The Underworld Story (1950)

The Underworld Story
USA, 1950, 91 min.

Pokud jste viděli Tight Spot (1955) Phila Karlsona, expozice novinářského noiru Cyrila Endfielda vám ihned navodí deja vu: na vylidněných schodech před soudní budovou je neznámými gangstery zabit korunní svědek z ožehavého případu. Odpovědnost za jeho smrt nyní padá na hlavu novináře Mikea Reese (Dan Duryea), jenž o přísně tajeném svědectví oběti u soudu publikoval článek, a který teď logicky dostává padáka. 

The Underwolrd Story (1950)

Tight Spot (1955)

Oportunista Reese, dobře si vědom, že po tomto skandálu jej žádný jiný vydavatel ve městě nezaměstná, se chytá první příležitosti, která se mu naskytne - malé noviny na maloměstě v Nové Anglii hledají společníka. S dravou dychtivostí sobě vlastní se vetře do přízně jejich mladé majitelky Cathy (Gale Storm) a okamžitě skočí po prvním sólokaprovi, jenž pro něj představuje vražda snachy místního novinářského magnáta E. J. Stantona (Herbert Marshall), ze které je obviněna její černošská služebná Molly (Mary Anderson).

Kromě Karlsonova noiru vám při sledování The Underworld Story (1950) rovněž okamžitě naskočí Wilderovo Eso v rukávu (Ace in the Hole, 1951). Dureyův Reese jakoby bezcharakternímu reportérovi Kirka Douglase z oka vypadl. Slabý scénář však jeho chování a charakterový obrat činí značně nemotivovanými - ze senzacechtivého sobce se z Reese najednou stává dobromyslný hrdina, který nastavuje vlastní kůži, jen aby zachránil nevinnou ženu. 

Značně nepřesvědčivě působí i další násilné zvraty: například když Reese po svém vyhazovu navštěvuje gangsterského bose Durhama (Howard Da Silva), očividně zodpovědného za úvodní vraždu korunního svědka, který jej bez sebemenšího zdráhání finančně odměňuje za jeho "službu", a jenž se později v příběhu vrací jako klíčová figura. Fakt, že jako diváci na rozdíl od Reese známe vraha už od počátku (jeho odhalení se jeví naprosto zbytečné), rovněž na atraktivnosti již tak slepeného scénáře příliš nepřidá a herecké osobnosti (Dureya, De Silva, Marhsall) se v něm nutně ztrácí. Pokud tedy hledáte dobrý noir z novinářského prostředí, raději sáhněte po The Big Clock (1948) nebo Scandal Sheet (1952).

Režie: Cyril Endfield
Produkce: Hal E. Chester (FilmCraft Productions)
Scénář: Henry Blankfort, Cyril Endfield podle románu Craiga Rice The Big Story
Kamera: Stanley Cortez
Hudba: David Rose
Střih: Richard Heermance
Hrají: Dan Duryea, Herbert Marshall, Gale Storm, Howard Da Silva, Mary Anderson ad.

Distribuce: United Artists
Premiéra: 26. července 1950

Odkazy
CSFD
IMDb
Allmovie

Border Incident (1949)

Border Incident
USA, 1949, 94 minut

Border Incident je posledním filmem noir, na němž Anthony Mann spolupracoval s kameramanem Johnem Altonem, a který natočil jako svou první produkci pro velké studio tzv. Velké pětky, konkrétně pro MGM. Snímek pokračuje v linii Mannových dokumentárně stylizovaných procedurálních filmů noir. Tématem a celkovým pojetím se nejvíce blíží k jeho snímku T-Men, dokonce vybízí k vzájemné komparaci. Border Incident rovněž pojednává o hrdinské akci tajných agentů, imigračních úředníků Mexika a Spojených států, kteří v boji proti ilegální imigraci infiltrují převaděčský gang rančera Owena Parksona (Howard Da Silva), jenž své klienty, mexické dělníky, vykořisťuje a zachází s nimi velmi nelidsky. Imigrační úřady obou států spojí síly ve společné vyšetřování: mexický agent Pablo Rodriguez (Ricardo Montalban) proniká na Parksonův ranč v přestrojení za bracera (mexického dělníka, kterému je dočasně uděleno pracovní povolení pro práci v zemědělství), zatímco americký agent Jack Bearnes (George Murphy) infiltruje jeho gang jako drobný zlodějíček. Stejně jako v T-Men jeden z nich v boji se zločinci obětuje svůj život, přičemž druhý je nucen jeho brutální, sadistické smrti nečinně přihlížet. 

V Border Incident je opět užita narativní technika heterodiegetického (tzn. mimo příběh stojícího) vypravěče spojená s objektivitou vyprávění, která je v prologu ztvrzena leteckými, nadhledovými záběry lokalit, v nichž se film odehrává. Vypravěčovy vstupy do děje v podobě vysvětlujících komentářů jsou zde narozdíl od předešlých Mannových noirů značně eliminovány, stejně jako shrnující montážní sekvence, tak časté v syžetu T-Men a He Walked by Night. „Boží hlas“ je v Border Incident přítomný pouze v expozici (představuje farmářskou lokalitu kalifornského Imperial Valley v oblasti kanálu All-American, kam za prací přijíždí řada mexických zemědělců) a v závěrečném epilogu (oslavně vyzdvihuje heroickou akci spřátelených národů).

Border Incident se opět zaměřuje na podrobnou strukturu podsvětí a současně na svou dobu poměrně otevřeně zobrazuje brutální násilí. David Boxwell se o filmech noir (a současně i westernech) Anthonyho Manna vyjadřuje jako o „jedněch z nejkonzistentněji šokujících reprezentacích bolesti a násilí v americkém filmu před Samem Peckinpahem a Martinem Scorsesem.“(1) Z hlediska vizuálního stylu je nejsofistikovanějším filmem noir tvůrčího dua Anthony Mann - John Alton. Ze všech Mannových filmů noir rovněž nejúčelněji a téměř nepřetržitě pracuje s netypickými úhly kamery a vychýlenými kompozicemi. Velké množství záběrů je snímáno z extrémních podhledů vyjadřujících ustavičné nebezpečí a neúprosnost situací, v nichž se agenti během tajné operace ocitají. Podhledové záběry jsou zde opět spjaty se snímáním záporných postav, evokují jejich zrůdnost a nadvládu nad ostatními.

Low-key osvětlení je opět dominantním stylistickým prvkem. Eliminací doplňkového světla dochází k deformaci obličejových rysů prostřednictvím rozmanitých stínů vrhaných na tvář postavy. Tento typ svícení je i zde spojován se zápornými postavami zločinců a současně asociuje i ambivalentní charakter agentů postavený na jejich dvojí identitě. Bearnesova hrdinská oběť je anticipována hned v první scéně, v níž vystupuje pod novou identitou za účelem infiltrace gangu: během jeho prvotní konfrontace s pašeráky na něj dopadá stín z okenních mříží, který uprostřed jeho hrudi vizuálně vytváří kříž. Agent Bearnes se tak v přeneseném i doslovném smyslu stává terčem jejich sadistických praktik.

Pro snímek je určující natáčení v exteriérech, přičemž otevřená krajina kalifornských zemědělských oblastí předjímá prostředí Mannových následujících westernů. Nesrovnatelně lepší produkční podmínky režisérovi umožnily práci s bohatým komparsem, stejně jako honosnější výpravu Cedrica Gibbonse a pompéznější hudební doprovod Andrého Previna, jenž Border Incident staví do ostrého kontrastu s jeho předchozím filmem noir He Walked by Night, pro nějž byla určující absence hudební složky. 

Nejcitovanější scénou filmu je smrt agenta Bearnse, které je jeho kolega nucen nečinně přihlížet, a na níž promyšleně odkazuje snímek Prime Cut (1972) s Lee Marvinem. Podhledovým záběrem ze subjektivního hlediska je výstižně zachycena hrůza umírajícího agenta z přijíždějícího traktoru, který se pozvolna blíží k jeho paralyzovanému tělu a pod jehož koly na něj čeká brutální smrt.  

(1) Viz BOXWELL, David. 2003. Anthony Mann. Senses of Cinema. Dostupný z www:

bibl.>.

Režie: Anthony Mann
Produkce: Nicholas Nayfack (Metro-Goldwyn-Mayer)
Scénář: John C. Higgins
Kamera: John Alton
Hudba: André Previn
Střih: Conrad A. Nervig
Hrají: Ricardo Montalban, George Murphy, Howard Da Silva, James
Mitchell a další

Distribuce: Metro-Goldwyn-Mayer
Premiéra: 28. října 1949

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie