Hugo Haas všude, kam se podíváš

Mnozí z našich čtenářů jistě zaregistrovali těsné spojení Film Noir Blogu s osobností Huga Haase a zejména jeho exilovou tvorbou. Pokud patříte mezi Haasovy obdivovatele, nebo se jednoduše chcete dozvědět více o jeho působení v USA, neměly by vám ujít následující dvě události:

21. dubna 2015, 20:00

V pražském kině Ponrepo se uskuteční křest knihy Milana Haina s názvem Hugo Haas a jeho (americké) filmy, kterou na jaře vydává nakladatelství Casablanca. Následovat bude projekce filmu Srazit a ujet (Hit and Run, 1957). Více o akci zde.

5. května 2015, 18:00

V Kongresovém centru ve Zlíně se uskuteční vernisáž putovní výstavy Hugo Haas v USA 40–62. Připraveno bude drobné občerstvení a využít můžete i možnosti komentované prohlídky. V případě zájmu se přidejte k naší události na Facebooku. 

Dvaadvacet panelů přibližujících působení Haase v Hollywoodu bude pro veřejnost zpřístupněných až do neděle 10. května. V dalších dvou týdnech bude výstava otevřená pouze návštěvníkům akcí Kongresového centra. Více informací postupně najdete na našich samostatných webových stránkách.

Těšíme se s vámi na viděnou!

Výstava o Hugovi Haasovi na Noir Film Festivalu

Přesně před rokem jsme v Olomouci se skupinkou lidí kolem filmového časopisu 25fps dělali vernisáž výstavy s názvem Hugo Haas v USA 40–62, která zahrnovala fotosky, plakáty, propagační karty, novinové výstřižky a korespondenci Huga Haase s přáteli z jeho americké emigrace ve 40. a 50. letech minulého století.

Výstava, která byla v Uměleckém centru Univerzity Palackého k vidění celý loňský duben, slavila velký úspěch, na nějž se v létě pokusíme navázat na Noir Film Festivalu na hradě Křivoklátu. Přijet se na ni podívat do spilky starého hradního pivovaru budete moci v rámci doprovodného programu, přičemž o sobotní půlnoci se bude promítat i jeden z Haasových amerických filmů.

Tak sledujte festivalový web a jeho Facebook a dozvíte se víc!

Hugo Haas se vrací do San Francisca

Po projekci Jiné ženy (The Other Woman) na letošním ročníku přehlídky Noir City bude v San Franciscu uveden další z Haasových amerických snímků, a sice Pickup (jenž byl na Noir City shodou okolností představen v loňském roce). Stane se tak v rámci čtrnáctidenního noirového maratonu v kině Roxie, který nese název I Wake Up Dreaming a odstartuje 10. května. Pickup se dostane na řadu v pátek 17. května, kdy utvoří dvojprogram s jiným snímkem s hereckou účastí Beverly Michaels, Wicked Woman. Kompletní program této sympatické akce najdete zde.

zdroj: http://cinematreasures.org

Historie Roxie Theater s aktuální kapacitou pouhých 238 míst se datuje až do roku 1912. Dnes se programově věnuje projekcím nezávislých, zahraničních a klasických snímků. Pokud se někdy vyskytnete v městě noiru zaslíbeném (= SF), vězte, že se Roxie nachází pouhé dva bloky od misie Dolores, kterou proslavilo Hitchcockovo Vertigo.

Hugo Haas v USA

Všechny filmové fanoušky srdečně zveme na výstavu zaměřenou na americké období v tvorbě Huga Haase. Následuje kompletní tisková zpráva s veškerými detaily. Budeme se těšit na viděnou!

2. dubna 2013 od 18.30 hodin proběhne v prostorách Uměleckého centra UP na Konviktu (v 1. patře vedle Auditoria maxima) vernisáž výstavy „Hugo Haas v USA 40–62“. Výstava potrvá do 30. dubna 2013 a doprovodí ji dvojice přednášek a projekcí, které se uskuteční 9. a 11. dubna 2013.

 

Výstava „Hugo Haas v USA 40–62“ se prostřednictvím vzácných archivních materiálů pokouší přiblížit dosud nedostatečně zmapovanou část života a kariéry tohoto významného umělce. Vystaveny jsou Haasovy dopisy zasílané z exilu přátelům do Československa, dále úřední dokumenty, články z dobového tisku a vybrané propagační materiály (plakáty, fotosky, propagační karty). Dopisy byly zapůjčeny z Památníku národního písemnictví – literárního archivu. Ostatní materiály pocházejí ze soukromé sbírky Milana Haina, který se americkému období Haasovy kariéry odborně věnuje již několik let. Podle něj jsou Haasovy americké filmy stále nedostatečně doceněny: „Haasova americká tvorba je pozoruhodná z mnoha různých důvodů. U nás je však bohužel až příliš často předmětem nejrůznějších mýtů či anekdot, které se skutečným stavem věcí nemají moc společného. Naše výstava chce tuto význačnou kapitolu Haasovy kariéry zbavit mystičnosti a věcným, ale zároveň atraktivním způsobem ji představit široké veřejnosti.“

K většímu povědomí přispěje vedle samotné výstavy také dvojice projekcí doprovozených přednáškami. V úterý 9. dubna se ve filmovém sálu v podkroví Konviktu od 18.30 hod. uskuteční přednáška Milana Haina, která Haasovo působení v USA zařadí do obecného historického kontextu. Následovat bude od 20.00 projekce tamtéž. Ve čtvrtek 11. dubna proběhne od 18.30 v divadle Bílá nora přednáška Veroniky Zýkové o vztahu Haasovy československé a americké režijní tvorby a následně se bude konat ve filmovém sálu od 20.00 projekce.

 

Lucie Klevarová, koordinátorka akce, připomíná, že výstava i projekce jsou otevřeny všem zájemcům: „Zvolili jsme prostory bývalého jezuitského konviktu nejen pro jejich neopakovatelnou atmosféru, ale také kvůli možnosti využití bezbariérového přístupu do velké části objektu. Vycházíme vstříc rovněž sluchově handicapovaným spoluobčanům – oba filmy jsou opatřeny českými titulky pro neslyšící.“

 

Vstup na všechny akce je zdarma.

 

Projekt byl podpořen z programu Think Big, který realizuje Nadace Telefónica ve spolupráci s Nadací rozvoje občanské společnosti.

 

Dalšími partnery výstavy jsou online časopis 25fps.cz a Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Více informací na http://hugo-haas.tumblr.com a http://www.facebook.com/haashugo.

 

Lucie Zubková

+420 603 146 753

e-mail: lucie.zubkova@gmail.com

Hugo Haas v České televizi

Na druhou polovinu srpna připravila Česká televize premiérové televizní uvedení dvou amerických snímků Huga Haase - jmenovitě jeho zámořského režijního debutu Pickup (v TV půjde pod názvem knižní předlohy Josefa Kopty Hlídač č. 47) a bolestně osobního dramatu Strange Fascination (v TV jako Podivné okouzlení). První z filmů doplní jedinečný dokument Na návštěvě u Hugo Haase, který byl natočen ve Vídni v rok umělcovy smrti. Pokud byste se chtěli na haasovský televizní miniblok náležitě připravit, možná by vás mohla zajímat tato kniha, na jejímž vzniku jsme se nemalou měrou podíleli a o kterou aktuálně hrajeme v naší soutěži (do zveřejnění výsledků zbývá již jen 5 dnů!).

Pickup (Hlídač č. 47) - neděle 19. 8. - 12.00 - ČT2
Na návštěvě u Hugo Haase - neděle 19. 8. - 13.15 - ČT2
Strange Fascination (Podivné okouzlení) - neděle 26. 8. - 12.10 - ČT2

UPDATE 22/8/2012

Pohled na připravovaný program kanálu ČT2 ukazuje, že cyklus Hugo Haas v Hollywoodu bude pokračovat přinejmenším dvěma dalšími tituly - One Girl's Confession (jako Přiznání jedné dívky) a Bait (Návnada). Přibudou ještě další? Radost kalí jen skutečnost, že Česká televize snímky uvádí v dabovaných verzích...

One Girl's Confession (Přiznání jedné dívky) - neděle 2. 9. - 12.05 - ČT2
Bait (Návnada) - neděle 9. 9. - 12.10 - ČT2

Jiná žena (1954)

The Other Woman
USA, 1954, 78 min.

Haasův sedmý americký režijní počin můžeme vnímat minimálně dvěma způsoby. V první řadě se jedná o klasický příklad filmu noir, v němž je nevinný člověk doveden na scestí. Stárnoucí filmový režisér Walter Darman (Hugo Haas) vyhodí z natáčení svého nového filmu aspirující herečku Sherry (haasovská stálice Cleo Moore), která se mu rozhodne pomstít velmi svérázným způsobem. Začne jej svádět, přiměje jej strávit noc ve svém domě a pak mu vyhrožuje veřejným skandálem, který by ženatému Darmanovi zničil osobní život i kariéru. Darman se proto rozhodne pro krajní řešení a Sherry zavraždí. 

Klasická noirová zápletka o člověku donuceném okolnostmi k zoufalému činu za hranicemi zákona je zkombinována s jízlivým komentářem k fungování amerického filmového průmyslu. Darman kdysi býval uznávaným evropským režisérem, v Americe však pro jeho schopnosti nemají pochopení. Jeho tchán, vlivný producent, jej kritizuje pro formalismus ("zamiloval se do úhlu kamery") a sklony k psychologizování, o něž diváci nemají zájem. Místo toho mu nabízí vlastní recept na kvalitní (tedy divácky úspěšný) film: "Vezmi hrst sexu, smíchej ho s násilím, odlechči to legrací, správně to načasuj, vraž tam happy end a nemůžeš se splést." S tím se Darman pochopitelně nehodlá smířit a kontinuálně brojí proti - z jeho pohledu nepřijatelným - hollywoodským praktikám, jako jsou testovací projekce a předpremiéry, zásahy producentů či násilné vkládání happy endů.

Haas staví do opozice umění a komerci, ambice a peníze, Evropu a USA a tím se nepochybně vyslovuje i k vlastní zkušenosti s Hollywoodem - a to i navzdory faktu, že většinu jeho amerických filmů bychom asi za umělecky ambiciózní, formalistické či psychogolicky propracované neoznačili. Že Darman, potažmo Haas, proti hollywoodské mašinérii nemá šanci, je jasné od prvního záběru, v němž vidíme Darmana za vězeňskými mřížemi. Po chvíli se ukáže, že se jedná pouze o filmovou kulisu, stejný záběr se však objevuje i v závěru. Tentokrát již za skutečnými mřížemi Darman opakuje tchánovu formuli na úspěšný film a dodává: "Lituji, v tomhle filmu žádný happy end není."

Svým způsobem se jedná o vrcholný snímek z Haasovy exilové tvorby. Jako kriminální příběh příliš neobstojí, jako demytizace Hollywodu a autorský komentář tvůrce k vlastnímu osudu exilového režiséra je ale rozhodně hodný pozornosti.

Režie: Hugo Haas

Produkce: Hugo Haas (Hugo Haas Productions)

Scénář: Hugo Haas

Kamera: Eddie Fitzgerald

Hudba: Ernest Gold

Výprava: Rudi Feld

Střih: Robert S. Eisen

Zvuk: Earl Snyder

V hlavních rolích: Hugo Haas, Cleo Moore, Lance Fuller, Lucille Barkley, Jack Macy, John Qualen a další

Distribuce: Twentieth Century Fox

Premiéra: 2. prosince 1954

Česká televizní premiéra: 23. prosince 2007 (ČT1)

Odkazy

IMDB

Allmovie

CSFD

Hit and Run (1957)

Hit and Run
USA, 1957, 86 min.

"Haas (...) se stal jedním z nejhorších scenáristů-režisérů-herců na světě a zdál se odhodlaný věnovat celou svou kariéru špatným remakům snímku Pošťák vždycky zvoní dvakrát." (1) 

Zatímco v druhé části citace je kus pravdy (některé - ale zdaleka ne všechny - americké filmy Hugo Haase svou fabulí opravdu připomínají Cainovu literární předlohu a její následné filmové verze), s odmítavým hodnocením Haasovy kariéry prostě souhlasit nemůžu. Zvláště pro ty z nás, kteří mají slabost pro béčkovou estetiku a pokleslost, mohou filmy českého emigranta skýtat nejedno potěšení. 

Hit and Run do jisté míry kopíruje Pošťákovu ústřední zápletku: snahu dvou mladých milenců odstranit postaršího muže (v obou případech majitele čerpací stanice) a získat jeho majetek. V dalších fázích příběhu však dochází k podstatným obměnám: Julie (Haasova oblíbenkyně Cleo Moore, s níž natočil sedm filmů) není zrádnou a chtivou femme fatale, ale spíše slabou a naivní dívkou, která dlouho vzdoruje nadbíhání pohledného automechanika Franka (Vince Edwards) a na manželově vraždě nemá přímý podíl. Strůjcem  a vykonavatelem promyšleného plánu je výhradně Frank, mladý floutek bez úcty k autoritám. Můžeme jej tak vnímat jako reakci na vzrůstající kriminalitu mladých lidí v USA 50. let (viz filmy o problémové a rebelující mládeži apod.). Nejvýraznější zvrat filmu představuje příchod dvojčete zavražděného Guse Hilmera David (oba pochopitelně Hugo Haas), jehož existence byla naznačována prostřednictvím tajemných dopisů odesílaných z věznice v San Quentinu. 

Haasovi se vcelku daří v divákovi vzbuzovat pocity nejistoty, pro noir tak typické a určující. Nejdříve se snažíme dovtípit, co je obsahem Gusovy tajemné korespondence (jedna z mála noirově nasvícených scén ukazuje Guse pálícího dopisy v kotli), později se narace znovu ukazuje jako značně omezená, když nám zatajuje klíčové informace týkající se Davidovy (?) identity. Mimochodem, Haas si svou roli očividně užívá a zvláště v druhé půli je prostě neodolatelný.

Haas jen málokdy dokáže úspěšně překonat vlastní limitace (sklony k přílišné popisnosti a melodramatičnosti - např. skrze přehnaně doslovný hudební doprovod nebo nadbytečné detailní záběry, o dialozích nemluvě), přesto jeho filmy obsahují velmi zajímavé momenty (dobře využitý motiv dvojčat; chytlavá ústřední skladba; několik inscenačně povedených scén; přítomnost "evropského" humoru) a nejsou hodny takového odsouzení, jakého se jim mnohdy dostává (viz citace).

(1) LYONS, Arthur. Death on the Cheap. The Lost B Movies of Film Noir! New York: Da Capo Press, 2000. s. 71.

Režie: Hugo Haas

Produkce: Hugo Haas (Hugo Haas Productions)

Scénář: Hugo Haas; podle námětu Herberta O. Phillipse

Kamera: Walter Strenge

Hudba: Franz Steininger

Výprava: Rudi Feld

Střih: Stefan Arnsten

Hrají: Hugo Haas, Cleo Moore, Vince Edwards, Dolores Reed, Mara Lea a další

Distribuce: United Artists

Premiéra: 15. března 1957

Odkazy

IMDB

Allmovie

CSFD

Žárlivost (1945)

Jealousy
USA, 1945, 71 min.

Režisér Gustav Machatý během svého patnáct let tvajícího amerického exilu spolupracoval na několika zajímavých projektech - například na filmech studia MGM Dobrá země a Hraběnka Walewská (oba 1937). Jeho jméno se však neobjevovalo v titulcích a Machatého podíl na výsledných dílech je tak velmi sporný. Za jeho nejvýznamnější snímek natočený mimo ČSR se proto považuje Žárlivost z roku 1945 podle námětu Daltona Trumba.

Scénář, na kterém se vedle samotného Machatého podílel Arnold Phillips, pozdější spolupracovník dalšího exilového filmaře Huga Haase, je do značné míry autobiografický. Prostřednictvím  postav Petra Urbana (Nils Asther), spisovatele žijícího v emigraci, a jeho přítele Huga (!) Krále (Hugo Haas) se vyslovuje k bolestné exilové zkušenosti. Urban, dříve úspěšný umělec, trpí tvůrčí krizí a utápí se v depresích. Problémy řeší alkoholem a manželku Janet (Jane Randolph) nechává pracovat jako taxikářku. Psychologický přesah je naroubován na žánr kriminálního melodramatu - snímek se zaměřuje na milostný čtyřúhelník (vysvětlení žárlivosti z názvu), který kromě manželů Urbanových tvoří Janetin zákazník - doktor David Brent - a jeho asistentka. Kriminální zápletka je uvedena do chodu ve chvíli, kdy je Petr Urban zavražděn a podezření padne na utrápenou Janet.

Machatému se do hollywoodského filmu, natočenému pro méně prestižní studio Republic, podařilo propašovat několik postupů z evropského uměleckého filmu, jehož byl za svého působení v Československu předním představitelem. Především úvodní sekvence je skutečně avantgardní - v záběrových kompozicích Machatý uplatňuje extrémní rakurzy (i na noirový standard), užívá mnohavteřinové dvojexpozice, subjektivní ženský voiceover, rychlou asociativní montáž a dokonce jump cut! Netypický je i poměrně otevřený závěr snímku, který má k happy-endu skutečně daleko. 

Fakt, že Machatému nebylo po dokončení Žárlivosti umožněno v hollywoodské kariéře pokračovat, je pochopitelný a politováníhodný současně...

Režie: Gustav Machatý

Produkce: George Moskov, Gustav Machatý (Republic Pictures)

Scénář: Gustav Machatý, Arnold Phillips; podle námětu Daltona Trumba

Kamera: Henry Sharp

Hudba: Hanns Eisler

Střih: John F. Link Sr.

Výprava: Frank Paul Sylos

V hlavních rolích: Nils Asther, Jane Randolph, John Loder, Karen Morley, Hugo Haas a další

Distribuce: Republic Pictures

Premiéra: 23. července 1945

Odkazy

IMDB

Allmovie

CSFD

Pickup (1951)

Pickup
1951, USA, 78 min.

Na přelomu 40. a 50. let obcházel Hugo Haas americká studia s právy na zfilmování (alespoň v ČSR) ceněného románu krajana Josefa Kopty Hlídač č. 47. Nikomu se však do riskantního projektu nechtělo, a tak se Haas rozhodl film natočit ve vlastní produkci. Za skromných podmínek (rozpočet asi 85 000 dolarů a desetidenní natáčecí plán) tak vznikl snímek Pickup, Haasův americký režijní debut, kterým odstartoval celou šňůru podobně laděných noirových melodramat.

Na rozdíl od dřívější verze od Josefa Rovenského (1937) a pozdější adaptace Filipa Renče (2008) Haas zasadil příběh do Spojených států (sám hraje titulní postavu českého emigranta Jana Horáka, železničního hlídače) a zřetelně se inspiroval vlnou amerických filmů noir - například snímkem Pošťák vždycky zvoní dvakrát (1946), jehož fabuli Pickup částečně kopíruje. Spřízněnost najdeme i v pojetí hlavní ženské postavy: už první fetišistický záběr na Bettyiny dlouhé nohy dává vzpomenout na představení hrdinky Garnettovy noirové klasiky v podání Lany Turner. Betty (Beverly Michaels) je typickou femme fatale, která si pro peníze bere stárnoucího muže, zatímco fyzicky prahne po jeho mladším a pohlednějším kolegovi. Zhoubnost takového milostného trojúhelníku je však nakonec zlehčena závěrem, v němž se oba muži usmiřují a Betty odchází zpět do města (pravděpodobně pokračovat v lovu na muže). Nařknutí z misogynie (viz poslední záběr, z něhož explicitně vyplývá, že pes je "lepší" než žena) by se tvůrci nemohli divit...

Navzdory skromným natáčecím podmínkám se Haas v několika scénách projevuje jako zručný režisér - především v momentech, kdy chytrou prací se zvukovou stopou navozuje subjektivní pocity hlavního hrdiny, který přišel o sluch. Často dokonce umí omezení využít ve svůj prospěch - hloubkové kompozice (které při natáčení šetří čas)  nikdy nepůsobí samoúčelně či náhodně,  naopak výborně zesilují napěti mezi trojicí hlavních protagonistů. Snímek se nakonec dočkal slušného úspěchu - zakoupila jej distribuční větev společnosti Columbia a Haas si vydělal dost peněz na to, aby ve své dráze solitérského režiséra-producenta-herce mohl pokračovat.

Režie: Hugo Haas

Produkce: Hugo Haas, Leon Chooluck (Hugo Haas Productions, Forum Productions)
Scénář: Arnold Phillips, Hugo Haas; podle předlohy Josefa Kopty

Kamera: Paul Ivano

Hudba: Harold Byrns

Střih: W.L. Bagier

Výprava: Rudi Feld

Hrají: Hugo Haas, Beverly Michaels, Allan Nixon, Howland Chamberlain, Jo-Carroll Dennison a další

Distribuce: Columbia Pictures

Premiéra: 24. července 1951

Odkazy

IMDB

Allmovie