJUD8FYNUHOP5m3qSqcdES0hqnqdTsXSaEyhRzpK45AN6iUamAk1EKP77F9uVljKF0fyeCU1/s1156/doubleindemnity.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1156" data-original-width="867" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJF9udu6uFriSpwnOrQB7S21kQMbVInSEFTmhVwQHWlwso09zZFOvEp_BGXaaoZuK8scm1lgALJG7feymhtN5Xe_XKmPaOISYgbTnCLX-O178JlJPzdJUD8FYNUHOP5m3qSqcdES0hqnqdTsXSaEyhRzpK45AN6iUamAk1EKP77F9uVljKF0fyeCU1/s320/doubleindemnity.jpg" width="240" /></a></div><p></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Po tom, ako Wildera pre „nízke kvality“
predlohy odmietol jeho dlhoročný scenáristický partner Charles Brackett (<i>Zuzanka
v nesnázích</i>, <i>Päť hrobov pri Káhire</i> či neskoršie oscarové spolupráce na <i>Stratenom
víkende</i> a <i>Sunset Blvd.</i>), Cain bol ako autor príbehu pre režiséra prirodzenou
voľbou č. 2. Bol však pracovne vyťažený a Wilder dostal tip na Raymonda
Chandlera. Po prečítaní jeho <i>Hlbokého spánku</i> (1939) bol nadšený a obratom
mu ponúkol prácu na scenári. Spolupráca už taká ružová zďaleka nebola: šlo
o diametrálne odlišné povahy s iným prístupom k písaniu, navzájom
im na sebe prekážalo množstvo vecí a Chandler navyše počas tvorby zápasil
s alkoholizmom.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Našťastie, výsledok ich spolupráce je
brilantný a fascinujúci dodnes. Fúziou režisérskeho a scenáristického
hollywoodskeho klasika a (spolu s Hammettom a Woolrichom) najväčších
predstaviteľov americkej „drsnej školy“ vznikol mimoriadny scenár, ktorý si
vyslúžil nomináciu na Oscara. Cainov vzťahový trojuholník (naivný milenec –
manipulatívna krásna žena – bohatý nepohodlný manžel) bol okorenený o Chandlerove
úderné, ironické dialógy a Wilderov cynizmus.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Noirový znalec Eddie Muller v jednom
z rozhovorov spomína, že to, čo je film noir pomenovali už Wilder a Chandler,
keď vo filme odznie: <i>„Zabil som pre peniaze a pre ženu. Nedostal som ani peniaze
a nezískal som ani ženu.“</i> V skutočnosti táto replika figuruje už v knihe,
takže zásluhu má na konte Cain. Na druhej strane, je pravdou, že Wilderov a Chandlerov
scenár je o poznanie drsnejší, dvojzmyselnejší a cynickejší než
Cainov originál. Cainov literárny jazyk sa totiž lepšie čítal, než hovoril
a Chandler je v briskných dialógoch predsa len viac doma. Treba
dodať, že Cainovi sa adaptácia jeho príbehu (vrátane iného záveru) veľmi
pozdávala a vyzdvihol najmä herecké výkony. <u>(3)</u></span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Ide o pomerne vernú adaptáciu s nie
veľkým počtom významných zmien. Ak ste znalec filmu a prvý raz sa púšťate
do románu, najviac vám popri odlišnom konci môže udrieť do oka fakt, že Phyllis
(vo filme Barbara Stanwyck) bola de facto sériová vrahyňa či výrazne
zromantizovaná línia Walterovho vzťahu k Lole, s čím súvisí ďalšia diferencia,
a síce, že Walter sa napokon prizná najmä pre to, aby očistil Lolu.</span></p><p class="MsoNoSpacing"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRMZoROZ4BE2MrTZb72YxxBPkHeSC-lCHLc6WyGvXodjupKj5luQvIh2rUTxxLlvJKgiR_3RKfHsMWl__EDdkCcmfwbqXKH1UGY9MrZzJB3K30HBr_IY1Ie-G92weEu2ElraWHrlpN_V07H09wL7WegFJbVffQMWFLu8aEPgsNXbp3opU-8AS5csg0/s780/DIstanwyck.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="438" data-original-width="780" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRMZoROZ4BE2MrTZb72YxxBPkHeSC-lCHLc6WyGvXodjupKj5luQvIh2rUTxxLlvJKgiR_3RKfHsMWl__EDdkCcmfwbqXKH1UGY9MrZzJB3K30HBr_IY1Ie-G92weEu2ElraWHrlpN_V07H09wL7WegFJbVffQMWFLu8aEPgsNXbp3opU-8AS5csg0/s320/DIstanwyck.jpg" width="320" /></a></div><p></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Kým finálna konfrontácia medzi milencami
prebieha vo filme v dome u Dietrichsonovcov, v knihe postrelí Phyllis
Waltera v aute (tesne pred tým, ako ju plánoval zhodiť na sedadle
spolujazdca z útesu). V románe v závere nikto explicitne neumiera. Je
tu naznačená poetická spoločná samovražda skokom z lode do mora (za
mesačného svitu). Keyes totiž umožní Walterovi aj Phyllis zdanlivo utiecť
bez toho, aby o tom navzájom vedeli. Počas cesty loďou do Mexika (ako
inak) sa rozhodnú, že spáchajú samovraždu, keď v mori uvidia žraloka. Takýto koniec
vo filmovom prepise však nepripúšťal vtedajší <a style="mso-comment-date: 20230301T1952; mso-comment-done: yes; mso-comment-parent: 1; mso-comment-reference: MŠ_2;"></a><a style="mso-comment-date: 20230301T1149; mso-comment-done: yes; mso-comment-reference: K_1;"><span style="mso-comment-continuation: 2;">Haysov Produkčný kódex</span></a></span><span lang="SK">.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Film má však rozhodne lepší záver, keď
vrcholí vzťahom iným, a to záverečným vyznaním medzi Walterom (Fred MacMurray)
a Keyesom (Edward G. Robinson). Ich slávny, záverečný „milostný“ dialóg je
lepšie použitý a vygradovaný vo filme. <u>(4)</u> Verbálny základ oproti
predlohe zostal (obaja si povedia, že sa majú radi), no finále je obohatené o
výraznú homosexuálnu konotáciu:</span></p>
<blockquote style="border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px; text-align: left;"><p class="MsoNoSpacing"><u><span lang="SK">Walter Neff</span></u><span lang="SK">: <i>„Know
why you couldn’t figure this one, Keyes? I’ll tell you. ‘Cause the guy you were
looking for was too close. Right across the desk from you.“ (Viete, prečo ste
na to neprišiel, Keyes? Poviem vám to. Človek, ktorého ste hľadali, bol príliš
blízko. Priamo oproti vášmu stolu.)</i></span></p><p class="MsoNoSpacing"><u><span lang="SK">Barton Keyes</span></u><span lang="SK">: <i>„Closer
than that, Walter.“ (Ešte bližšie, Walter.)</i></span></p><p class="MsoNoSpacing"><u><span lang="SK">Walter Neff</span></u><span lang="SK">: <i>„I
love you, too.” (Tiež vás mám rád.)</i></span></p></blockquote>
<p class="MsoNoSpacing"><span lang="SK">Keyes následne pripáli Walterovi jeho
poslednú cigaretu, kým počas celého deja pripaľoval spravidla on jemu. Toto
gesto je azda jedinou skutočnou intimitou v celom filme.</span></p><p class="MsoNoSpacing"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB7-kUPa_XtYsjtyXRFeyMN-Nuri6XzWABj2Ll7eK-jBrh-X_tKdDRRqjIC56fHuxs30GcJbkfiA7qCEx-bUN5duoOOWcEDjzpJodoynRrV0Ucvy2GCp58XyhVmzDRix3tg5QpopcD7-bdF4-DsP_Ffst4O4UZq3ouaBzjCqa2nUzeKX9TyLoHaX7H/s1024/DIcigarette.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="1024" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB7-kUPa_XtYsjtyXRFeyMN-Nuri6XzWABj2Ll7eK-jBrh-X_tKdDRRqjIC56fHuxs30GcJbkfiA7qCEx-bUN5duoOOWcEDjzpJodoynRrV0Ucvy2GCp58XyhVmzDRix3tg5QpopcD7-bdF4-DsP_Ffst4O4UZq3ouaBzjCqa2nUzeKX9TyLoHaX7H/s320/DIcigarette.png" width="320" /></a></div><p></p>
<p class="MsoNoSpacing"><u><span lang="SK">Vybrané rozdiely medzi predlohou
a adaptáciou:<o:p></o:p></span></u></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"></p><ul style="text-align: left;"><li><span lang="SK">Walter Neff nesie v predlohe priezvisko Huff;</span></li><li><span lang="SK">Dietrichsonovci boli pôvodne Nirdlingerovci;</span></li><li><span lang="SK">Phyllis má v origináli menej dráždivé entrée, keď je namiesto
uteráku oblečená v pyžamovom komplete;</span></li><li><span lang="SK">v predlohe nenájdeme dvojzmyselný dialóg o „prekročení rýchlosti“;</span></li><li><span lang="SK">Walter sa v knihe s väčšou vervou zhosťuje vražednej role;</span></li><li><span lang="SK">Nino Sachetti v predlohe s Phyllis nechodil, vo filme áno;</span></li><li><span lang="SK">Keyes a jeho monológy majú vo filmovej verzii väčší priestor (napr.
„jednosmerná cesta, ktorej poslednou zastávkou je cintorín“ je dielom
scenáristov);</span></li><li><span lang="SK">Walterove priznanie nie je v knihe nahraté na diktafón, ale napísané v liste;</span></li><li><span lang="SK">v origináli sa Walter priznal, aby ochránil Lolu;</span></li><li><span lang="SK">kým vo filme Walter zomiera na následky postrelenia pri Keyesovi,
v knihe zásah guľkou prežije a je mu umožnený útek;</span></li><li><span lang="SK">Keyes dovolí utiecť Walterovi a napokon i Phyllis; obaja počas
plavby loďou poškuľujú po žralokovi, v čeľustiach ktorého chcú obaja
skončiť.</span></li></ul><p></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l1 level1 lfo2; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span lang="SK"><span style="mso-list: Ignore;">(1)<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";"> </span></span></span><!--[endif]--><span lang="SK">Román vyšiel v 1943, ale seriálovo bol text publikovaný už v 1936
v magazíne Liberty.</span></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l1 level1 lfo2; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span lang="SK"><span style="mso-list: Ignore;">(2)<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";"> </span></span></span><!--[endif]--><span lang="SK">Dramaturg Noir Film Festivalu – Milan Hain, povedal v úvode
otváracej večernej projekcie: <a style="mso-comment-date: 20230301T1950; mso-comment-done: yes; mso-comment-parent: 3; mso-comment-reference: MŠ_4;"></a><a style="mso-comment-date: 20230301T1154; mso-comment-done: yes; mso-comment-reference: K_3;"><span style="mso-comment-continuation: 4;"><i>„Ak sa vám nebude páčiť
Poistka, tak ja už neviem. Asi ste na nesprávnom festivale.“</i></span></a></span></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l1 level1 lfo2; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span lang="SK"><span style="mso-list: Ignore;">(3)<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";"> </span></span></span><!--[endif]--><span lang="SK">Jeho slávnejší kriminálny román <i>Poštár vždy zvoní dvakrát </i>(1934)
sa dočkal dva roky po <i>Poistke</i> tiež ikonického filmového spracovania s Lanou
Turner a Johnom Garfieldom.</span></p><p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l1 level1 lfo2; text-indent: -18.0pt;"><span lang="SK"></span></p><p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36.0pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span lang="SK">(4)<span style="font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="SK">Nakrútil sa aj alternatívny koniec. Predstavoval Walterovu smrť
v plynovej komore v San Quentin, kde ho na jeho poslednej ceste
sprevádzal Keyes.<o:p></o:p></span></p><div style="mso-element: comment-list;"><div style="mso-element: comment;"><div class="msocomtxt" id="_com_4" language="JavaScript"><p class="MsoCommentText"><span lang="SK">
<!--[if !supportLineBreakNewLine]--><br style="mso-special-character: line-break;" />
<!--[endif]--><o:p></o:p></span></p>
<!--[if !supportAnnotations]--></div>
<!--[endif]--></div>
</div><i></i><p></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-73535477688038637122023-01-13T13:40:00.003+01:002023-01-13T13:40:44.579+01:00Shakedown (1950)<p><b>Shakedown</b><br />USA, 1950, 80 min.</p><p>Kdyby se dělala anketa o nejprohnilejší postavu ve filmu noir, jedním z horkých adeptů na vítězství by byl novinář Jack Early z filmu <i>Shakedown</i>. Noir disponuje bohatou zásobárnou slizounů, padouchů a antihrdinů, ale Early je v tom vážně extratřída. V podání <b>Howarda Duffa </b>jde o člověka bez jakýchkoliv skrupulí a morálních zásad, který se ve snaze stát se předním reportážním fotografem nezastaví před ničím. Aby dosáhl svého profesního cíle a získal dobrý snímek, jde doslova přes mrtvoly - nechává před objektivem fotoaparátu pózovat lidí v bezprostředním ohrožení života nebo chladnokrevně přihlíží vraždě. Řekl bych, že jeho hyenismus je ještě o stupeň dál než u takového Chucka Tatuma (<b>Kirk Douglas</b>) z tematicky podobného, o rok pozdějšího <i>Esa v rukávu </i>(Ace in the Hole, 1951).</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_DXhfQNw6bEgB3RixYv0d-cy_kyqKMW9V0zDQWCuK1VHXax-4k-qJy0RrxkEijI0hC57Dg-v9Ah-2tI1zdRZHmKFirk_hYwEIMe_52Gt4U9WplXNJt1VrnFYm6_cTCDlxuvyfroY9G_wXy7PEPblXso1ncycrtIy_8sa87w0h7h9T0iY46Ea2LnXO/s720/shakedown.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="480" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_DXhfQNw6bEgB3RixYv0d-cy_kyqKMW9V0zDQWCuK1VHXax-4k-qJy0RrxkEijI0hC57Dg-v9Ah-2tI1zdRZHmKFirk_hYwEIMe_52Gt4U9WplXNJt1VrnFYm6_cTCDlxuvyfroY9G_wXy7PEPblXso1ncycrtIy_8sa87w0h7h9T0iY46Ea2LnXO/s320/shakedown.jpg" width="213" /></a></div><p>Tento pozoruhodný příspěvek k cyklu novinářského noiru režíroval jako svůj debut <b>Joseph Pevney</b>, který byl v předchozím příspěvku o filmu <a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2022/12/nocturne-1946.html" target="_blank"><i>Nocturne </i>(1946)</a> zmíněn jako představitel jedné z vedlejších rolí. Zde si zahrál také, ale pouze maličkou roli v závěru. Tímto se jeho herecká kariéra uzavřela a nadále byl aktivní výhradně jako režisér jak ve filmu, tak zejména v televizi (v druhé polovině 60. let režíroval několik epizod seriálu <i>Star Trek</i>). Zemřel v roce 2008 ve věku 96 let. </p><p>Na scénáři se podílel <b>Martin Goldsmith</b>, autor románu <i>Detour </i>(1939), který sám přepracoval ve scénář pro stejnojmenný snímek <b>Edgara G. Ulmera</b>. <i>Shakedown</i> má s tímto klasickým béčkem společné například to, že vyznívá jako anamnéza člověka, který se nechal svázat touhou po naplnění amerického snu. Spíše než jako odsouzení senzacechtivosti médií (což je vyznění hned několika novinářských noirů z přelomu 40. a 50. let) tak lze film interpretovat jako obžalobu materialismu a konzumu.</p><p>Film, zasazený jako mnoho dalších noirů do San Francisca, má velmi dobré obsazení. Vedle přesvědčivého <b>Duffa </b>v hlavní roli můžete vidět <b>Briana Donlevyho</b>, <b>Lawrence Tierneyho </b>(od kterého bych osobně čekal větší intenzitu projevu), <b>Bruce Bennetta </b>nebo sympatickou a nadanou <b>Peggy Dow</b>, u které jsem zalitoval, že herectví brzy zanechala. Podle databází by se měl na plátně mihnout i <b>Rock Hudson</b>, ale já jsem ho nezaregistroval. </p><p><i>Shakedown </i>(pracovní název Magnificent Heel) se z mnoha důvodů vyplatí vyhledat. Naštěstí už je dostupný i ve velmi dobré kvalitě, protože na blu-rayi jej loni v březnu vydala společnost Kino Lorber.</p><p><b>Režie:</b> Joseph Pevney<br /><b>Produkce:</b> Ted Richmond (Universal)<br /><b>Scénář: </b>Martin Goldsmith, Alfred Lewis Levitt<br /><b>Kamera:</b> Irving Glassberg<br /><b>Hudba:</b> Joseph Gershenson (musical director)<br /><b>Střih:</b> Milton Carruth<br /><b>Výprava:</b> Robert Clatworthy, Bernard Herzbrun<br /><b>Hrají: </b>Howard Duff, Brian Donlevy, Lawrence Tierney, Bruce Bennett, Peggy Dow a další</p><p><b>Distribuce:</b> Universal<br /><b>Premiéra:</b> 25. srpna 1950</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0042953/reference" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/24670-shakedown/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/shakedown-v109701" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/26488-SHAKEDOWN?sid=ce5ee44e-fd38-4292-addb-6f79a720711f&sr=10.493374&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p><p><br /></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-5219601629154613082022-12-26T15:08:00.002+01:002022-12-26T15:11:46.516+01:00Nocturne (1946)<b>Nocturne</b><br />USA, 1946, 87 min.<div><br /></div><div>Záletnický muzikant, který všem svým ženským známostem říkal Dolores, je nalezen mrtvý ve svém bytě a všechno nasvědčuje tomu, že spáchal sebevraždu. Policejní detektiv Joe Warne (<b>George Raft</b>) ale této verzi nevěří a, jak ví od začátku divák, dobře dělá. Ani my, ani Warne ovšem netušíme, kdo je skutečným pachatelem a co jej k vraždě přimělo.</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi43Z6ahWKpHxEk5ONeVkjRPVgUYvKYAI3CBJbuSk1hhtsxG39UIBAilvy93GHZ_luNRrIx-YFmlEdbCX17yAVE1ma9kL8_AcjDFQFnhmgqk64-ZnMIAhNIemwerWW0GMVlRw5k1Jb0JI3JrqnUrlUSwnwy-PZUzpmdrcrwMNvPUyokWXeISZRSylyM/s2936/nocturne.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2936" data-original-width="1931" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi43Z6ahWKpHxEk5ONeVkjRPVgUYvKYAI3CBJbuSk1hhtsxG39UIBAilvy93GHZ_luNRrIx-YFmlEdbCX17yAVE1ma9kL8_AcjDFQFnhmgqk64-ZnMIAhNIemwerWW0GMVlRw5k1Jb0JI3JrqnUrlUSwnwy-PZUzpmdrcrwMNvPUyokWXeISZRSylyM/s320/nocturne.jpg" width="210" /></a></div><div><div><br /><div>Snímek z produkce <b>Joan Harrison </b>(<i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2022/09/dark-waters-1944.html" target="_blank">Dark Waters</a> </i>/1944/, <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2012/04/phantom-lady-1944-black-angel-1946.html" target="_blank">Phantom Lady</a> </i>/1944/ nebo <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2009/11/they-wont-believe-me-1947.html" target="_blank">They Won't Believe Me</a> </i>/1947/) dokáže velmi efektně vtáhnout do děje. Uvozuje jej dlouhá, trikově upravená jízda kamery z exteriéru až do muzikantova bytu, kde je s mužem přítomná ještě nějaká žena. Obličej má ale schovaný ve stínu, takže se nedozvíme její identitu. Teprve poté dojde k vraždě a záhada je na světě. </div><div><br /></div><div>Jak poznamenávají někteří uživatelé <a href="https://www.csfd.cz/film/26575-nocturne/recenze/" target="_blank">ČSFD</a>, prvotní kouzlo se postupně vytrácí a řešení vraždy je méně poutavé než nastolení výchozí situace. Další slabinou je obsazení <b>George Rafta </b>do hlavní role. Po většinu času je toporný, nevzbuzuje takové sympatie, jaké by si jeho postava žádala, a také se těžko věří, že by po něm toužily mladé holky. Navíc i ve svém pokročilém věku (musí mu být přes 40) jeho poručík Warne stále žije se svou matkou! Příznivěji bych hodnotil obsazení vedlejších rolí: debutující dvojice <b>Virginia Huston </b>(představitelka andělské Ann v o rok pozdějším <i>Pryč od minulosti </i>/Out of the Past, 1947/) a <b>Joseph Pevney </b>(později produktivní filmový i televizní režisér)<b> </b>i <b>Lynn Bari </b>zapůjčená Twentieth Century-Fox jsou více než přijatelní.</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/2rqzz4Gdbnc" width="320" youtube-src-id="2rqzz4Gdbnc"></iframe></div><div><br /></div><div>Snímek disponuje jistou úrovní sebeuvědomělosti. Jedna scéna se odehrává v ateliérech RKO, tedy skutečné firmy, která <i>Nocturne </i>vyrobila. V dalších záběrech můžeme rozpoznat ikonické hollywoodské lokace jako kino Pantages nebo proslulou restauraci Brown Derby. V jedné kouzelné scéně Warnova matka s kamarádkou chladně a pragmaticky řeší muzikantovo zabití a dumají nad tím, co mohlo posloužit jako vražedná zbraň. </div><div><br /></div><div>Snímek byl uveden do kin v roce 1946, tedy v době rekordní návštěvnosti v amerických kinech i vrcholu noirového cyklu. Toto načasování mu pomohlo k solidním tržbám, ale také možná k rychlejšímu zapomnění, než by si zasloužil.</div></div></div><div><br /></div><div><div><b>Režie:</b> Edwin L. Marin</div><div><b>Produkce:</b> Joan Harrison (RKO)</div><div><b>Scénář: </b>Jonathan Latimer</div><div><b>Kamera: </b>Harry J. Wild</div><div><b>Hudba: </b>Leigh Harline</div><div><b>Střih:</b> Elmo Williams</div><div><b>Výprava: </b>Robert F. Boyle</div><div><b>Hrají:</b> George Raft, Virginia Huston, Joseph Pevney, Lynn Bari, Myrna Dell a další</div><div><br /></div><div><b>Distribuce: </b>RKO</div><div><b>Premiéra:</b> 29. října 1946</div><div><br /></div><div><b>Odkazy</b></div><div><a href="https://www.imdb.com/title/tt0038782/reference?ref_=login" target="_blank">IMDB</a></div><div><a href="https://www.csfd.cz/film/26575-nocturne/recenze/" target="_blank">CSFD</a></div><div><a href="https://www.allmovie.com/movie/nocturne-v35581" target="_blank">Allmovie</a></div><div><a href="https://catalog.afi.com/Film/24898-NOCTURNE?sid=7442596b-8a2b-4d45-9812-4438baed1d23&sr=10.688129&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></div></div>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-9626802788064927582022-09-29T13:40:00.003+02:002022-09-29T13:40:44.882+02:00I, the Jury (1953)<p><b>I, the Jury</b><br />USA, 1953, 87 min.</p><p>Britský producent <b>Victor Saville </b>se na počátku 50. let zmocnil práv k populárním detektivním románům <b>Mickeyho Spillanea </b>a nakonec podle nich natočil čtyři snímky se soukromým očkem Mikem Hammerem. Nejlepší z nich je bezpochyby <a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2013/04/libej-mne-az-k-smrti-1955.html" target="_blank"><i>Líbej mne až k smrti </i>(Kiss Me Deadly, 1955)</a>, letos vydané na počeštěném blu-rayi, ale prvenství si připsal jiný titul - filmový přepis <b>Spillaneova </b>debutu <i>I, the Jury </i>v režii <b>Harryho Essexe</b>.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhh3Mrir7OjO5bkEf56HCHp92GxKKIWHCTSM4CLRoofsBomrjF5JB9WTDkVaybJbA9s5zGlWKy4PjxUL6yecZnDwT3D6x0L4hQXpnn5QbbKa0X35_Vu4PfZsUlzjOBaPHAf7eN4O_ezRXUHwXc0Shac091l9UPB7hm0SbhxYltwzimZ97IXsbjlAA9I/s3002/ithejury.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2322" data-original-width="3002" height="248" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhh3Mrir7OjO5bkEf56HCHp92GxKKIWHCTSM4CLRoofsBomrjF5JB9WTDkVaybJbA9s5zGlWKy4PjxUL6yecZnDwT3D6x0L4hQXpnn5QbbKa0X35_Vu4PfZsUlzjOBaPHAf7eN4O_ezRXUHwXc0Shac091l9UPB7hm0SbhxYltwzimZ97IXsbjlAA9I/s320/ithejury.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Propagace se opírala o dva pilíře - populární předlohu Mickeyho Spillanea a technologii 3D</td></tr></tbody></table><p>Mike Hammer (<b>Biff Elliot</b>) zde vyšetřuje vraždu svého přítele, parťáka z armády Jacka Williamse (<b>Robert Swanger</b>). Během snahy odhalit vraha a pomstít smrt blízké osoby naráží na zástup svědků, podezřelých a dalších mrtvol. Vše spěje k finále, které silně připomíná klimax <i>Pojistky smrti </i>(Double Indemnity, 1944).</p><p>Příběh se odehrává kolem Vánoc, na což nás opakovaně upozorňují vánoční pohlednice nápaditě použité jako interpunkce oddělující jednotlivá dějství. Přestože je děj zasazen do New Yorku, natáčení probíhalo v Los Angeles a prominentní úlohu v něm sehrála ikonická Bradbury Building, kde sídlí Mikeova detektivní firmička. Mimo jiné se dozvídáme, že do ní vede tajná cesta přes střechu sousedící budovy. Její fotogenický interiér (atrium a otevřené schodiště) je využit také v závěrečné konfrontaci Mikea s nebezpečnými gangstery. </p><p>Snímku škodí necharismatické obsazení hlavní role. <b>Biff Elliot </b>opravdu není ani <b>Humphrey Bogart</b>, ani <b>Ralph Meeker</b>. Naopak velkou předností je kamera <b>Johna Altona</b>, která sází na osvědčené triky, jako jsou výrazné vržené stíny, mlha, benátské žaluzie a blikající neonová světla. Pozoruhodné je, že <i>I, the Jury </i>vzniklo uprostřed krátké, ale intenzivní vlny 3D snímků a část publika jej skutečně viděla trojrozměrně. Tržby okolo 1,5 milionů dolarů nebyly úplně špatné, ale kritický ohlas byl spíše negativní. V dlouhodobém horizontu jej v kulturním povědomí zcela zastínil o dva roky pozdější snímek <b>Roberta Aldriche</b> <i>Líbej mne až k smrti</i>, který dodnes platí za jedinou opravdu podařenou filmovou adaptaci některého ze <b>Spillaneových </b>románů. Větší úspěch měl Mike Hammer v televizi, kde ho v sérii TV filmů a seriálů ztvárnil například <b>Stacy Keach</b>. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqqImY-e1BhqC_RZJ7ylyOB5SAizVTP7QV-e8pf2GjOrAAlSgBe5uJPlrFblIaGTnk5Jy8pqQZpE4VdQ34tZYNnvZAlH-A-MgQuY6ST4Jz7bk8LjQQTqC6mKWZy3tg5lwwWd2AXUubvrgqJq6GOPvs0nqFKE95gGrJaVTxNxJw0jP35HNoc9WBDR8z/s365/motionpicturedai74unse_0100_v%C3%BD%C5%99ez.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="113" data-original-width="365" height="124" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqqImY-e1BhqC_RZJ7ylyOB5SAizVTP7QV-e8pf2GjOrAAlSgBe5uJPlrFblIaGTnk5Jy8pqQZpE4VdQ34tZYNnvZAlH-A-MgQuY6ST4Jz7bk8LjQQTqC6mKWZy3tg5lwwWd2AXUubvrgqJq6GOPvs0nqFKE95gGrJaVTxNxJw0jP35HNoc9WBDR8z/w400-h124/motionpicturedai74unse_0100_v%C3%BD%C5%99ez.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Část recenze na <i>I, the Jury </i>z deníku <i>Motion Picture Daily</i></td></tr></tbody></table><p></p><p><b>Režie: </b>Harry Essex<br /><b>Produkce: </b>Victor Saville (Parklane Pictures)<br /><b>Scénář: </b>Harry Essex podle stejnojmenného románu Mickeyho Spillanea<br /><b>Kamera:</b> John Alton<br /><b>Hudba:</b> Franz Waxman<br /><b>Střih:</b> Frederick Y. Smith<br /><b>Výprava:</b> Wiard Ihnen<br /><b>Hrají: </b>Biff Elliot, Preston Foster, Peggie Castle, Margaret Sheridan, Alan Reed a další</p><p><b>Distribuce: </b>United Artists<br /><b>Premiéra:</b> 14. srpna 1953</p><p><b>Odkazy<br /></b><a href="https://www.imdb.com/title/tt0045902/reference" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/114593-i-the-jury/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/i-the-jury-v96174" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/50882-I-THEJURY?sid=d8164a14-4b41-4e34-834b-d1cf8a571248&sr=11.021104&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-27166585413759800962022-09-21T15:14:00.007+02:002022-09-21T15:24:03.119+02:00Dva filmy s Marshou Hunt<p>Ve věku 104 let zemřela americká herečka <b>Marsha Hunt </b>(1917-2022), kterou noiroví fanoušci budou nejlépe znát jako Ann z filmu <b>Anthonyho Manna </b><i>Špinavá dohoda </i>(Raw Deal, 1948). Já jsem se rozhodl podívat na její dva méně profláklé snímky ze začátku a konce 40. let. Neměl jsem od nich vysoká očekávání, ale nakonec mě oba velmi příjemně překvapily. Ideální kombinace pro večerní dvojprogram. </p><p><b>Kid Glove Killer</b><br />USA, 1942, 73 min.</p><p>Prvním z nich je béčkový film společnosti MGM <i>Kid Glove Killer</i>, který se stal celovečerním debutem <b>Freda Zinnemanna</b>, jenž se do té doby profiloval výhradně jako tvůrce krátkometrážních snímků (jeden z nich dostal v roce 1939 Oscara). Scénář vznikl rozšířením krátkého filmu <i>They're Always Caught </i>(1938) z cyklu Crime Does Not Pay.</p><p>Nejmenované město trápí organizovaný zločin. Státní zástupce a nový starosta s tím chtějí něco udělat, ale oba dva to odnesou smrtí. Do vyšetřování jejich vražd se zapojí forenzní specialista Gordon McKay (<b>Van Heflin</b>) a jeho asistentka Jane Mitchell (<b>Marsha Hunt</b>). Jane se mezitím zahledí do mladého právníka Geralda Latimera (<b>Lee Bowman</b>) a právě toto milostné poblouznění jí zamezí odhalit v něm zlosyna, kterým skutečně je. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBU5nR1K9TJfP9oixYn3kGrhbZSYhkOEs61EY9kjlDa9kFgUikQoq1Kdm11dpdUzQ1KALeVbwZ18DEAox8-OhzQL2N5s0yP9jWspbto3bXbp7TTfQhlPC2xgaoN8rqgo-kh5GnoJ6CxZbjBSVwy9llczdB0eSwCR9rWTU7BmAPnEflUXyibHqXvPiH/s3500/kidglovekiller.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2280" data-original-width="3500" height="208" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBU5nR1K9TJfP9oixYn3kGrhbZSYhkOEs61EY9kjlDa9kFgUikQoq1Kdm11dpdUzQ1KALeVbwZ18DEAox8-OhzQL2N5s0yP9jWspbto3bXbp7TTfQhlPC2xgaoN8rqgo-kh5GnoJ6CxZbjBSVwy9llczdB0eSwCR9rWTU7BmAPnEflUXyibHqXvPiH/s320/kidglovekiller.jpg" width="320" /></a></div><p>Film se odvíjí v příjemně svižném tempu a vedle velmi dobrých hereckých výkonů dvojice <b>Heflin </b>a <b>Hunt </b>zaujme také netradičním akcentem na metody forenzního vyšetřování (z nichž některé - vysávání vlasů například - působí již notně úsměvně). Snímek stál pouhých 200 000 dolarů a při premiérovém nasazení do kin utržil přes půl milionu. </p><p><b>Režie: </b>Fred Zinnemann<br /><b>Produkce:</b> Jack Chertok (MGM)<br /><b>Scénář: </b>Allan Rivkin, John C. Higgins<br /><b>Kamera:</b> Paul Vogel<br /><b>Hudba:</b> David Snell<br /><b>Střih: </b>Ralph E. Winters<br /><b>Výprava:</b> Cedric Gibbons<br /><b>Hrají:</b> Van Heflin, Marsha Hunt, Lee Bowman, Samuel S. Hinds, Cliff Clark a další</p><p><b>Distribuce: </b>MGM<br /><b>Premiéra: </b>duben 1942</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0034941/reference/" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/10159-kid-glove-killer/prehled/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/v97673" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/27296-KID-GLOVEKILLER?sid=819a9ce1-bd61-4947-8a33-425faf5d9916&sr=12.542216&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p><p><b>Mary Ryan, Detective</b><br />USA, 1949, 68 min.</p><p>O sedm let mladší film <i>Mary Ryan, Detective</i> vznikl u společnosti Columbia v režii <b>Abbyho Berlina</b>, který velkou část své kariéry u filmu svázal s populární sérií s ústřední postavou Blondie, nejprve jako asistent a od roku 1945 jako hlavní režisér. <b>Marsha Hunt </b>zde hraje postavu detektivní inspektorky Mary Ryan, která se dostane na stopu organizovanému gangu, jenž má políčeno zejména na šperky a kožichy. Její pátrání ji přivede nejprve do vězení, kde se v přestrojení seznámí s členkou lupičské skupiny. Po účasti v loupeži na honosném večírku se je odvezena na krůtí farmu, která funguje jako perfektní zástěrka pro ilegální aktivity gangu.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcAowJtWOq5dWOqk--LBYVg9tpPMQv8DYY6NK39lKeiqtmhnZhXArXHsF16Hnem4PXKbGdVNENcakGbVc7J7_Icmj34vS4dztx9AXG55Nu3HY2zRK-k5z9t04ni8gbEHBoyjQAiOcIQpZheaM_FyYYSLCrpcyq0UrpHCRVuGchxSTqpj8x2zG5Q3pX/s420/maryryan2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="327" data-original-width="420" height="249" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcAowJtWOq5dWOqk--LBYVg9tpPMQv8DYY6NK39lKeiqtmhnZhXArXHsF16Hnem4PXKbGdVNENcakGbVc7J7_Icmj34vS4dztx9AXG55Nu3HY2zRK-k5z9t04ni8gbEHBoyjQAiOcIQpZheaM_FyYYSLCrpcyq0UrpHCRVuGchxSTqpj8x2zG5Q3pX/s320/maryryan2.jpg" width="320" /></a></div><p>Stejně jako v <i>Kid Glove Killer</i>, i zde dostáváme nezvykle detailní vhled do vyšetřovacích technik, ale ještě důvěrněji poznáme triky lupičů. Ukáže se, že při provádění loupeží i následném skrývání se před policií spoléhají na sofistikovaný systém. Jak prozradí jeden z jejich vůdců, krůtí farma (některé záběry se natáčely na skutečné krůtí farmě v San Fernando Valley) funguje nejen jako dokonalý úkryt před policií, ale také jako výnosný byznys sám o sobě. Uzený krocan se nakonec stane i klíčovým prostředkem Maryiny záchrany, která zůstane na farmě uvězněná. Film je podobně jako <i>Kid Glove Killer </i>rychlý a napínavý a navíc nabízí i vítaný humorný nadhled. </p><p>V obou snímcích se <b>Marsha Hunt </b>představila jako pozitivní, sympatická postava. Její hrdinky jsou emancipované a nebojácné, i když v obou případech jejich záchrana před nebezpečnými zločinci nakonec závisí vedle jejich důvtipu i na intervenci mužů. </p><p><b>Režie: </b>Abby Berlin<br /><b>Produkce:</b> Rudolph C. Flothow (Columbia Pictures)<br /><b>Scénář: </b>George Bricker<br /><b>Kamera:</b> Vincent J. Farrar<br /><b>Hudba:</b> Mischa Bakaleinikoff<br /><b>Střih: </b>James Sweeney<br /><b>Výprava:</b> George Brooks<br /><b>Hrají:</b> Marsha Hunt, John Litel, June Vincent, Harry Shannon, William Phillips a další</p><p><b>Distribuce: </b>Columbia Pictures<br /><b>Premiéra: </b>5. ledna 1950</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0042715/reference/" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/150125-mary-ryan-detective/galerie/plakaty/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/mary-ryan-detective-v101794" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/26021-MARY-RYANDETECTIVE?sid=5c241d33-c2b8-49c2-8782-b08db340347b&sr=12.949877&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-40046566494084744612022-09-09T18:59:00.002+02:002022-09-09T18:59:27.770+02:00Open Secret (1948)<p><b>Open Secret </b><br />USA, 1948, 68 min.</p><p><i>Open Secret </i>je málo známý, ale až nečekaně povedený béčkový noir od exulanta původem z Vídně <b>Johna Reinhardta</b>, který se minimálně v druhé polovině 40. let na tento typ filmů specializoval. Snímek otevírá atmosférická předtitulková sekvence, ve které se podíváme do útrob podniku nazvaného 19th Hole (Devatenáctá jamka). Skupinka kouřících a popíjejících individuí sedí v napětí - z čeho, to nevíme. Jeden z mužů se zeptá: "Tak co?" Následuje dramatická pauza, během které nám kamera ukáže obličeje všech přítomných chlápků (jeden vypadá jako klon <b>Garyho Coopera</b>). Nakonec patrně jejich lídr prohlásí: "Je vinen." Dva kumpáni (falešný <b>Gary Cooper </b>je jeden z nich) se zvednou ze židlí a jdou "něco zařídit". Stačilo devadesát vteřin a máme spoustu otázek: Kdo je vinný a z čeho? Co to je za chlápky? O co jim všem jde?</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjD6mc8rB5SMpiTtMWyrNQkXWH2C36g-I0LoSQCFREDAbsZBpjoUKvj23S2rudq6025V1h5HjuvDqTDShPdB6wMiH7nQh6XBWyMKBc63w_e2Y9-i2Fk4AjOT4vLKcmnK_YMtt2LxZTdiesiOuYniPEgccV77mdJaDYdUwFUq7ix7Y81R7EP5LN3xFcD/s1130/opensecret.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1130" data-original-width="734" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjD6mc8rB5SMpiTtMWyrNQkXWH2C36g-I0LoSQCFREDAbsZBpjoUKvj23S2rudq6025V1h5HjuvDqTDShPdB6wMiH7nQh6XBWyMKBc63w_e2Y9-i2Fk4AjOT4vLKcmnK_YMtt2LxZTdiesiOuYniPEgccV77mdJaDYdUwFUq7ix7Y81R7EP5LN3xFcD/s320/opensecret.jpg" width="208" /></a></div><p>Později pochopíme, že ve vztahu k dalším událostem se jedná o flashforward. Samotný příběh začíná příjezdem novomanželské dvojice Paula a Nancy Lesterových (<b>John Ireland </b>a <b>Jane Rudolph</b>) do města. Paul se telefonicky spojí s parťákem z války Edem a domluví se s ním na setkání. Ed ale beze stopy zmizí. Mezitím u něj Nancy v bytě najde antisemitské pamflety. Nenávist k židům ale není pouze Edův individuální problém - je jím stižena celá komunita. Na to ale Paul a Nancy přicházejí jen postupně. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheF04fXKb6VayRDzGQyuMbV6HEvHvBQXwmz-NNDw2_ynS_9vsBootpA6oibEOrvQFsOkelWhjvrqqgwlioIHW4fhZkUtKDkFnpDY8GL-J3Iw1rBqA_btsO83PZhg93DSJ4PLAsvm_mhcD6wgOqtvfaqcHGykLxGeoHMarS60K5Ejh9KR-KY5fJqqQw/s920/opensecret2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="518" data-original-width="920" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheF04fXKb6VayRDzGQyuMbV6HEvHvBQXwmz-NNDw2_ynS_9vsBootpA6oibEOrvQFsOkelWhjvrqqgwlioIHW4fhZkUtKDkFnpDY8GL-J3Iw1rBqA_btsO83PZhg93DSJ4PLAsvm_mhcD6wgOqtvfaqcHGykLxGeoHMarS60K5Ejh9KR-KY5fJqqQw/s320/opensecret2.jpg" width="320" /></a></div><p>Podobně jako o rok starší <i>Džentlmenská dohoda </i>(Gentleman's Agreement, 1947) <b>Elii Kazana </b>nahrazuje <b>Reinhardtův </b>snímek motiv rasismu namířeného proti černošské populaci antisemitismem, v čemž je hodně poplatný době svého vzniku. Ne že by antisemitismus v Americe druhé poloviny 40. let neexistoval, ale přeci jen nešlo o tak společensky palčivý problém. <i>Open Secret </i>ale nechce kázat, chce především bavit a to se mu daří velmi dobře. Film sice vytváří znepokojivý obraz komunity (v takové společnosti opravdu žít nechcete), ale dělá to hlavně v zájmu svižně odvyprávěného příběhu plného napětí i akce. Obraz je plný šerosvitu, jak to máme rádi, a i herecky je vše v naprostém pořádku (i když dobová kritika to takto neviděla). </p><p><b>John Ireland </b>měl za sebou například vedlejší roli ve westernu <b>Johna Forda </b><i>Můj miláček Klementýna </i>(My Darling Clementine, 1946) a hlavní úlohu zabijáka v noiru <b>Anthonyho Manna </b><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/search?q=railroaded" target="_blank"><i>Railroaded! </i>(1947)</a>. Během roku 1948 se ještě stihl objevit v dalším <b>Mannově </b>filmu noir <i>Raw Deal </i>nebo ve westernu <b>Howarda Hawkse </b><i>Červená řeka </i>(Red River). Podobně produktivní zůstal až do své smrti v roce 1992; celkem účinkoval ve více než dvou stovkách filmů a televizních seriálů. Pro jeho partnerku <b>Jane Randolph </b>(mj. <i>Žárlivost </i>/Jealousy, 1945/ <b>Gustava Machatého</b>)<b> </b>šlo naopak o předposlední film v kariéře. V dubnu 1949 se provdala a většinu života strávila ve Španělsku. Zemřela ve Švýcarsku v roce 2009.</p><p>Film je ke zhlédnutí <a href="https://www.youtube.com/watch?v=6ba9BtJ9F60&ab_channel=PizzaFlix" target="_blank">na YouTube</a>.</p><p><b>Režie: </b>John Reinhardt<br /><b>Produkce: </b>Frank Satenstein (Marathon Pictures)<br /><b>Scénář: </b>Max Wilk, Henry Blankfort<br /><b>Kamera:</b> George Robinson<br /><b>Hudba:</b> Herschel Burke Gilbert<br /><b>Střih:</b> Stanley Frazen<br /><b>Výprava:</b> George Van Marter<br /><b>Hrají: </b>John Ireland, Jane Rudolph, Sheldon Leonard, Roman Bohnen, George Tyne a další</p><p><b>Distribuce: </b>Eagle-Lion Films<br /><b>Premiéra:</b> 14. února 1948</p><p><b>Odkazy<br /></b><a href="https://www.imdb.com/title/tt0040671/reference" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/38613-open-secret/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/open-secret-v36508" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/25672-OPEN-SECRET?sid=d425c7f8-a7b9-4e15-b1a4-7c20180d1822&sr=10.692428&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p><p><br /></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-6924503437270229502022-09-07T11:46:00.001+02:002022-09-07T11:46:15.212+02:00Dark Waters (1944)<p><b>Dark Waters</b><br />USA, 1944, 90 min.</p><p><i>Dark Waters </i>jsou typickým příkladem gotické romance. Adaptace románu <b>Francise </b>a <b>Marian Cockrellových</b>, původně vycházejícího na pokračování v <i>Saturday Evening Post</i>, vznikla v době, kdy podobné snímky byly na vrcholu popularity (<i>Plynové lampy </i>/Gaslight/ vstoupily do kin o pár měsíců dříve, v dalších letech následovaly například <i>The Enchanted Cottage </i>/1945/ a <a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2021/12/undercurrent-1946.html" target="_blank"><i>Undercurrent </i>/1946/</a>). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7deGti9t_FZIpNHBUIsGFpPqVEtcFcjJqpkXl4y3EImTsMsVmketP5ubdp8ciNjIL6va4JLHykeCjzMNca27i-0G-6aFYN2UmPIysWY1hyCEvuANxL6i35nvuX8_7ZslW1VAqudaUQrnQt3sNIqqh6kYA1KHVN1jMxizTxtX1hg1rry0sjzM_VlXs/s652/dark-waters.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="652" data-original-width="420" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7deGti9t_FZIpNHBUIsGFpPqVEtcFcjJqpkXl4y3EImTsMsVmketP5ubdp8ciNjIL6va4JLHykeCjzMNca27i-0G-6aFYN2UmPIysWY1hyCEvuANxL6i35nvuX8_7ZslW1VAqudaUQrnQt3sNIqqh6kYA1KHVN1jMxizTxtX1hg1rry0sjzM_VlXs/s320/dark-waters.jpg" width="206" /></a></div><p>Film používá divácky atraktivní žánrové podání, aby vyprávěl příběh o traumatu a jeho překonávání. Hlavní hrdinka Leslie (<b>Merle Oberon</b>) přežije útok německé ponorky na plně obsazenou loď. Při tragédii ovšem přijde o oba rodiče, což velmi těžce nese. Protože nemá kam jít, požádá o azyl u strýce a tety, které dlouhá léta neviděla. Jsou to ale skutečně její příbuzní, nebo se za ně pouze vydávají? </p><p>Tetička a strýček se ukáží jako méně problematičtí obyvatelé rozlehlého sídla při louisianské plantáži. Leslie je vydána napospas zejména dvěma slizkým individuím, které s gustem ztvárnili <b>Thomas Mitchell </b>a <b>Elisha Cook Jr. </b>Na rozdíl od většiny gotických filmů tedy hrdinka čelí skupinovému trýzniteli. Naopak oporou se jí stává doktor Grover v podání <b>Franchota Tonea</b>.</p><p>Zejména v první polovině je v centru pozornosti Lesliino duševní zdraví. Hrdinka se vyrovnává s bolestným traumatem a zároveň ji v neznámém prostředí stíhá paranoia, vedoucí až k pochybám o vlastním duševním zdraví. Její stav je působivě vyjádřen například ve scéně v kině, která je z větší části řešena detailem na <b>Oberon</b>, jejíž Leslie sleduje zpravodajský týdeník s pro ni bolestným obsahem. V prostředí plantáže ji deptají například tajemné hlasy zvenčí, ale všechny podivné události se samozřejmě nakonec dočkají racionálního vysvětlení. </p><p>Film se může opřít o dobře vykreslenou atmosféru amerického Jihu, jakkoliv napětí v druhé polovině začíná pokulhávat. Velkou roli hraje prostředí louisianských bažin a močálů (ochutnávka v ukázce), které může připomenout pozdější noiry zasazené do podobné lokality, například <a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2016/09/moonrise-1948.html" target="_blank"><i>Moonrise </i>(1948)</a>, <a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2009/11/lady-without-passport-1950.html" target="_blank"><i>A Lady Without Passport </i>(1950)</a> nebo <a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2020/04/gun-crazy-1950-gun-crazy-origin-of.html" target="_blank"><i>Gun Crazy </i>(1950)</a>.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/ByD9c0BIl54" width="320" youtube-src-id="ByD9c0BIl54"></iframe></div><p>Některé ohlasy zmiňují, že jde o béčkový film, ale to se zakládá spíše na subjektivním dojmu. Rozpočet se pohyboval okolo 800 000 dolarů, což jsou násobky částek, s nimiž obvykle pracovali <b>Edgar G. Ulmer </b>nebo o pár let později <b>Hugo Haas</b>. Na scénáři se podíleli již tehdy věhlasní <b>John Huston </b>a <b>Joan Harrison</b>, hudbu složil <b>Miklós Rózsa </b>a jména <b>Merle Oberon </b>a <b>Franchota Tonea </b>prozrazují, že i obsazení si vyžádalo nemalou investici (původně byla do hlavní role zvažována <b>Jennifer Jones</b>). Pro producenta <b>Benedicta Bogeause </b>šlo teprve o druhý snímek vzniklý v rámci jeho nezávislé společnosti nesoucí jeho jméno. Režisér maďarského původu <b>André De Toth </b>byl jen o málo zkušenější - před <i>Dark Waters </i>v Hollywoodu režíroval jen dva další filmy. </p><p><b>Režie: </b>André De Toth<br /><b>Produkce:</b> Benedict Bogeaus (Benedict Bogeaus Productions)<br /><b>Scénář: </b>Joan Harrison, Marian B. Cockrell, John Huston a Arthur T. Horman podle předlohy Marian a Francise Cockrellových<br /><b>Kamera:</b> Archie Stout, John J. Mescall<br /><b>Hudba:</b> Miklós Rózsa<br /><b>Střih: </b>James Smith<br /><b>Výprava:</b> Charles Odds<br /><b>Hrají:</b> Marle Oberon, Franchot Tone, Thomas Mitchell, Elisha Cook Jr., Fay Banter, John Qualen, Rex Ingram a další</p><p><b>Distribuce: </b>United Artists<br /><b>Premiéra: </b>21. listopadu 1944</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0036745/reference" target="_blank">IMDB</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/101742-dark-waters/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/dark-waters-v12395" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/2443-DARK-WATERS?sid=f2ebec4a-3ab4-4e1f-b763-f99ef407b6e1&sr=11.1572895&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-89461723776296885172022-09-05T16:35:00.002+02:002022-09-05T16:44:38.063+02:00Framed (1947)<p><b>Framed</b><br />USA, 1947, 82 min.</p><p>Rok po <i>Gildě </i>(1946), která z něj po návratu z ozbrojených sil udělala áčkovou hvězdu, se <b>Glenn Ford </b>objevil v další filmu noir od společnosti Columbia Pictures. Ve <i>Framed </i>hraje Mikea Lamberta, vystudovaného důlního inženýra bez stálé práce, který se doslova přiřítí do malého městečka v náklaďáku s nefungujícími brzdami. Ve snaze najít zaměstnání se dá do řeči s horníkem, který možná natrefil na zlatou žílu. Bohužel pro něj se chvíli předtím seznámil také s krásnou servírkou Paulou (<b>Janis Carter</b>), která se svým parťákem Stevem (<b>Barry Sullivan</b>) hodlá naivního mladíka využít v zákeřném plánu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim_9TdQG59mqhtiI528qKuuoO-ZkDqTlVJ7BnUwTj58M5D4kQevbiOVHpXWJ7H0mAAsepYSUk7tfZd_Io84lCfkHzzVxoOstzko3AVp8-5wmJj19hFXVm2p6ltf-3PP5u0C0RQsRDgAuOM4UfBst-zXQ4vWUS1cmVdSs4NJRLzqRot1m2WL3EGzAxY/s1424/vlcsnap-2022-09-05-16h27m18s935.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1072" data-original-width="1424" height="241" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim_9TdQG59mqhtiI528qKuuoO-ZkDqTlVJ7BnUwTj58M5D4kQevbiOVHpXWJ7H0mAAsepYSUk7tfZd_Io84lCfkHzzVxoOstzko3AVp8-5wmJj19hFXVm2p6ltf-3PP5u0C0RQsRDgAuOM4UfBst-zXQ4vWUS1cmVdSs4NJRLzqRot1m2WL3EGzAxY/s320/vlcsnap-2022-09-05-16h27m18s935.png" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hlavní tři aktéři příběhu v podání Glenna Forda, Janis Carter a Barryho Sullivana.</td></tr></tbody></table><p><i>Framed </i>je svižný film, který nikdy neztratí tempo a bezpečně splní, co na začátku slíbí: napínavou zábavu s atraktivním obsazením. Režisér <b>Richard Wallace </b>bývá řazen mezi hollywoodské rutinéry, což ovšem v pozitivnější interpretaci znamená, že byl mimořádně zdatným řemeslníkem a <i>Framed </i>to dokazuje. Stylově jde o méně výraznou práci (<b>Robert Porfirio </b><a href="https://www.amazon.com/Film-Noir-Encyclopedic-Reference-American/dp/0879514795" target="_blank">v "noirové bibli"</a> napsal, že kameraman snímku <b>Burnett Guffey </b>inklinoval k "plochému stylu"), ale když je to žádoucí, objeví se na plátně/obrazovce netradiční kompozice.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV2zkeiQMzm7acR2o2hXqlRnnXBMHfCPnkhchHAvo5cAd4bD-SyxkO2LloDEDq48N2n5qk18TjJQgrFeNX8TQSt_LqTEku6bEb5-zvpoHOX1-V9QSptD9RQBsYzlf7UKyDy8COmndW-w7ZtSo4_tI9PleNmXl-J9-jISXh7MC8QRLt7H__QmM0mQ-j/s1424/vlcsnap-2022-09-05-16h29m57s556.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1072" data-original-width="1424" height="241" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV2zkeiQMzm7acR2o2hXqlRnnXBMHfCPnkhchHAvo5cAd4bD-SyxkO2LloDEDq48N2n5qk18TjJQgrFeNX8TQSt_LqTEku6bEb5-zvpoHOX1-V9QSptD9RQBsYzlf7UKyDy8COmndW-w7ZtSo4_tI9PleNmXl-J9-jISXh7MC8QRLt7H__QmM0mQ-j/s320/vlcsnap-2022-09-05-16h29m57s556.png" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nevšední záběr s dekapitovaným Stevem.</td></tr></tbody></table><p><b>Ford </b>je jako hlavní hrdina výborný, ale to se vzhledem k jeho zářné kariéře (před <i>Framed </i>a zejména později) dalo čekat. Mnohem větším překvapením je neokoukaná <b>Janis Carter</b> v roli femme fatale. <b>Carter </b>byla výjimečně pohledná a film toho příběhově využívá. Její servírka Paula často slýchá komentáře, že se svou krásou pro takovou všední práci nehodí, což se ukáže jako velmi trefné - má totiž mnohem větší životní ambice a všemi prostředky chce dosáhnout života v bohatství a luxusu. Nicméně nejde o jednostranně bezpáteřní mrchu - opakovaně můžeme být na pochybách, jaké jsou její skutečné motivace, což z Pauly dělá patrně nejzajímavější postavu ze všech. Je velká škoda, že se <b>Carter </b>nepodařilo ve filmovém průmyslu výrazněji prosadit. V polovině své deset let trvající kariéry ztvárňovala pouze epizodní a vedlejší role a když už se jí podařilo prorazit k důležitějším úlohám (např. v dalším noiru <i>Night Editor </i>/1946/), nedočkaly se její filmy většího komerčního úspěchu. Na počátku 50. let se přesunula do televize a v roce 1956 (jako 43letá) se z showbusinessu stáhla úplně. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAMGHpEV1hhcXA6juTzWb-_yf5lCPVo6Sh4gCw5WUH5XkXNKKPF838QIO3tAIY-mQuXT8NG94SG4dwlU11bBF02YqZXlNm-DQT5lWiPvct-bI8NWDTqTDK3V3D61Z_DmTk9RYiSS8ELAI4id1MT_VGXqYerxzij5CWo-XUsEx2Nmt6zqWJNlSI14-d/s1424/vlcsnap-2022-09-05-16h26m39s460.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1072" data-original-width="1424" height="241" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAMGHpEV1hhcXA6juTzWb-_yf5lCPVo6Sh4gCw5WUH5XkXNKKPF838QIO3tAIY-mQuXT8NG94SG4dwlU11bBF02YqZXlNm-DQT5lWiPvct-bI8NWDTqTDK3V3D61Z_DmTk9RYiSS8ELAI4id1MT_VGXqYerxzij5CWo-XUsEx2Nmt6zqWJNlSI14-d/s320/vlcsnap-2022-09-05-16h26m39s460.png" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Janis Carter jako krásná a zrádná Paula.</td></tr></tbody></table><p><i>Framed </i>není žádné mistrovské dílo, ale jde o solidní noir, který rozhodně stojí za vyhledání. Díky společnosti Powerhouse Films je k dispozici ve vynikající obrazové kvalitě <a href="https://www.powerhousefilms.co.uk/collections/standard-editions/products/framed-bd" target="_blank">na blu-rayi</a> (svého času i jako součást dnes již vyprodané kolekce <i>Columbia Noir 2</i>).</p><p><b>Režie: </b>Richard Wallace<br /><b>Produkce: </b>Jules Schermer (Columbia Pictures)<br /><b>Scénář:</b> Ben Maddow<br /><b>Kamera:</b> Burnett Guffey<br /><b>Hudba: </b>Marlin Skiles<br /><b>Střih: </b>Richard Fantl<br /><b>Výprava: </b>Carl Anderson, Stephen Goosson<br /><b>Hrají: </b>Glenn Ford, Janis Carter, Barry Sullivan, Edgar Buchanan, Karen Morley a další</p><p><b>Distribuce:</b> Columbia Pictures<br /><b>Premiéra: </b>25. května 1947</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0039396/reference" target="_blank">IMDb</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/24265-framed/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/framed-v76046" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/25171-FRAMED?sid=1c16ab91-221c-4417-b2bc-503eaad308d5&sr=10.353967&cp=1&pos=1" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-17511233148093140232022-09-01T14:57:00.005+02:002022-09-01T14:57:53.927+02:00Los tallos amargos (1956)<p><b>Los tallos amargos</b><br />Argentina, 1956, 90 min.</p><p>Argentinský snímek <i>Los tallos amargos </i>byl dlouhou dobu velmi špatně dostupný a z toho důvodu za hranicemi země svého původu v podstatě neznámý. Do širšího povědomí se dostal díky spojenému úsilí <b>Eddieho Mullera</b> z Film Noir Foundation, filmového archivu UCLA, Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu (Hollywood Foreign Press Association) a argentinského historika a cinefila <b>Fernanda Martína Peñi</b>. Posledně jmenovaný objevil v pozůstalosti jednoho z producentů filmu původní negativ, který posloužil jako základ restaurované verze, jež byla uvedena na <b>Mullerově</b> přehlídce Noir City v roce 2016 a ještě téhož roku se objevila také v programu newyorského Muzea moderního umění (MoMA). Následně snímek uvedla stanice TCM v rámci <b>Mullerova</b> pořadu Noir Alley a od loňska je k dispozici i blu-ray vydání od společnosti Flicker Alley.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7ULQ9oQKA5H3Ybe46K5eECqTGbsFitM1nPRx4Ag_akfCpsN6tZ-BFCFc7TZ70HwWxHCo34zg5C97qqUXbjZhGTxTkZ3kwxTmysvlvoSp5SRIArzUoNY8DI2-gTq4gOVEmyXh3QVgqgABvqkLiQNrR2fPXn_fEFnVEcGcVaFT7kjWDnfyqP7MldzO_/s384/tallosamargos.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="384" data-original-width="310" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7ULQ9oQKA5H3Ybe46K5eECqTGbsFitM1nPRx4Ag_akfCpsN6tZ-BFCFc7TZ70HwWxHCo34zg5C97qqUXbjZhGTxTkZ3kwxTmysvlvoSp5SRIArzUoNY8DI2-gTq4gOVEmyXh3QVgqgABvqkLiQNrR2fPXn_fEFnVEcGcVaFT7kjWDnfyqP7MldzO_/s320/tallosamargos.jpg" width="258" /></a></div><p>Noirová komunita se vesměs shoduje, že jde o zapomenuté mistrovské dílo a já po jeho zhlédnutí nebudu s tímto názorem polemizovat. <i>Los tallos amargos </i>(v překladu něco jako hořká stébla) jsou příběhem novináře Alfreda Gaspera (<b>Carlos Cores</b>), který není spokojený se svým výdělkem ani společenským statusem. Místo sepisování banálních příběhů touží po dobrodružství a něčem velkém. Navíc jej pronásledují noční můry, jejichž hlavním aktérem je jeho pravděpodobně již zesnulý otec, který měl za sebou zářnou vojenskou minulost v nacistickém Německu. Alfredův život se brzy skutečně změní, ale nikoliv k lepšímu. Klíčové je jeho setkání s evropským (podle všeho maďarským) exulantem Liudasem (<b>Vassili Lambrinos</b>), který přišel do Argentiny hledat lepší život. Alfredo a Liudas společně rozjedou falešný korespondenční kurz, který má ze zájemců, aspirujících novinářů, vylákat peníze. Po chvíli ale Alfredo pojme podezření, že jej Liudas podvádí a rozhodne se vzít situaci do vlastních rukou. To byla ovšem osudová chyba...</p><p>Celý film je charakteristický atmosférou zmaru a paranoie. Příběh nevyhnutelně směřuje k tragickému vyústění, které je mimořádně efektivní a byl by hřích ho tady prozradit. Pro režiséra <b>Fernanda Ayalu </b>šlo o teprve druhý snímek celovečerní stopáže, ale na promyšlenosti vyprávění nebo řemeslné úrovni to vůbec nejde znát. Film uplatňuje flashbacky (dvou různých původců) v kombinaci s voice-overem, aby podpořil dojem bezvýchodnosti a fatalistického předurčení nevyhnutelné tragédie. Důležitou roli hraje i rozsáhlá snová sekvence, která připomene to nejlepší z německého expresionismu nebo práci <b>Salvadora Dalího </b>na <i>Rozdvojené duši </i>(Spellbound, 1945).</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGUI3U9bDJ9J5fgQRaMZUVW-zXvLlsGmfZWeNX6bIzgjKU5cGJmc7K1WAJ8zG-Iqzoi23jIeeQc_utGfuZNl7OZBQZNYr2wslcSwrjfIQQEdrcn1mKT9Hd20R4KTwBgagwbWEUwZFBj2qNuGT-kL0_F9Lvs_r7W9LMf5Vjkb03lC5ZNRBhoQT06EuV/s676/tallosamargos2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="423" data-original-width="676" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGUI3U9bDJ9J5fgQRaMZUVW-zXvLlsGmfZWeNX6bIzgjKU5cGJmc7K1WAJ8zG-Iqzoi23jIeeQc_utGfuZNl7OZBQZNYr2wslcSwrjfIQQEdrcn1mKT9Hd20R4KTwBgagwbWEUwZFBj2qNuGT-kL0_F9Lvs_r7W9LMf5Vjkb03lC5ZNRBhoQT06EuV/s320/tallosamargos2.jpg" width="320" /></a></div><p>Kamera <b>Ricarda Younise </b>je skvostná a není divu, že ji časopis <i>American Cinematographer </i>zařadil do výběru nejlépe nasnímaných filmů všech dob. Některé zdroje uvádějí, že <b>Younis </b>se proškolil u samotného <b>Gregga Tolanda</b>, ale možná se jedná pouze o široce přijímaný mýtus. Tak či onak, jeho kompozice a kontrastní svícení dodávají filmu na temnosti a bezvýchodnosti. Hudbu měl na starosti slavný <b>Ástor Piazzolla</b>, tvůrce stylu nuevo tango, které tradiční tango obohatilo o prvky jazzu a klasické hudby. I v <i>Los tallos amargos </i>je použitá hudba velmi eklektická a v jedné scéně dokonce zaznívá úvod <b>Smetanovy </b><i>Vltavy</i>. Herci jako <b>Carlos Cores </b>a <b>Julia Sandoval </b>patřili v Argentině 50. let mezi přední hvězdy, ale pro české, respektive evropské publikum budou nejspíš neznámí. U herečky s noirovým jménem <b>Gilda Lousek </b>podezřívám český původ, ale nepodařilo se mi jej potvrdit. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/fxZ7w80xIBA" width="320" youtube-src-id="fxZ7w80xIBA"></iframe></div><p>V součtu jde o opravdový úkaz, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek noiru. Za organizační tým Noir Film Festivalu můžu slíbit, že se pro některý z budoucích ročníků pokusíme zajistit jeho projekci na velkém plátně. </p><p><b>Režie: </b>Fernando Ayala<br /><b>Produkce: </b>Artistas Argentinos Asociados<br /><b>Scénář: </b>Sergio Leonardo podle románu Adolfa Jascy<br /><b>Kamera:</b> Ricardo Younis<br /><b>Hudba: </b>Ástor Piazzolla<br /><b>Střih: </b>Gerardo Rinaldi, Antonio Ripoll<br /><b>Výprava:</b> Germán Gelpi, Mario Vanarelli<br /><b>Hrají: </b>Carlos Cores, Julia Sandoval, Vassili Lambrinos, Gilda Lousek, Pablo Moret a další</p><p><b>Distribuce: </b>Artistas Argentinos Asociados<br /><b>Premiéra: </b>21. června 1956</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0143920/reference" target="_blank">IMDb</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/107105-los-tallos-amargos/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/los-tallos-amargos-v575568" target="_blank">Allmovie</a><br /></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-85943754762699254192022-08-29T11:35:00.003+02:002022-08-29T11:35:24.015+02:00The Unfaithful (1947)<p><b>The Unfaithful</b><br />USA, 1947, 109 min.</p><p><i>The Unfaithful </i>je remakem <i>Dopisu </i>(The Letter, 1940) s <b>Bette Davis</b> a současně readaptací původní divadelní hry z roku 1927 od slovutného anglického spisovatele <b>Williama Somerseta Maughama</b>. Stejně jako v případě o sedm let staršího filmu režiséra <b>Williama Wylera </b>má i tato verze pro noirový cyklus spíše okrajový význam.</p><p>Společensky dobře situovaná vdaná žena Chris Hunter (<b>Ann Sheridan</b>) zabije v sebeobraně muže. Při výsleších tvrdí, že to byl naprostý cizinec, ale brzy se nade vší pochybnost ukáže, že s ním byla romanticky zapletená. Ke lži se uchýlila, aby ochránila city svého manžela Boba, válečného veterána (<b>Zachary Scott</b>). Vyprávění začíná poutavě a tvůrci v čele s režisérem <b>Vincentem Shermanem </b>se čas od času uchýlí k vynalézavým řešením žánrově rutinních situací: například Chrisina konfrontace s útočníkem je snímána kompletně zvnějšku jejího domu. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUEL8x8uePIKD0s2C7FIm2G3XHJhcaG3BM65pnm-hTlMed_JKDZ4X_cHl9coDYXc9VfMdqZTfswXIiP9Tx48DDmIPTD_aNQry9M05aTs5kDeSyNJnHG9TBPSVAY1McyO6P_qB0xFbImOmWNOCHVzXfvZzaChrzjGnWVtOeAgpamX2xcOl9byJPax65/s2904/theunfaithful.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2904" data-original-width="1888" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUEL8x8uePIKD0s2C7FIm2G3XHJhcaG3BM65pnm-hTlMed_JKDZ4X_cHl9coDYXc9VfMdqZTfswXIiP9Tx48DDmIPTD_aNQry9M05aTs5kDeSyNJnHG9TBPSVAY1McyO6P_qB0xFbImOmWNOCHVzXfvZzaChrzjGnWVtOeAgpamX2xcOl9byJPax65/s320/theunfaithful.jpg" width="208" /></a></div><p>V druhé polovině snímku jde ale stále více o to, jak se scénáři podaří vyjít vstříc požadavkům Produkčního kodexu a výsledek bohužel působí dost těžkopádně. Tvůrčí tým stál před nutností potrestat Chris za její prohřešek a zároveň nepoškodit instituci manželství. K tomu slouží zejména dlouhé disputace s právníkem. Snímek se tak z polohy kriminálky dostává spíše do mantinelů melodramatu se společenským přesahem, kdy se pokouší reflektovat nelehkou situaci válečných veteránů a jejich opuštěných manželek a varuje před rozvodem jako možným řešením partnerských problémů (finální tvar připomíná méně ambiciózní <i>Nejlepší léta našeho života </i>/The Best Years of Our Lives, 1946/ s krimi elementem). </p><p>Film nahradil exotické malajské dějiště <i>Dopisu </i>familiárním americkým prostředím. Natáčelo se v ateliérech Warner Bros. a ve vybraných losangeleských lokalitách, z nichž rozpoznatelná je například městská radnice nebo lanovka Angels Flight (viz video níže). Menší prostor dostala i ikonická Bradbury Building, která supluje kancelář právníka Hannaforda (<b>Lew Ayres</b>). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/KOLS_hDoin0" width="320" youtube-src-id="KOLS_hDoin0"></iframe></div><p>Ve všech ohledech šlo o štědrou produkci - film produoval <b>Jerry Wald</b><i style="font-weight: bold;">, </i>na scénáři se podílel spisovatel <b>David Goodis</b>, kameru dělal <b>Ernest Haller </b>a hudbu složil <b>Max Steiner</b>. I obsazení je velmi dobré, jakkoliv <b>Ann Sheridan </b>a <b>Zachary Scott </b>se svým statusem nemohli poměřovat s první hvězdnou ligou Warner Bros., <b>Joan Crawford </b>či <b>Johnem Garfieldem</b>. I tak drama <i>The Unfaithful </i>s celosvětovými tržbami kolem 3 milionů dolarů skončilo solidním komerčním úspěchem.</p><p><b>Režie: </b>Vincent Sherman<br /><b>Produkce:</b> Jerry Wald (Warner Bros.)<br /><b>Scénář: </b>James Gunn a David Goodis podle divadelní hry Williama Somerseta Maughama<br /><b>Kamera:</b> Ernest Haller<br /><b>Hudba:</b> Max Steiner<br /><b>Střih: </b>Alan Crosland Jr.<br /><b>Výprava:</b> William Wallace<br /><b>Hrají:</b> Ann Sheridan, Lew Ayres, Zachary Scott, Eve Arden, Jerome Cowan a další</p><p><b>Distribuce: </b>Warner Bros.<br /><b>Premiéra: </b>1. července 1947</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0039937/reference" target="_blank">IMDb</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/147636-the-unfaithful/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/the-unfaithful-v115145" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/25407-THE-UNFAITHFUL" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-69450908534300886062022-08-23T15:12:00.006+02:002022-08-24T11:20:15.047+02:00Guilty Bystander (1950)<p><b>Guilty Bystander</b><br />USA, 1950, 92 min.</p><p>Herec <b>Zachary Scott </b>(<i>Mildred Pierce</i> /1945/ nebo <i>The Unfaithful </i>/1947/) nikdy nepatřil k mým favoritům. Po zhlédnutí málo známého filmu noir <i>Guilty Bystander </i>na něj ale musím změnit názor. Jako bývalý policista Max Thursday, který se po propuštění ze služby živí jako podřadný hotelový detektiv a většinu času tráví v alkoholovém oparu, je znamenitý. Celý film je postavený na něm (a jeho boji s lahví) a nebýt jeho charismatu a působivého hereckého projevu, možná bych byl k zamotanému příběhu méně milosrdný. </p><p>Max je nám představen jako totální troska, která zahodila veškerý svůj talent a většinu času se jen upíjí do bezvědomí. Vše se změní ve chvíli, kdy za ním přijde vyděšená exmanželka Georgia (<b>Faye Emerson</b>) se zprávou, že jejich společný syn zmizel. Indicií, kterých by se mohl Max chytit, příliš není. Ukáže se ale, že do případu je nějak zamotaný podivný doktor Elder (<b>Jed Prouty</b>) a známý kriminálník a notorický hypochondr Varkas (<b>J. Edward Bromberg</b>). O několik mrtvol později diváka čeká odhalení skutečného pachatele a nepříliš pravděpodobný happy end. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxHG8wJ6NQ1DL7Hq0tsngm6HAZ-VMu2vqLQ-bhIjzcBYgIGGS_1P_ShrPUHpoOIMDMzoRAqwYlKJ81swLGg7hnQIQt-12FV4q7ujhULpzRf5EDSg2MJeKQuJCR_dvBLjXPFoBnyFfy66GyCXvyYnx1bHCDnIk4ed8KubGb03A5Mi4OvkWOdfnluTmH/s800/guiltybystander_poster.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="521" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxHG8wJ6NQ1DL7Hq0tsngm6HAZ-VMu2vqLQ-bhIjzcBYgIGGS_1P_ShrPUHpoOIMDMzoRAqwYlKJ81swLGg7hnQIQt-12FV4q7ujhULpzRf5EDSg2MJeKQuJCR_dvBLjXPFoBnyFfy66GyCXvyYnx1bHCDnIk4ed8KubGb03A5Mi4OvkWOdfnluTmH/s320/guiltybystander_poster.jpg" width="208" /></a></div><p>Kolik filmů noir se ale vyvíjí podobně a stejně jim jejich logické díry dokážeme odpustit? Hlavní je podmanivá temná atmosféra a tu <i>Guilty Bystander </i>nepostrádá. Režisér a producent v jedné osobě <b>Joseph Lerner</b> dokázal fikční svět filmu zalidnit dobře zapamatovatelnými zlodušskými typy a zároveň se mohl spolehnout na kvalitní práci kameramana <b>Geralda Hirschfelda </b>(<i>Mladý Frankenstein </i>/Young Frankenstein, 1974/), kterému v době natáčení nebylo ani třicet let (s <b>Lernerem </b>se seznámili v armádě). Mimochodem, jako střihačka se na snímku podílela <b>Lernerova </b>žena <b>Geraldine</b>. Oba dva byli průkopníky nezávislé produkce s centrem v New Yorku, kde také natáčení filmu kompletně proběhlo (z části v ulicích - a dokonce pod nimi, v newyorském metru - a z části ve Fox Movietone Studios).</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSdxlufCRdxDjfU04hC1Neu0QWf3gcXteSNCu4GB02q0d9KqOGTf7I4BwLRsPecTlz9R2ZHRj_GqicW2d5Ytt5e69sJVgTxPbF48r52Cuu-5xV_ihWtrakpKbs20IhZ97a5zyz2GWHNKl-sjanDzO523WDHYwj_njoyAmmRJTlsjK4vnxcV_Jk_dtH/s289/guiltybystander_book.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="289" data-original-width="175" height="289" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSdxlufCRdxDjfU04hC1Neu0QWf3gcXteSNCu4GB02q0d9KqOGTf7I4BwLRsPecTlz9R2ZHRj_GqicW2d5Ytt5e69sJVgTxPbF48r52Cuu-5xV_ihWtrakpKbs20IhZ97a5zyz2GWHNKl-sjanDzO523WDHYwj_njoyAmmRJTlsjK4vnxcV_Jk_dtH/s1600/guiltybystander_book.jpg" width="175" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obálka knižní předlohy, kterou pod pseudonymem Wade Miller (složeninou z jejich příjmení) vydali Robert Allison Wade a H. Bill Miller.</td></tr></tbody></table><p>Film byl dlouho dostupný jen v podřadné obrazové kvalitě a některé zdroje dokonce uvádějí, že byl považován za ztracený. Teprve díky iniciativě režiséra <b>Nicolase Windinga Refna </b>byl dochovaný materiál pečlivě zrestaurován a dnes nic nebrání jeho znovu objevení. Na <b>Refnových</b> webových stránkách si k němu navíc můžete přečíst kopu materiálů, včetně <a href="https://www.bynwr.com/articles/it-should-happen-to-you" target="_blank">eseje o jeho vzniku</a> a <a href="https://www.bynwr.com/articles/the-anguish-of-zachary-scott" target="_blank">profilu <b>Zacharyho Scotta</b></a>. Film je aktuálně dostupný v nabídce <a href="http://www.mubi.com" target="_blank">MUBI</a>.</p><p><b>Režie: </b>Joseph Lerner<br /><b>Produkce: </b>Rex Carlton, Joseph Lerner (Laurel Films, Edmund L. Dorfmann Productions, New York Film Associates)<br /><b>Scénář:</b> Don Ettlinger<br /><b>Kamera:</b> Gerald Hirschfield<br /><b>Hudba: </b>Dimitri Tiomkin<br /><b>Střih: </b>Geraldine Lerner<br /><b>Výprava:</b> Leo Kerz<br /><b>Hrají: </b>Zachary Scott, Faye Emerson, Mary Boland, Sam Levene, J. Edward Bromber a další</p><p><b>Distribuce:</b> Film Classics<br /><b>Premiéra: </b>leden 1950</p><p>Odkazy<br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0042529/reference" target="_blank">IMDb</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/149295-guilty-bystander/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/guilty-bystander-v93991" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/26338-GUILTY-BYSTANDER?sid=7a6f9832-ad40-47b4-af08-c7a7b087a7ea&sr=11.798491&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-6507811934828867122022-01-24T11:27:00.004+01:002022-01-24T11:27:59.095+01:00Murder Is My Beat (1955)<p><b>Murder Is My Beat</b><br />USA, 1955, 77 min.</p><p>Deset let po <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2009/11/deset-duvodu-proc-milovat-ulmerovu.html" target="_blank">Objížďce</a> </i>(Detour) a o poznání méně věhlasné <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2010/05/strange-illusion-1945.html" target="_blank">Strange Illusion</a> </i>(oba 1945)<i> </i>natočil olomoucký rodák <b>Edgar G. Ulmer </b>film noir <i>Murder Is My Beat</i>, který se svým způsobem odvolává k tradici americké drsné školy. Původní scénář britského autora a producenta <b>Aubreyho Wisberga</b> začíná in medias res: notně pobitý policista Ray Patrick (<b>Paul Langton</b>) se nachází v hotelovém pokoji, kde jej před okamžikem zanechala tajemná barová zpěvačka Eden Lane (<b>Barbara Payton</b>) podezřelá z vraždy. Ray dostal případ brutálně zabitého muže (nalezeného s hlavou v ohništi) na starosti, ale brzy propadl kouzlu blonďaté krásky a rozhodl se porušit pár předpisů, aby jí dal možnost očistit své jméno. Nyní je však Eden v tahu a je to naopak Ray, kdo se dostává do problémů: v hotelu jej totiž vypátral jeho nadřízený, vždy zásadový kapitán Rawley (<b>Robert Shayne</b>)... </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgvfwHU0--9RKCb02WWPCsTP2DZ_Ct112PWWiw6A-PMXPuoQAzAX0Oa_bob73RhTYAO8JnetBkX1yV3vPV8z1Dzev-kJ1g1b2AuwlzXMuYofkqsfr8NcUGlHetzXbrcVwnpRjVjjN5uZWcZ83mXnSJD10vjC0F4Q18BdcS62m5pF_W845ejRIVjDl7F=s1280" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="1280" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgvfwHU0--9RKCb02WWPCsTP2DZ_Ct112PWWiw6A-PMXPuoQAzAX0Oa_bob73RhTYAO8JnetBkX1yV3vPV8z1Dzev-kJ1g1b2AuwlzXMuYofkqsfr8NcUGlHetzXbrcVwnpRjVjjN5uZWcZ83mXnSJD10vjC0F4Q18BdcS62m5pF_W845ejRIVjDl7F=s320" width="320" /></a></div><p>Film disponuje vtahujícím vyprávěním, k čemuž přispívá Rayův voice-over a rozsáhlá retrospektiva, kterou doprovází. Celý zamotaný případ je prezentován jako <i>quest</i>, kdy jen postupné skládání jednotlivých indicií vede k finálnímu rozuzlení. Kolem postavy Eden tvůrci chytře vytvářejí dojem nejednoznačnosti, takže si dlouho nemůžeme být jisti, zda je skutečně vražedkyní, nebo jen další obětí někoho dalšího. </p><p>Technické zpracování odpovídá kategorii produkce a v lecčem připomene podobně nedokonalou (ale vždy podmanivou) <i>Objížďku</i>. <i>Murder Is My Beat </i>nicméně postrádá naléhavost a existenciální podtext <b>Ulmerova </b>slavnějšího noiru, což vrcholí v (i na hollywoodské poměry) přepáleném happy endu. </p><p><b>Paul Langton </b>jako Ray je přijatelný, i když se nemůže pochlubit charismatem srovnatelným s největšími noirovými hvězdami. Lépe si v roli Eden vede <b>Barbara Payton</b>, kterou vedle práce pro film (další noiry <i>Trapped </i>/1949/ a <i>Kiss Tomorrow Goodbye </i>/1950/) proslavily i bouřlivé aféry s řadou hollywoodských osobností (mj. s <b>Tomem Nealem </b>z <i>Objížďky</i>) a dlouhodobé potíže s alkoholem a drogami. Bohužel účinkováním v <i>Murder Is My Beat </i>její kariéra de facto skončila. V dalších letech se potýkala s mnoha osobními a zdravotními problémy a v roce 1967 zemřela na selhání srdce a jater. Ještě předtím stihla autorizovat svoje memoáry pod názvem <i>I Am Not Ashamed</i>. Ve vedlejších rolích můžete narazit na několik povědomých tváří. Mě nejvíce potěšil <b>Anthony Jochim </b>z <b>Haasovy </b><i>Dívky na mostě </i>(The Girl on the Bridge, 1951). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhHb7YZHmN0bY8ihRpHQLdu4iYtmxw2xh10exft_Oub8_EBpVDvtM9NHsONQQ1wh7RlLXiz2mXRlNCBwYwtPJM1U-fUoHlHjfvtOs18rm6iI7w9-5NP-vhIqecIl-jNnZUg4KiVSUrZ2leWTLJXefFvgWu9DSvqJk_bLgmziVLtd1RwnVbrWyXS2Mkf=s640" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="420" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhHb7YZHmN0bY8ihRpHQLdu4iYtmxw2xh10exft_Oub8_EBpVDvtM9NHsONQQ1wh7RlLXiz2mXRlNCBwYwtPJM1U-fUoHlHjfvtOs18rm6iI7w9-5NP-vhIqecIl-jNnZUg4KiVSUrZ2leWTLJXefFvgWu9DSvqJk_bLgmziVLtd1RwnVbrWyXS2Mkf=s320" width="210" /></a></div><p>Film malé společnosti Masthead Productions, založené <b>Wisbergem </b>a <b>Ulmerem</b>, vznikl ve stejném roce jako <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2013/04/libej-mne-az-k-smrti-1955.html">Líbej mne až k smrti</a> </i>(Kiss Me Deadly, 1955) a přestože - na rozdíl od <b>Aldrichova </b>apokalyptického noiru - nejde o žádné veledílo, noiroví fanoušci by mohli být spokojeni. </p><p><b>Režie: </b>Edgar G. Ulmer<br /><b>Produkce: </b>Aubrey Wisberg (Masthead Productions)<br /><b>Scénář: </b>Aubrey Wisberg<br /><b>Kamera: </b>Harold E. Wellman<br /><b>Hudba: </b>Albert Glasser<br /><b>Střih: </b>Fred R. Feitshans Jr.<br /><b>Výprava: </b>James W. Sullivan<br /><b>Hrají: </b>Paul Langton, Barbara Payton, Robert Shayne, Selena Royle, Roy Gordon a další</p><p><b>Distribuce: </b>Allied Artists<br /><b>Premiéra:</b> 27. února 1955</p><p><b>Odkazy<br /></b><a href="https://www.imdb.com/title/tt0048396/reference" target="_blank">IMDb</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/9237-murder-is-my-beat/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/murder-is-my-beat-v103202" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/51594-MURDER-ISMYBEAT?sid=f56696d2-dae1-4637-b882-c864ff677923&sr=14.945301&cp=1&pos=0" target="_blank">AFI</a></p><p><br /></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-92055547503221312532021-12-08T10:54:00.006+01:002021-12-08T10:55:10.826+01:00Undercurrent (1946)<p><b>Undercurrent</b><br />USA, 1946, 112 min.</p><p>Vzhledem k úspěchu <b>Hitchcockovy </b>a <b>Selznickovy </b><i>Rebeccy </i>(1940) není divu, že v následujících letech vznikla celá řada podobně koncipovaných gotických romancí, v nichž se nezkušená žena vrhá do vztahu se znepokojivě tajemným mužem. K nejambicióznějším titulům z tohoto ranku patří hvězdně obsazený thriller <i>Undercurrent </i>z produkce MGM. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgiZA6gXPkTpWYKKeGbVHSWg34sEZLh9gJkeoBXn2pliEirlYJ78EcJYIBbcdMqMaF0ViS1TWTGGpNa4Npbv3vJRVyAB6VqcTWU3aX2nZp4sr4L4BOla4FoE6cznNNWT6jL-mabmTQ7IX6WJhgHIKz43cOk0D-AyhzxrAlBqKUmYNURgzW99vI_HbVp=s387" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="387" data-original-width="258" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgiZA6gXPkTpWYKKeGbVHSWg34sEZLh9gJkeoBXn2pliEirlYJ78EcJYIBbcdMqMaF0ViS1TWTGGpNa4Npbv3vJRVyAB6VqcTWU3aX2nZp4sr4L4BOla4FoE6cznNNWT6jL-mabmTQ7IX6WJhgHIKz43cOk0D-AyhzxrAlBqKUmYNURgzW99vI_HbVp=s320" width="213" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Škoda, že závěr filmu není až tak "terrific", jak plakát slibuje. </td></tr></tbody></table><p>Podobně jako <i>Rebecca </i>film začíná téměř až v duchu romantické komedie, žánru, s nímž si možná nejvíce spojujeme představitelku hlavní role, <b>Katharine Hepburn</b>. V <i>Undercurrent </i>hraje starou pannu Ann Hamilton, která se místo shánění manžela raději věnuje chemickým experimentům (její otec pracuje jako univerzitní profesor). Jednoho dne se ale v jejím životě objeví bohatý a šarmantní průmyslník Alan Garroway (<b>Robert Taylor</b>) a Ann mu zcela propadne. Zatímco romkom by dále nejspíše sledoval jejich námluvy plné nedorozumění a komplikací, <i>Undercurrent </i>přistoupí rovnou k jejich svatbě. Tímto momentem se také zásadně zlomí žánrová poloha - místo odlehčené podívané nás totiž čeká nervy drásající vývoj, kdy Ann začne poznávat pravou stránku svého manžela. Znovu jako v <i>Rebecce </i>se ukáže, že Alanův život zásadně ovlivňuje vztah k osobě, která může - ale také nemusí - být mrtvá. V tomto případě jde o jeho bratra Michaela, který navzdory své nepřítomnosti hýbe veškerým děním. Ann pohání zvědavost a chce přijít na kloub tomu, co se s Michaelem stalo a proč jej Alan tak nenávidí. Neměla by si ale raději hledět svého?</p><p><i>Undercurrent </i>nakonec nabídne jiné řešení než o šest let starší <i>Rebecca</i>, což je jistě vítané. Na druhou stranu snímek nepůsobí tolik kompaktně a přesvědčivě, zejména v druhé části se vytrácí napětí a postavy se nechovají zrovna věrohodně. Nicméně o zajímavé momenty není nouze - dobře řešené jsou například snad všechny scény, kde se vyskytují koně (děsivá scéna ve stájích, závěrečná konfrontace na útesu). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/Hcq2xPkGRw4" width="320" youtube-src-id="Hcq2xPkGRw4"></iframe></div><p>Film vznikal ve velmi štědrých podmínkách, což jde vidět nejen na jeho kvalitním obsazení (vedle <b>Hepburn </b>a <b>Taylora</b>, navrátivšího se ze služby v námořnictvu,<b> </b>v něm dále hrají <b>Robert Mitchum</b>, <b>Edmund Gwenn </b>nebo <b>Jayne Meadows</b>), ale také na vysoké technické úrovni: kameru dělal <b>Karl Freund</b>, scénografem byl <b>Cedric Gibbons </b>a na kostýmy dohlížela <b>Irene</b>. Režií byl pověřen muzikálový specialista <b>Vincente Minnelli</b>, pro kterého byl <i>Undercurrent </i>ve své době výjimečný svým seriózním, nefantazijním pojetím. Film skončil velkým komerčním triumfem, když MGM přinesl čistý zisk přes milion dolarů. </p><p>Rozhlasová adaptace nahraná <b>Katharine Hepburn </b>a <b>Robertem Taylorem </b>je k poslechu <a href="https://www.youtube.com/watch?v=Mphj7eg0GJI&ab_channel=Suspense%26ESCAPE%21" target="_blank">zde</a>. Pro milovníky klasiky: důležitou roli ve snímku hraje <b>Brahmsova </b>symfonie č. 3 F dur. </p><p><b>Režie:</b> Vincente Minnelli<br /><b>Produkce: </b>Pandro S. Berman (MGM)<br /><b>Scénář: </b>Edward Chodorov, George Oppenheimer<br /><b>Kamera:</b> Karl Freund<br /><b>Hudba: </b>Herbert Stothart<br /><b>Střih:</b> Ferris Webster<br /><b>Výprava: </b>Cedric Gibbons, Randall Duell<br /><b>Hrají: </b>Katharine Hepburn, Robert Taylor, Robert Mitchum, Edmund Gwenn, Jayne Meadows a další</p><p><b>Distribuce:</b> MGM<br /><b>Premiéra:</b> 28. listopadu 1946</p><p><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0039066/reference" target="_blank">IMDb</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/6777-undercurrent/prehled/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/undercurrent-v75819" target="_blank">Allmovie</a><br /><a href="https://catalog.afi.com/Film/25039-UNDERCURRENT" target="_blank">AFI</a></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-87064788884489133782021-10-01T13:52:00.001+02:002021-10-01T13:52:04.272+02:00Eddie Muller - Dark City: The Lost World of Film Noir (2021)<p>V témže roce, kdy šlo do kin temné, noirem inspirované sci-fi <b>Alexe Proyase </b><i>Dark City </i>(1998, u nás uvedeno jako <i>Smrtihlav</i>), vydal <b>Eddie Muller </b>stejnojmennou knihu s podtitulem <i>The Lost World of Film Noir</i>. Nedávno byla publikována znovu v povedené reedici a já mohu s radostí konstatovat, že díky <b>Mullerovi </b>i dalším už nejde o svět nenávratně ztracený, ale z velké části znovuobjevený. <b>Muller </b>k tomu přispěl patrně největší měrou - nejde jen o (již dvojí) vydání knihy, která si pokaždé dokázala získat velkou dávku pozornosti (dva měsíce od vydání má na Amazonu stále štítek nejprodávanějšího bestselleru v kategorii Movie Guides & References). Jde také o jeho každoroční festival Noir City, časopis, který už neexistuje jen jako e-zin, ale má svou tištěnou verzi, nebo aktivity na poli restaurování a zpřístupňování filmů noir z USA i odjinud.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5yebmwbxC8jepHFY_O3fj7XL9XIU0O-8wqD-5oZ9gm15hYVpWwUFsFEqQWlE9T-796KQVtAzYlxj5UgbVBJ6_3VE0Ongns8tFPGedrPnUjrYnzx_mogEPTGnt2Q2cuLkvLXm-N1rC7Ms/s450/DarkCity.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="362" data-original-width="450" height="257" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5yebmwbxC8jepHFY_O3fj7XL9XIU0O-8wqD-5oZ9gm15hYVpWwUFsFEqQWlE9T-796KQVtAzYlxj5UgbVBJ6_3VE0Ongns8tFPGedrPnUjrYnzx_mogEPTGnt2Q2cuLkvLXm-N1rC7Ms/s320/DarkCity.jpg" width="320" /></a></div><p>Ale zpět ke knize. <i>Dark City </i>má originální koncept, kdy film noir je představen prostřednictvím řady kapitol pojatých jako části imaginárního města. <b>Muller </b>nás bere na prohlídku, která vede ze Sinister Heights přes Hate Street až po Losers' Lane a odtud prostřednictvím Thieves' Highway někam ještě dál. Každá čtvrť, ulice nebo budova potom slouží k pojmenování nějakého motivu nebo typu postavy charakteristického pro film noir.</p><p><b>Muller </b>je pravděpodobně největší odborník na film noir na světě (vedle aktivit v rámci neziskové organizace Film Noir Foundation stíhá moderovat vlastní pořad <i>Noir Alley </i>pro stanici TCM) a <i>Dark City </i>na každé stránce jasně dokládá jeho encyklopedické znalosti zařazených filmů i tvůrců a tvůrkyň stojících za jejich vznikem. Text se navíc velmi dobře čte - skoro jako nějaký hard-boiled román od <b>Chandlera</b> nebo <b>Caina</b>. <b>Muller </b>často používá kriminální slang a každou kapitolu začíná atmosférickým beletristickým úvodem, kde mohl zužitkovat své zkušenosti z psaní fikce (o jeho debutovém románu <i>The Distance </i>jsme psali <a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2020/07/knizni-tip-distance-od-eddieho-mullera.html" target="_blank">zde</a>). </p><p>Po technické stránce je knížka na vysoké úrovni - má pevné desky a kvalitní papír, na kterém vynikne množství černobílých i barevných ilustrací. </p><p>Pokud bych měl na <b>Mullerův </b>text nahlédnout kriticky, vytkl bych mu přílišnou popisnost (kterou zmiňují i některé ohlasy <a href="https://www.goodreads.com/book/show/445882.Dark_City" target="_blank">na Goodreads</a>). Autor často podrobně převypravuje děj a při tom prozrazuje i překvapivé twisty a pointy. Popis umožňuje pojmenovat časté typy postav nebo hlavní motivy v diskutovaných filmech, ale chyběla mi větší (analytická) pozornost vizuálnímu stylu nebo narativním postupům. </p><p>Jako filmový historik jsem měl potom problém s tím, že <b>Muller </b>často uplatňuje romantizující pohled na osobnosti filmových režisérů (nebo scenáristů), které vidí jako auteury ve věčném boji s intelektuálně podřadnými cenzory nebo studiovými bossy. Faktografické chyby nejsou časté a většinou vyplývají z upřednostnění nějakého zažitého mýtu před teprve nedávno odhalenými fakty. Například jako rodiště <b>Edgara G. Ulmera </b>je místo Olomouce uvedena Vídeň a rozpočet jeho slavné <i>Objížďky </i>je mylně stanoven na 30 000 dolarů, přestože to byl asi čtyřnásobek (jak dokázal třeba <b><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2011/09/noah-isenberg-detour-bfi-classics.html" target="_blank">Noah Isenberg</a></b>).</p><p>To jsou ale všechno drobnosti. <i>Dark City</i> představuje skvělý přehled pro nezasvěcené i dobrý doplněk k serióznějším, akademickým pracím a zaslouženě se těší velkým prodejům. </p><p>P.S.: Kdyby vás to zajímalo, konec klasického filmu noir <b>Muller </b>spatřuje v <b>Hitchcockově </b><i>Psychu</i>, konkrétně v momentu, kdy je Marion brutálně zavražděna. Příchod Normana Batese podle něj signalizuje začátek jiné éry.</p><p>MULLER, Eddie. <i>Dark City: The Lost World of Film Noir</i>. Philadelphia: Running Press, 2021. 272 stran. K dostání například <a href="https://www.amazon.com/gp/product/0762498978/ref=x_gr_w_bb_glide_sout?ie=UTF8&tag=x_gr_w_bb_glide_sout-20&linkCode=as2&camp=1789&creative=9325&creativeASIN=0762498978&SubscriptionId=1MGPYB6YW3HWK55XCGG2" target="_blank">na Amazonu</a>.</p><span style="background-color: rgba(0, 0, 0, 0.05); color: #212529; font-family: "PT Sans", Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 14px;"></span>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-32408376446976577352021-09-23T10:47:00.003+02:002021-09-23T11:20:44.635+02:00Johnny Eager (1941)<p><b>Johnny Eager</b><br />USA, 1941, 107 min.</p><p>Johnny Eager (<b>Robert Taylor</b>) je mistr kamufláže. Jako bývalý trestanec před širokým okolím - a zejména před zraky svého probačního úředníka - předstírá, že žije spořádaný život a poctivě si vydělává jako taxikář. Ve skutečnosti ale nadále vládne podsvětí, rozjíždí jeden ilegální kšeft za druhým a rád se obklopuje luxusem. Nové vzrušení do jeho života přinese nejen plán na otevření moderního psího závodiště, ale zejména setkání s krásnou studentkou sociologie Lisbeth (<b>Lana Turner</b>), jejíž nevlastní otec je shodou okolností bývalým prokurátorem (<b>Edward Arnold</b>), který Johnnyho před lety dostal za mříže. </p><p>Snímek zkušeného a vždy spolehlivého režiséra a producenta <b>Mervyna LeRoye</b> je spíše než raným filmem noir aktualizací gangsterek, které byly populární v prvních letech zvukového filmu, než jejich vznik zkomplikovalo zřízení Správy Produkčního kodexu. V souladu s dobovými cenzurními požadavky musí být Johnny za své soustavné překračování zákonných a společenských mezí potrestán, ale než se tak stane, jsem si jist, že řada diváků stihne podlehnout jeho šarmu i svodům života na vysoké noze, které tak atraktivně reprezentuje. Zde lze vidět zřejmou návaznost na klasiky 30. let jako <i>Malý Cézar </i>(Little Caesar, 1931) nebo <i>Veřejný nepřítel </i>(Public Enemy, 1931).</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeNc4FYCoU7-GIlOhkUC218bGkIKdIebIaHA50lVbfqvd-2nd0NjOrJb2Pd9g1Dd9or73kKTNxrHD_eodA79s_cAmWCj15dLleQfeiuP-aZtORFTWePFi17RtzVTL_7te1a-yZ5rqwlL8/s423/johnnyeager.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="423" data-original-width="320" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeNc4FYCoU7-GIlOhkUC218bGkIKdIebIaHA50lVbfqvd-2nd0NjOrJb2Pd9g1Dd9or73kKTNxrHD_eodA79s_cAmWCj15dLleQfeiuP-aZtORFTWePFi17RtzVTL_7te1a-yZ5rqwlL8/s320/johnnyeager.jpg" width="242" /></a></div><p>Od počátku je zřejmé, že <i>Johnny Eager </i>byl pro studio MGM prestižní, áčkovou produkcí. Disponuje štědrými produkčními hodnotami, relativně dlouhou stopáží i mnoha věhlasnými jmény v obsazení a štábu. <b>Robert Taylor </b>a <b>Lana Turner </b>mají dostatek prostoru prokázat své charisma a sex appeal a není pochyb o tom, proč oba patřili k největším hvězdám studiové éry (<b>Taylor </b>byl v roce 1941 na vrcholu slávy, <b>Turner </b>k ní pomalu, ale jistě směřovala). Jejich společné scény z úvodu jsou na svou dobu nečekaně žhavé a věřím, že v divácích musely zanechat silný dojem. Z hlediska hereckého řemesla je ale hlavní hvězdou filmu <b>Van Heflin</b>, který za působivé ztvárnění Jeffa Hartnetta, Johnnyho věrného pobočníka závislého na alkoholu, dokonce získal Oscara. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSWihl2gTHbEFRL5CDMKHRkS_-O2l_P63B8VJZlrtOsbTQS3f-r6SnOvJ19y-h5kUbAP7gW5j2JffJz5F6l1TjXxHrt35urhMrkEKQgnzfjNs5zOZehx1o2z06qNCxtVstz10_RfZxO1w/s1200/johnnyeager2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="892" data-original-width="1200" height="238" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSWihl2gTHbEFRL5CDMKHRkS_-O2l_P63B8VJZlrtOsbTQS3f-r6SnOvJ19y-h5kUbAP7gW5j2JffJz5F6l1TjXxHrt35urhMrkEKQgnzfjNs5zOZehx1o2z06qNCxtVstz10_RfZxO1w/s320/johnnyeager2.jpg" width="320" /></a></div><p>Propagace filmu ovšem podle očekávání stavěla hlavně na páru <b>Taylor </b>a <b>Turner</b>. Na plakátech a v inzerci toto ještě posílilo použití zkratky T'NT složené z počátečních písmen jejich příjmení, která měla příhodně podtrhnout "výbušný" charakter této hvězdné kombinace. Tržby celosvětově přesáhly 2,5 milionu, což pro MGM znamenalo čistý zisk 1 110 000 dolarů. O čtyřicet let později se scény z filmu objevily ve výtečné noirové parodii <i>Mrtví muži nenosí skotskou sukni </i>(Dead Men Don't Wear Plaid, 1982). </p><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Režie: </b>Mervyn LeRoy</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Produkce: </b>Mervyn LeRoy, </span><span style="background-color: transparent; text-align: left;">John W. Considine Jr.</span><span style="font-family: inherit;"> (MGM)</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Scénář: </b>John Lee Mahin, James Edward Grant</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Kamera: </b>Harold Rosson</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hudba: </b><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Bronislau Kaper</span></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Střih: </b><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Albert Akst</span></span></div><div style="background-color: white; text-align: left;"><span style="font-family: inherit;"><b>Výprava: </b></span><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Cedric Gibbons, Edwin B. Willis</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hrají: </b>Robert Taylor, Lana Turner, Van Heflin, Edward Arnold, Robert Sterling a další</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Distribuce: </b>MGM</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Premiéra: </b>9. prosince 1941</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Odkazy</b><br /><a href="https://www.imdb.com/title/tt0033774/reference" target="_blank">IMDb</a><br /><a href="https://www.csfd.cz/film/27006-johnny-eager/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/johnny-eager-v26437" target="_blank">Allmovie</a></span></div>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-65759125824459079952021-09-02T11:55:00.002+02:002021-09-02T11:56:04.560+02:00Quicksand (1950)<p><b>Quicksand</b><br />USA, 1950, 79 min.</p><p>Poměrně nenápadný snímek <i>Quicksand </i>je pro film noir vysoce reprezentativní v tom, s jakou neúprosností ukazuje, jak málo stačí, aby se z obyčejného, v zásadě slušného člověka stal psanec. Hlavním hrdinou snímku je automechanik Dan Brady (<b>Mickey Rooney</b>), který má - jak se dá u jeho povolání očekávat - hluboko do kapsy. Když chce udělat dojem na pohlednou servírku Veru (<b>Jeanne Craig</b>, sestra slavného <b>Jamese</b>), vypůjčí si z firemní pokladny dvacetidolarovku s úmyslem ji ještě před návštěvou účetního vrátit. Místo toho se ale tento malý prohřešek stane začátkem nekončící spirály dluhů a nakonec i zločinů různé závažnosti včetně podvodu, loupežného přepadení a možná i vraždy. Otázka není, jestli se Danovi podaří ze všeho vyváznout bez trestu, ale spíše jakou konečnou cenu bude muset za svou klukovinu zaplatit. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-XJm41jS3r1EzEqMMWTYWDyMalDpQxLmdNV29WLWBp7e71apSnPmAWzwZahIxyf43pEdOw4sNNY8ioyavYLjoI81HOB_E6MMSKfqLvGBTkrbXUoE6NO_DVEI8q_sHPoO1IcPpQEvimnY/s900/quicksand2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="593" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-XJm41jS3r1EzEqMMWTYWDyMalDpQxLmdNV29WLWBp7e71apSnPmAWzwZahIxyf43pEdOw4sNNY8ioyavYLjoI81HOB_E6MMSKfqLvGBTkrbXUoE6NO_DVEI8q_sHPoO1IcPpQEvimnY/s320/quicksand2.jpg" width="211" /></a></div><p>Přestože od uvedení prvních filmů z mimořádně populární série MGM o Andym Hardym uplynulo více než deset let, <b>Mickey Rooney </b>i na prahu třicítky stále disponoval chlapecky nevinným obličejem. O to naléhavěji působí společenský propad a psychologický rozklad jeho postavy. Je zřejmé, že nejde o špatného člověka. Stačí však jedno špatné rozhodnutí a už není pro něj cesty zpět. </p><p>Naopak podle a zákeřně už od svého nástupu na scénu působí postava Nicka Darmoshaga, provozovatele pochybné herny, v podání jako vždy démonického <b>Petera Lorreho</b>. Ženské postavy jsou ve snímku pojaty v souladu se dvěma základními noirovými archetypy. Vera (příjmením Novak) představuje svůdnou, okázale krásnou femme fatale, která je posedlá přepychem a sní o norkovém kožichu. Jejím protipólem je skromná, oddaná, ale Danem soustavně odmítaná Helen (<b>Barbara Bates</b>). </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_8uYq37iDBIb0aRRKdLDJ9YJNPEGWG5ZjGUR4Tlw9zL9yN3KzMFxK-L4TLxx5PB0kBwTPS-ENFLYASxcBcB4lwhY4WmV0BNluVroW6wi_bPTU8_WLc496Jl7IlV3Z7_KZie6HnNd9k_I/s1200/quicksand1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="827" data-original-width="1200" height="221" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_8uYq37iDBIb0aRRKdLDJ9YJNPEGWG5ZjGUR4Tlw9zL9yN3KzMFxK-L4TLxx5PB0kBwTPS-ENFLYASxcBcB4lwhY4WmV0BNluVroW6wi_bPTU8_WLc496Jl7IlV3Z7_KZie6HnNd9k_I/s320/quicksand1.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mickey Rooney jako Dan a Jeanne Cagney jako Vera</td></tr></tbody></table><p>Části snímku se natáčely v Santa Monice a okolí a celkově film (až na lehce vykonstruovaný závěr) působí svěžím a spontánním dojmem. Silně tomu přispívá i herecký výkon <b>Mickeyho Rooney</b>,<b> </b>podle některých komentátorů nejlepší v jeho kariéře - možná právě proto, že byl obsazen proti typu. Jeho postava mluví jazykem mladých a <b>Rooney </b>tomu svým projevem dokáže vtisknout potřebnou autentičnost. </p><p>Film vznikl v režii levicově smýšlejícího <b>Irvinga Pichela</b>, který se zanedlouho dostal na černou listinu. (Zemřel náhle na následky infarktu v červenci 1954.) Produkčně jej zaštítila firma zřízená podnikatelem (<a href="https://venetianvase.co.uk/2019/05/01/sam-stiefel-the-producer-and-conman-who-inspired-james-ellroy/" target="_blank">a snad i podvodníkem</a>) <b>Samem Stiefelem </b>a financovaná <b>Rooneym</b>, který prvně jmenovanému dlužil peníze v důsledku dlouhodobého (a pro něj značně nevýhodného) profesního spojení. Podobnou zkušenost měl se <b>Stiefelem</b> i <b>Lorre</b>, který se stal další obětí jeho podnikatelských machinací a ve filmu hrál jen proto, že se z projektu nedokázal vyvázat. Vztahy mezi <b>Stiefelem </b>a oběma herci byly velmi napjaté (<b>Rooney </b>dokonce chtěl z projektu vycouvat), a tak společnost byla brzo poté zlikvidována. </p><p><i>Quicksand </i>mě velmi příjemně překvapil, takže pokud jej máte někde mezi noirovými resty, rozhodně neváhejte. </p><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Režie: </b>Irving Pichel</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Produkce: </b>Mort Briskin (</span><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Samuel H. Stiefel Productions)</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Scénář: </b>Robert Smith</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Kamera: </b>Lionel Lindon</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hudba: </b></span><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Louis Gruenberg</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Střih: </b><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Walter Thompson</span></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Výprava: </b><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Boris Leven</span></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hrají: </b>Mickey Rooney, Jeanne Cagney, Peter Lorre, Barbara Bates, Art Smith a další</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Distribuce: </b>United Artists</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Premiéra: </b>24. března 1954</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><b><span style="font-family: inherit;">Odkazy</span></b></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><a href="https://www.imdb.com/title/tt0042869/" target="_blank">IMDb</a></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><a href="https://www.csfd.cz/film/25338-quicksand/prehled/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/quicksand-v39897" target="_blank">Allmovie</a></span></div>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-10268096244725984922021-08-30T11:08:00.003+02:002021-09-02T11:55:39.884+02:00Shield for Murder (1954)<p><b>Shield for Murder</b><br />USA, 1954, 82 min.</p><p>Ve stejném roce jako <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2021/08/rogue-cop-1954.html">Rogue Cop</a> </i>(jen o pár týdnů dříve) šel do kin další noir o zkaženém poldovi podle knižní předlohy <b>Williama P. McGiverna</b>, který se evidentně na podobné látky specializoval (dále podle jeho románů vznikly filmy <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2009/12/velky-zatah-1953.html">Velký zátah</a> </i>/The Big Heat, 1953/ a <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2012/05/odds-against-tomorrow-1959.html">Zítřek nemá šanci</a> </i>/Odds Against Tomorrow, 1959/). V <i>Shield for Murder </i>hraje <b>Edmond O'Brien </b>policejního detektiva Barneyho Nolana, který hned v úvodu zákeřně zavraždí bookmakera a okrade ho o 25 000 dolarů. Kvůli špatné pověsti na něj okamžitě padne podezření, ale Nolan využívá svého postavení k tomu, aby zahladil stopy. V jednu chvíli to například znamená chladnokrevně se zbavit hluchoněmého starce, který celou událost viděl z okna svého bytu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi15o-WV0XBE-EOL-vkGMIEVmkiW2KilXGFfn3FLzlOw61Ze4tB_G9PHSfdES0fqzONBrNJ0U_6KGMiSI1RrTyBhVqOS95OU8N8a2lIQUMuzE-S1hWPzOBtzET_6JmSPiEM5qjImWvWgnU/s1260/vlcsnap-2021-08-30-11h03m19s228.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="1260" height="183" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi15o-WV0XBE-EOL-vkGMIEVmkiW2KilXGFfn3FLzlOw61Ze4tB_G9PHSfdES0fqzONBrNJ0U_6KGMiSI1RrTyBhVqOS95OU8N8a2lIQUMuzE-S1hWPzOBtzET_6JmSPiEM5qjImWvWgnU/s320/vlcsnap-2021-08-30-11h03m19s228.png" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Edmond O'Brien jako prohnilý policajt Barney Nolan. Postava je často snímána z podhledu.</td></tr></tbody></table><p>Nolan ve své prohnilosti hravě předčí Chrise Kelvaneyho z <i>Rogue Cop </i>a dokonce si v mnohém nezadá s <b>Wellesovým </b>Hankem Quinlanem z <i>Doteku zla</i>. Kelvaneyho hlavním hříchem bylo, že se zpronevěřil etickým zásadám svého povolání a nechal se zapsat na výplatní pásku mafie. Naproti tomu Nolan jedná čistě z vlastního pověření: vraždy, maření vyšetřování, falšování důkazů, to vše činí pouze s vidinou vlastního prospěchu. </p><p>V materiálním světě Ameriky 50. let to znamená zejména majetek a společenský status. Ve snímku je obojí symbolizováno modelovým domkem na předměstí, který si Nolan vyhlédl a do kterého bere na prohlídku svoji vyvolenou Patty (<b>Marla English</b>). Není asi třeba dvakrát zdůrazňovat, že Nolan svůj vysněný rodinný domek nezíská. Poté, co jsou jeho činy odhaleny správňáckým mladším kolegou Markem Brewsterem (jako vždy plochý <b>John Agar</b>), dojde na přestřelku, která po strhující sekvenci v plaveckém bazénu zavede Nolana k vyhlédnutému příbytku. Na jeho příjezdové cestě nakonec padne mrtvý k zemi. Těžko si představit subverzivnější komentář k poválečnému konzumerismu, konformismu a bezhlavé honbě za americkým snem. </p><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjleYj7cErrG-x10Xt722fv1Jr2d07x04qhyphenhyphenRqxNSE24YoUsEiKJVcPcFp5Tpw0_rxY2Sg8exxPkKzF5swfoDm2VW5FbAFKBYWlve7YyLWof0KT6uNhuep_iYwDWg1owDNr5KxNQv4vmpM/s1260/vlcsnap-2021-08-30-10h42m32s024.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="1260" height="183" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjleYj7cErrG-x10Xt722fv1Jr2d07x04qhyphenhyphenRqxNSE24YoUsEiKJVcPcFp5Tpw0_rxY2Sg8exxPkKzF5swfoDm2VW5FbAFKBYWlve7YyLWof0KT6uNhuep_iYwDWg1owDNr5KxNQv4vmpM/s320/vlcsnap-2021-08-30-10h42m32s024.png" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjx6VtV8ukj4LPqWQrqxivVKPvQ8iGWFx1Jr9fw1XSwS7fMWmSmH4gSw6q5Rn9d8DIptyKpD46UZCR7o2T1NqbBXLyQj1rqYJd9MZO1FGWEHDIfOScQ7x1bgp3JhLK1UBwolIfljqM427c/s1260/vlcsnap-2021-08-30-10h42m51s483.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="1260" height="183" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjx6VtV8ukj4LPqWQrqxivVKPvQ8iGWFx1Jr9fw1XSwS7fMWmSmH4gSw6q5Rn9d8DIptyKpD46UZCR7o2T1NqbBXLyQj1rqYJd9MZO1FGWEHDIfOScQ7x1bgp3JhLK1UBwolIfljqM427c/s320/vlcsnap-2021-08-30-10h42m51s483.png" width="320" /></a></div><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtHOQ26Mpmn_au-E2EXKI2Og4SidL6IusY-MA_H84J9idfQXRQN8ZgE5V4kDHy04t1is0uhsHTepKD-yNT3lgondhXrNoD-tp2JVayE9vPNNsLHFKOZqLMn6O426NIVqC92MVipbvxJoU/s1260/vlcsnap-2021-08-30-10h41m37s109.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="1260" height="183" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtHOQ26Mpmn_au-E2EXKI2Og4SidL6IusY-MA_H84J9idfQXRQN8ZgE5V4kDHy04t1is0uhsHTepKD-yNT3lgondhXrNoD-tp2JVayE9vPNNsLHFKOZqLMn6O426NIVqC92MVipbvxJoU/s320/vlcsnap-2021-08-30-10h41m37s109.png" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Barney doufá, že v krásném domku na předměstí zestárne. Místo toho najde před jeho dveřmi smrt. </td></tr></tbody></table><p></p><p>Hlavní role skvěle sedla noirovému veteránovi <b>Edmondu O'Brienovi</b>, který snímek také spolurežíroval. Producentem byl <b>Aubrey Schenck</b>, synovec <b>Josepha </b>a <b>Nicholase</b>, kteří dlouhá léta stáli ve vedoucích pozicích společností Twentieth Century-Fox a MGM. Zdá se, že film byl komerčně úspěšný, neboť <b>Schenck </b>tvrdil, že "vydělal spoustu peněz, nevěřili byste kolik; v televizi vydělal jmění." (citováno <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Shield_for_Murder" target="_blank">zde</a>)</p><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Režie: </b>Edmond O'Brien, Howard Koch</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Produkce: </b>Aubrey Schenck (Camden Productions)</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Scénář: </b></span>Richard Alan Simmons a John C. Higgins<span style="font-family: inherit;"> podle románu Williama P. McGiverna</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Kamera: </b>Gordon Avil</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hudba: </b>Paul Dunlap</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Střih: </b></span><span style="background-color: transparent; text-align: left;">John F. Schreyer</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Výprava: </b></span><span style="background-color: transparent; text-align: left;">Charles D. Hall</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hrají: </b>Edmond O'Brien, Marla English, John Agar, Emile Meyer, Carolyn Jones a další</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Distribuce: </b>United Artists</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Premiéra: </b>27. srpna 1954</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><b><span style="font-family: inherit;">Odkazy</span></b></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><a href="https://www.imdb.com/title/tt0047479/reference" target="_blank">IMDb</a></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><a href="https://www.csfd.cz/film/80700-shield-for-murder/recenze/" target="_blank">CSFD</a><br /><a href="https://www.allmovie.com/movie/shield-for-murder-v109897" target="_blank">Allmovie</a></div>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-22858109547029898032021-08-25T11:21:00.001+02:002021-08-25T11:21:11.790+02:00Rogue Cop (1954)<p><b>Rogue Cop</b><br />USA, 1954, 92 min.</p><p>Poválečná produkce studia MGM je proslavená zejména díky muzikálům a historickým eposům, ale najdeme v ní samozřejmě i řadu filmů noir včetně takových klasik, jako jsou <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2009/10/postak-vzdycky-zvoni-dvakrat-1946.html">Pošťák vždy zvoní dvakrát</a> </i>(The Postman Always Rings Twice, 1946), <i>Dáma v jezeře </i>(Lady in the Lake, 1947) nebo <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2012/04/asfaltova-dzungle-1950.html">Asfaltová džungle</a> </i>(The Asphalt Jungle, 1950). O něco později vznikl výborný, ale veskrze zapomenutý snímek <i>Rogue Cop</i>, jenž po <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2012/04/high-wall-1947.html">Vysoké zdi</a> </i>(High Wall, 1947) znamenal další vynikající hereckou příležitost pro <b>Roberta Taylora</b>.</p><p>Zahrál si v něm zkorumpovaného policistu irského původu Christophera Kelvaneyho, který je na výplatní pásce místní mafie a ví se to o něm. Jeho mladší bratr Eddie (<b>Steve Forrest</b>), taktéž muž s odznakem, se snaží jít poctivou cestou, což jej ale stojí život. Teprve tato tragická událost přiměje Chrise, aby přehodnotil priority a postavil se gangsterům.</p><p>Právě komplikovaný vztah obou bratrů tvoří dramatické i emocionální jádro příběhu. Chrise a Eddieho sice pojí rodinné pouto, ale zároveň jsou od začátku vykresleni jako protiklady. Starší Chris se díky mafiánským penězům obklopuje drahými věcmi - jeho dobře vybavený byt a luxusní saka fungují jako známky přepychu a společenské prestiže, ale zároveň se stávají symbolem jeho zaprodanosti. Naopak Eddie staví nad hmotné statky a status ve společnosti základní principy, jako jsou čest a smysl pro spravedlnost. Liší se i jejich postoj k ženám - Eddie je věrný své přítelkyni Karen (<b>Janet Leigh</b>), zatímco Chris nemá skrupule a dívku se mu snaží přebrat (ale zároveň s ní nezachází v rukavičkách a dokonce ji nevybíravě zmlátí; více v přiloženém videu). Bezpochyby jde o jednoho z nejzkaženějších policajtů v celém noirovém univerzu a ani změna jeho postoje na poslední chvíli nemůže tento celkový dojem přebít. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/NCFZmVVKxTc" width="320" youtube-src-id="NCFZmVVKxTc"></iframe></div><p>Třiačtyřicetiletý <b>Taylor </b>mohl v roli využít své charisma i bohaté zkušenosti, které za dvacet let v Hollywoodu nasbíral. Silné je i zbývající obsazení snímku - <b>Janet Leigh </b>jako Eddieho přítelkyně Karen, <b>George Raft </b>jako hlava mafiánského syndikátu Dan Beaumonte (jak taky jinak) nebo <b>Vince Edwards </b>v menší roli nájemného vraha. Zaujme také <b>Anne Francis </b>- vypadající jako klon <b>Marilyn Monroe </b>- ztvárňující postavu Beaumontovy milenky závislé na alkoholu. Jak z těchto dodatečných poznámek vyplývá, svět filmu je ryze noirový - plný prohnilosti i zborcených snů o lepším životě.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPc3OSKlJAkGQzp0FoXmEcEA4oFhKqyJbMZl9FGqJqKsHZyZUDbZhPw5x4l-pSyYOT5_gLwlq9eciBeAkhzhsc7I5jAg9Y3g6RumtIAucQ4KTYqrvWdsiOSgDQlaTkdOdf_nDCGJrhJso/s800/rogue-cop.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="450" data-original-width="800" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPc3OSKlJAkGQzp0FoXmEcEA4oFhKqyJbMZl9FGqJqKsHZyZUDbZhPw5x4l-pSyYOT5_gLwlq9eciBeAkhzhsc7I5jAg9Y3g6RumtIAucQ4KTYqrvWdsiOSgDQlaTkdOdf_nDCGJrhJso/s320/rogue-cop.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Taylorův Chris Kelvaney má charisma, ale sympaťák to rozhodně není</td></tr></tbody></table><p>Režie <b>Roye Rowlanda </b>(<i>Scene of the Crime</i>, <i><a href="https://filmnoirblog.blogspot.com/2009/12/witness-to-murder-1954.html">Witness to Murder</a></i>)<b> </b>a kamera <b>Johna F. Seitze </b>(nominovaná na Oscara!) se nesou spíše v kvazidokumentaristickém módu, jak bylo po válce obvyklé. Film je charakteristický lakonickým, přímým stylem bez zbytečného sentimentu, přestože jde tak trochu (dost) o rodinné melodrama. Tento dojem podporuje i absence nediegetické hudby či akce odvíjející se již pod úvodními titulky. Většina filmu je založená na dobře napsaných dialozích a silných, plastických postavách, které mají původ již v předloze od <b>Williama McGiverna</b>. Teprve na konci dostane větší prostor i akce. Úplný závěr filmu zůstává otevřený: i když se Kelvaneymu podařilo vykonat pomstu a snad i smazat část viny, není jasné, zda sám vůbec přežije. </p><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Režie: </b>Roy Rowland</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Produkce: </b>Nicholas Nayfack (MGM)</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Scénář: </b>Sydney Boehm podle románu Williama P. McGiverna</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Kamera: </b>John F. Seitz</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hudba: </b>Jeff Alexander</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Střih: </b>James E. Newcom</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Výprava: </b>Cedric Gibbons, Hans Peters</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Hrají: </b>Robert Taylor, Janet Leigh, George Raft, Steve Forrest, Anne Francis a další</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Distribuce: </b>MGM</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Premiéra: </b>8. října 1954</span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><b><span style="font-family: inherit;">Odkazy</span></b></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: inherit;"><a href="https://www.imdb.com/title/tt0047424/reference" target="_blank">IMDB</a></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><a href="https://www.allmovie.com/movie/rogue-cop-v108223"><b></b>Allmovie</a></span></div><div style="background-color: white; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: inherit;"><a href="https://www.csfd.cz/film/17552-rogue-cop/recenze/" target="_blank">CSFD</a></span></div>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-54465091131339227472021-08-02T10:49:00.001+02:002021-08-02T10:49:09.810+02:00Stopař (1953)<p><b>The Hitch-Hiker<br /></b>USA, 1953, 71 min.</p><p><b>Ida Lupino </b>se v rolích režisérky a producentky zpravidla věnovala společensky angažovaným filmům s centrálními ženskými postavami (více <a href="http://www.milanhain.cz/2021/07/09/sama-mezi-muzi-rezijni-retrospektiva-idy-lupino/" target="_blank">zde</a>). Ačkoliv snímky jako <i>Žádný strach </i>(Never Fear, 1950), <i>Outrage </i>(1950) nebo <i>Americké děvče </i>(Hard, Fast and Beautiful, 1951) občas bývají opatřovány přídomkem "domestic noir" (tedy něco jako domácký nebo rodinný noir), k tradiční představě filmu noir jakožto kategorie kriminálního nebo detektivního žánru mají celkem daleko. <i>Stopař </i>je ale jiný. Produkční společnost Filmakers, kterou <b>Lupino </b>vedla se svým bývalým manželem <b>Collierem Youngem</b>, zde opustila svoji dosavadní filozofii a místo dramatu o ryze ženských problémech nabídla svižný thriller zkombinovaný s road movie s kompletně mužským obsazením. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixTDGrzOrSFN05YUcBbcM1e2sVMA2vxyWBzGghNjCDpHBzV6cJh2Db0RA2WXq9BEh1pu4bqx146pC6vkl83X9HrIRbrS1LEA1XAVaTI-o5NjAbI-hop1hNu4z7bYPDy6IMzy9lMZppt2c/s1791/hitchhiker.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1791" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixTDGrzOrSFN05YUcBbcM1e2sVMA2vxyWBzGghNjCDpHBzV6cJh2Db0RA2WXq9BEh1pu4bqx146pC6vkl83X9HrIRbrS1LEA1XAVaTI-o5NjAbI-hop1hNu4z7bYPDy6IMzy9lMZppt2c/s320/hitchhiker.jpeg" width="214" /></a></div><p><b>Lupino</b>, <b>Young </b>a scenárista <b>Daniel Mainwaring </b>(toho času na černé listině a proto absentující v titulcích) se inspirovali skutečným případem masového vraha <b>Billyho Cooka</b>, který v letech 1950 a 1951 zavraždil šest lidí. Příběh se zaměřuje na dva dobré kamarády (<b>Edmond O'Brien</b> a <b>Frank Lovejoy</b>), kteří po cestě na rybářský výlet naberou stopaře, z něhož se vyklube nebezpečný zabiják na útěku před policií. Film funguje jako napínavá podívaná, ale také jako pozoruhodná studie maskulinity v poválečných Spojených státech. Psychopatický vrah Emmett Myers v podání nezapomenutelného <b>Williama Talmana </b>se oběma mužům opakovaně vysmívá, že to jsou slaboši a srabi a že jej ani ve dvou nedokážou přemoct. V noci Myers využívá toho, že má jedno oko po nehodě neustále otevřené, takže muži si nemohou být nikdy jistí, kdy je vzhůru a kdy spí.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWOrK0BSGwcn4AzXgLXomRYYWXQrlb5myjUjYs_zDW0RlZmk7rRk1c5SR-XygKmhBFA-nDDHgETtQZe9pnz3aLdSEGteswHxijI-Q-0kItV5REbB0ruggKfVYK9PTslEqW4XzcZqG8CLY/s728/hitchhiker2.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="409" data-original-width="728" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWOrK0BSGwcn4AzXgLXomRYYWXQrlb5myjUjYs_zDW0RlZmk7rRk1c5SR-XygKmhBFA-nDDHgETtQZe9pnz3aLdSEGteswHxijI-Q-0kItV5REbB0ruggKfVYK9PTslEqW4XzcZqG8CLY/w318-h180/hitchhiker2.jpeg" width="318" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">William Talman jako nevypočitatelný zabiják na útěku</td></tr></tbody></table><p>Pravděpodobně jediný klasický film noir americké výroby režírovaný ženou se dále vyznačuje skvělou prací kameramana <b>Nicholase Musuracy</b>, který bravurně zvládá jak stísněné interiéry automobilu, kde se značná část příběhu odehrává, tak prostorné pouštní exteriéry natáčené v Kalifornii, ale suplující nedaleké Mexiko. Přestože tedy absentují klasické městské lokace, pro noir tolik příznačné, temná a bezvýchodná atmosféra snímku rozhodně nechybí. </p><p>V roce 1998 byl film po zásluze zařazen na prestižní seznam National Film Registry jako příklad kulturně, historicky nebo esteticky významného díla hodného zachování pro budoucí generace.</p><p><i>Stopaře </i>můžete vidět na velkém platně <a href="https://www.noirfilmfestival.cz/" target="_blank">na 9. ročníku Noir Film Festivalu</a>, který startuje už za dva týdny. </p><p style="background-color: white; text-align: left;"><b style="font-family: inherit;">Režie:</b><span style="font-family: inherit;"> Ida Lupino</span><br /><b style="font-family: inherit;">Produkce:</b><span style="font-family: inherit;"> Collier Young (The Filmakers)</span><br /><b style="font-family: inherit;">Scénář: </b><span style="font-family: inherit;">Collier Young, Ida Lupino, Daniel Mainwaring</span><br /><b style="font-family: inherit;">Kamera: </b><span style="font-family: inherit;">Nicholas Musuraca</span><br /><b style="font-family: inherit;">Hudba:</b><span style="font-family: inherit;"> Leith Stevens</span><span style="font-family: inherit; white-space: pre;"><br /></span><b style="font-family: inherit;">Výprava:</b><span style="font-family: inherit;"> </span>Albert S. d'Agostino, Walter E. Keller<br /><b style="font-family: inherit;">Střih: </b><span style="font-family: inherit;">Douglas Stewart</span><br /><b style="font-family: inherit;">V hlavních rolích:</b><span style="font-family: inherit;"> Edmond O'Brien, Frank Lovejoy, William Talman, José Torvay a další</span></p><p style="background-color: white; text-align: left;"><span style="font-family: inherit;"><b>Distribuce: </b>RKO<br /><b>Premiéra:</b> 30. března 1953</span></p><p style="background-color: white; text-align: left;"><span style="font-family: inherit;"><b>Odkazy<br /></b><a href="https://www.imdb.com/title/tt0045877/reference" style="text-decoration-line: none;" target="_blank">IMDb<br /></a><a href="https://www.csfd.cz/film/6230-stopar/recenze/" style="text-decoration-line: none;" target="_blank">CSFD<br /></a><a href="https://www.allmovie.com/movie/the-hitch-hiker-v22635" style="text-decoration-line: none;" target="_blank">Allmovie</a></span></p>Mejlahttp://www.blogger.com/profile/15096590095818904894noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2151601701097309222.post-11250946445994284022021-07-26T17:09:00.000+02:002021-07-31T17:10:57.471+02:009. Noir Film Festival zveřejnil kompletní programNoir Film Festival zveřejnil kompletní program 9. ročníku. Během pěti festivalových dní (od 18. do 22. srpna) bude v pěti interiérových sálech a na nádvoří hradu Český Šternberk uvedeno padesát projekcí napříč osmi programovými sekcemi. <div><br /></div><div> Dříve anoncovaná hlavní programová sekce Noir bez předsudků čítající pětici amerických filmů z let 1947–1951, které tematizují rasovou nenávist a xenofobii, bude ve Zvláštním uvedení doplněna nedávným celovečerním debutem americké režisérky <b>Meliny Matsoukas</b><i> Queen & Slim</i> (2019) pojednávajícím o milenecké dvojici, která se ocitne na útěku před zákonem poté, co v sebeobraně zavraždí rasistického policistu. </div><div><br /></div><blockquote><div>„Road movie krimi romance, jíž se ihned po uvedení začalo přezdívat ‚černošští Bonnie a Clyde’, vznikla podle scénáře oceňované herečky a kreativní producentky Leny Waithe a vztahuje se k ožehavým problémům dlouhodobě zmítajícím (nejen) Spojené státy – policejní brutalitě, nespravedlnosti a systémovému rasismu vůči černochům, proti nimž protestuje společensko-politické hnutí Black Lives Matter,“ uvádí dramaturgyně Noir Film Festivalu Jana Bébarová. </div></blockquote><div><br /></div><div>Zvláštního uvedení se dočká i snímek <i>Na nebezpečném území</i> (On Dangerous Ground, 1951), který na začátku své režijní dráhy natočil <b>Nicholas Ray</b>, jenž se později proslavil <i>Rebelem bez příčiny</i> (1955) s Jamesem Deanem v hlavní roli. Na zasněžený venkov netradičně zasazený noir <i>Na nebezpečném území</i> je poctou hereckému umění<b> Idy Lupino</b>, jejíž režijní tvorbě je letos věnována retrospektivní sekce. </div><div><br /></div><blockquote><div>„I když byla Ida Lupino označována za Bette Davis pro chudé, diváci a divačky neměli problém rozpoznat její specifickou verzi ženské síly a odhodlání, kterou dávala na odiv v několika desítkách rolí z 30., 40. a počátku 50. let, jako tomu bylo i v Rayově filmu, kde ztvárnila postavu nevidomé ženy, která navzdory své indispozici neprojevuje slabost, ale naopak je aktivní, vůdčí postavou,“ uvádí dramaturg Milan Hain.</div></blockquote><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBdsdczjYbDJGqNqniRECSOPmWldDCqzvi87SP9M-mD0_AG4JE9B_dMZPywNwQy_zUlp2jEk1cqv42P-ahqxST7OJsW9prAV_ym-nOHCnHwFc87yBFkssf5e9qqrPpZXdGauVKW6g8_xc/s2048/Na-nebezpecnem-miste_4.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1569" data-original-width="2048" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBdsdczjYbDJGqNqniRECSOPmWldDCqzvi87SP9M-mD0_AG4JE9B_dMZPywNwQy_zUlp2jEk1cqv42P-ahqxST7OJsW9prAV_ym-nOHCnHwFc87yBFkssf5e9qqrPpZXdGauVKW6g8_xc/w400-h306/Na-nebezpecnem-miste_4.jpeg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div>
Ke zdravotním hendikepům – psychickým traumatům a fyzickým zraněním – se vztahuje i programová sekce Ztráta paměti představující rozličné příběhy válečných veteránů. Nejen tyto snímky pomůže vsadit do širšího kontextu hollywoodské kinematografie dokument režisérky <b>Jenni Gold </b><i>CinemAbility: The Art of Inclusion</i> (2018), který prostřednictvím série rozhovorů a bohatého korpusu ukázek mapuje proměny zobrazování postav s postižením v hollywoodských filmech. <div><br /></div><h3 style="text-align: left;">Bratři Coenovi: Noiroví vtipálci </h3><div><br /></div><div>Vedle klasických filmů noir 40. a 50. let Noir Film Festival každoročně představuje i revizionistické noiry postklasické fáze. Po loňské sekci věnované tvorbě <b>Davida Lynche </b>se v letošním programu objeví čtveřice snímků v režii <b>bratří Coenových</b>. </div><div><br /></div><blockquote><div>„Kreativní sourozeneckou dvojici z Minneapolis spojuje odvěká touha dělat věci jinak a po svém – jejich tvorba je esencí umění a zábavy v jednom,” komentuje Jana Bébarová a dodává: „Již přes pětatřicet let baví publikum hravým přístupem k žánrům, jejich archetypálním vzorcům a konvencím, překvapují nečekanými dějovými zvraty a získávají si divácká srdce svébytným humorem protkaným ironickým pohledem na americkou popkulturu.” </div></blockquote><div><br /></div><div>Všechny čtyři filmy v programu – <i>Zbytečná krutost</i> (Blood Simple, 1984), <i>Millerova křižovatka</i> (Miller’s Crossing, 1990), <i>Fargo</i> (1996) a <i>Muž, který nebyl</i> (The Man Who Wasn’t There, 2001) jsou originálními variacemi na film noir a demonstrují vynalézavost bratrů Coenových v konstrukci příběhů tematizujících vášeň a zločin jako spojité nádoby, z nichž je patrný jejich obdiv pro autory tzv. drsné školy <b>Jamese M. Caina</b>, <b>Raymonda Chandlera </b>a <b>Dashiella Hammetta</b>. </div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXeWbd4gLu9Jk6ALE7akWIfO2NuB7rRKLL2jb10kHqBWyOzX0dxleZFm2gMM5msZQUrS5njg66H5sLD7rc7n8I1zsIk6EBe8b-dpvyVlYz-aG0P8sizAe3IQbgZVUNSpjqxI3GO_mgTfQ/s1920/Zbytecna-krutost_2.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1040" data-original-width="1920" height="216" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXeWbd4gLu9Jk6ALE7akWIfO2NuB7rRKLL2jb10kHqBWyOzX0dxleZFm2gMM5msZQUrS5njg66H5sLD7rc7n8I1zsIk6EBe8b-dpvyVlYz-aG0P8sizAe3IQbgZVUNSpjqxI3GO_mgTfQ/w400-h216/Zbytecna-krutost_2.png" width="400" /></a></div><div><br /></div><h3 style="text-align: left;">Československý noir a pocta Haně Maciuchové </h3><p style="text-align: left;">Také letos nabídne program festivalu československé filmy, které různou měrou nesou noirové prvky, ať už je to tísnivé drama <i>Romeo, Julie a tma </i>(1959) podle slavné novely <b>Jana Otčenáška</b> či psychologické drama s prvky detektivky <i>Ošklivá slečna </i>(1959), v němž excelují <b>Dana Medřická</b> v roli přísné účetní revizorky a <b>Karel Höger </b>jako redaktor nakladatelství. Dusnou atmosférou plnou nevyřčeného očekávání prostoupená <i>Závrať</i> (1962) Karla Kachyni pro změnu disponuje neotřelými hereckými tvářemi <b>Evy Šolcové</b> a<b> Petra Skály</b>. Téma „démon alkohol“, které dlouhodobě rezonuje napříč filmy uváděnými na Noir Film Festivalu, znovu otevře komorní drama <b>Františka Vláčila </b><i>Hadí jed </i>(1981) s <b>Josefem Vinklářem</b> v roli alkoholika, jemuž jako naděje na změnu vstupuje do života jeho energická dcera v podání<b> Ilony Svobodové</b>, která snímek v sobotu 21. 8. osobně uvede. </p><div><br /></div><div>Zpestřením programu bude němý film <b>J. S. Kolára z</b> rudolfinských dob <i>Příchozí z temnot</i> (1921), který se bude promítat s živým hudebním doprovodem violoncellistky <b>Terezie Kovalové</b>.
Jako poctu dlouholeté patronce festivalu, letos zesnulé herečce <b>Haně Maciuchové</b>, festival uvede dvě televizní inscenace: <i>Muže v osidlech</i> (1973) a <i>Načasovanou smrt </i>(1981). Prvně jmenovaná adaptace detektivního románu <b>Hugha Wheelera</b> v režii<b> Jiřího Sequense</b> pojednává o malíři snažícím se očistit své jméno ve městě, kde je neoblíbený. Velkou měrou mu pomáhají děti, pro něž je hledání skutečného vraha hrou. <i>Načasovanou smrt</i> podle adaptace románu <b>Richarda Lockridge</b> natočil režisér <b>Zdeněk Kubeček</b> a jak název napovídá, zápletka se točí kolem rafinované vraždy související s konkurenčním bojem a tlaky na nezávislou americkou televizi. </div><div><br /></div><div> Kompletní program 9. ročníku je dostupný na webových stránkách <a href="https://www.noirfilmfestival.cz/cz" target="_blank">zde</a>. Již nyní je možné rezervovat a zakoupit jednotlivé vstupenky na všechny projekce, případně si pořídit festivalové pasy. Více informací naleznete <a href="https://whttps://www.noirfilmfestival.cz/cz/pro-navstevniky/vstupenky-a-pasy/ww.noirfilmfestival.cz/cz/vstupenky-pasy/" target="_blank">zde</a>.
</div><div><br /></div><div><a href="https://www.facebook.com/noirfilmfestival/" rel="noopener noreferrer" target="_blank" title="">Facebook</a> / <a href="https://twitter.com/NoirFilmFest" rel="noopener noreferrer" target="_blank" title="">Twitter</a> / <a href="https://www.instagram.com/noirfilmfestival/" rel="noopener noreferrer" target="_blank" title="">Instagram</a></div>Bebáčekhttp://www.blogger.com/profile/02607388041579234806noreply@blogger.com0