Původní stránky o filmu noir kompletně v češtině

11. října 2020

Osudné dopoledne (1951)

The Well
USA, 1951, 86 min.

Asi nikdo nebude tvrdit, že Osudné dopoledne patří mezi charakteristické zástupce noirového cyklu - s takovým Maltézským sokolem (The Maltese Falcon, 1941) nemá společného takřka vůbec nic. V poslední době jsem ale na blogu hojně referoval o společensky angažovaných snímcích z přelomu 40. a 50. let (naposledy Mimo zákon /The Lawless, 1950/) a zde už jsou paralely nepřehlédnutelné. Snad tedy krátká zmínka o tomto zajímavém filmu nikoho neurazí. 

Výchozí situace bude povědomá všem, kdo někdy v televizi viděli nervy drásající Příběh Jessiky McClureové (Everybody's Baby: The Rescue of Jessica McClure, 1989): děvčátko spadne do studny a záchranáři následně bojují s časem, aby ji vyprostili ještě živou. Specifikem Osudného dopoledne ovšem je, že jeho příběh se odehrává v rasově smíšeném americkém maloměstě. 

Snímek je chytře rozdělený do dvou (téměř na minutu stejně dlouhých) polovin: v té první dochází ke stupňování animozit mezi bělošským a černošským obyvatelstvem. Důvod je celkem prostý: jako diváci sice hned v první minutě stopáže vidíme, že černošská holčička bez cizího zavinění spadla do neoznačené studny, jenže ostatní postavy touto informací nedisponují. Naopak se objeví několik svědků tvrdících, že před svým zmizením byla viděna ve společnosti cizího muže - bělocha. A problém je na světě. Hlavním podezřelým se stane nezaměstnaný horník, kterému okamžitě začne jít před běsnícím davem o život. Ve městě propukají nepokoje, dřívější přátelé se najednou rozdělují do soupeřících táborů podle barvy pleti. Schyluje se ke krvavé tragédii...

Po nálezu dívky se město zase spojuje v jediném cíli - vyprostit ji z dvacetimetrové hloubky. Spory jsou zažehnány, do záchranných prací se nakonec zapojuje i před chvíli téměř lynčovaný muž, který využije svých bohatých hornických zkušeností. Vše končí idylickým happy endem, v němž je komunita utopicky opět sjednocena. Film je sice převážně točen v realistickém módu, ale vyznění je nepochybně modelové - tak, aby diváky inspirovalo k překonání veškerých rasových předsudků. 

Film byl inspirován skutečným případem z roku 1949.

Režijně debutující Russell Rouse (za asistence Leo C. Popkina) zajímavě řeší scény dívčina vyprošťování: kamera se nikdy nepodívá pod zem, ale dramatické dění je sugestivně zprostředkováno pomocí zvuku, neboť záchranáři s sebou mají přenosné zvukové zařízení. Přímo nic nevidíme, ale přesto máme pocit, že jsme ve středu dění. Film vznikl v nezávislé produkci bez velkých hvězd, ale ve výrazných vedlejších rolích můžete poznat třeba Harryho Morgana, kterého později proslavil seriál MASH, nebo Toma Powerse, který si o pár let dříve zahrál nebohého manžela Phyllis Dietrichson v Pojistce smrti (Double Indemnity, 1944).

Režie: Leo C. Popkin, Russell Rouse
Produkce: Leo C. Popkin, Clarence Greene (Harry Popkin Productions, Cardinal Productions)
Scénář: Clarence Greene, Russell Rouse
Kamera: Ernest Laszlo
Hudba: Dimitri Tiomkin
Výprava: Rudolph Sternad
Střih: Chester W. Schaeffer
V hlavních rolích: Richard Rober, Edwin Max, Harry Morgan, Barry Kelley, Maidie Norman a další

Distribuce: United Artists
Premiéra: 24. září 1951

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie

4. října 2020

Mimo zákon (1950)

The Lawless
USA, 1950, 83 min.

Už ve svém druhém celovečerním filmu projevil režisér Joseph Losey příklon ke společensky angažovaným tématům a snaze prosazovat liberálně levicovou agendu. Mimo zákon se odehrává ve fiktivním kalifornském městě Santa Marta, které se sice honosí sloganem "the friendly city", ale ve skutečnosti se pod povrchem skrývá mnoho rasově motivované nenávisti. Zcela banální záminka (drobná autonehoda) vede k násilné potyčce a nakonec až nelítostnému pronásledování mladých imigrantů původem z Mexika. 

Film záslužně (a netypicky) začíná perspektivou dvou mexických mladíků, kteří se v třídně nerovné společnosti snaží uživit jako sběrači ovoce. Jeden z nich - Paul Rodriguez (Lalo Rios) - se zanedlouho stane štvancem, kterého budou média líčit jako nesmlouvavou bestii, přestože jde spíše o vystrašené dítě. Bohužel, role protagonisty je záhy přenesena na značně šablonovitou postavu bílého novináře Larryho (Macdonald Carey, takový méně charismatický James Stewart), který zahájí svou křížovou výpravu za pravdu a tím na sebe převezme úlohu spasitele mexické komunity. To už ale na film trochu nespravedlivě aplikuji současné myšlení. Ve své době byl film progresivní už jen proto, že téma rasové nerovnosti a lynčování vůbec otevřel.

Snímek dost nelítostně vykresluje společenské napětí a líčí, jak málo stačí, aby se ze zdánlivě spořádaných občanů stal zfanatizovaný dav. Ukazuje se totiž, že téměř každý v sobě skrývá nemalou dávku frustrace a nenávisti. Scenárista Daniel Mainwaring, který na filmu pracoval pod svým tradičním pseudonymem Geoffrey Homes (napsal pod ním také předlohu pro Pryč od minulosti /Out of the Past, 1947/, naopak scénář k The Phenix City Story /1955/ už nadepsal svým občanským jménem), ve filmu rovněž zdokumentoval ambivalentní roli médií a policie: tyto instituce sice mají potenciál konat dobro (jak ukazuje novinář Larry nebo redaktorka plátku pro mexické přistěhovalce Sunny Garcia /Gail Russell/), ale protože jsou ovládány chybujícími lidmi, mohou také přestat plnit svou veřejnou funkci a přispívat k napětí a eskalaci násilí. 

Loseyho odvážný film se v citlivé době pokusil alespoň částečně dát slovo těm, kteří byli zpravidla marginalizováni a utlačováni. Režisér sám brzy pocítil, jaké to je být pronásledován, když se stal obětí honu na sympatizanty s komunismem (k tomu více např. v textu o M /1951/).

Mimo zákon sice končí smířlivě, ale rozhodně nejde o radostný divácký zážitek. Sedmdesát let od jeho vzniku se můžeme právem ptát, jestli se ve společnosti (nejen té americké) změnilo dost, nebo vůbec něco...

Režie: Joseph Losey
Produkce: William H. Pine, William C. Thomas (Pine-Thomas Productions)
Scénář: Daniel Mainwaring (jako Geoffrey Homes)
Kamera: J.Roy Hunt
Hudba: Mahlon Merrick
Výprava: Lewis H. Creber
Střih: Howard A. Smith
V hlavních rolích: Macdonald Carey, Gail Russell, Johnny Sands, Lee Patrick, John Hoyt a další

Distribuce: Paramount Pictures
Premiéra: 9. června 1950

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie