USA 1958, 81 min.
Jedno z nejzásadnějších noirových B-movies vzniklo během sedmi únorových dní roku 1958. Hlavním obdivovatelem a popularizátorem tohohle zapadlého nízkorozpočťáku je Martin Scorsese, který ho neúnavně zmiňuje v rozhovorech, zařazuje do seznamů Guilty Pleasures i otevřeně cituje ve svých filmech (viz tréninková scéna Taxi Drivera).
Roku, kdy Wellesův Touch of Evil oficiálně uzavřel jednu kapitolu noiru, odstartovalo Lernerovo Murder by Contract něco, co mělo přijít až mnohem později...
Claude (Vince Edwards) se rozhodne stát nájemným vrahem z téměř romantické pohnutky v podobě vysněného domku u Ohio River, na který si chce vydělat. Je najatý na vraždu korunního svědka v procesu proti svému zaměstnavateli a vypraví se do slunného L.A.. Svědek se však ukáže být svědkyní a problém je na světě. Řečeno slovy Clauda: ”I don’t like women. They don’t stand still. When they move, it’s hard to figure out why or wherefore. They’re not dependable. It’s tough to kill somebody who’s not dependable.”
Lernerovi díky nedostatku peněz nezbylo, než se soustředit na to opravdu důležité - divák není rozptylován vizuálními hrátkami a chytlavá minimalistická hudba Perryho Botkina na sebe nestrhává pozornost (a její variace je pro změnu ke slyšení v Departed).
Film se stal kultem především pro svou odlišnost od noirů 50. let. Claude je více než hrdinou klasického období předobrazem chladných hitmanů z nekorektních šedesátek a sedmdesátek (Get Carter, Killers, Le Samourai) a vyvrcholení jeho osudu přináší více otázek, než je běžné. Na filmu spolupracovalo několik znamých jmen v čele s dvorním Peckinpahovým kameramanem Lucienem Ballardem a Benem Maddowem (Asphalt Jungle), který se podílel na scénáři.
Ačkoliv tu Murder by Contract vychvaluju, musím přiznat, že je zábavnější sledovat jeho vliv na pozdější filmy, než film samotný. Ale i tak - na béčko docela slušný výkon.
Claude (Vince Edwards) se rozhodne stát nájemným vrahem z téměř romantické pohnutky v podobě vysněného domku u Ohio River, na který si chce vydělat. Je najatý na vraždu korunního svědka v procesu proti svému zaměstnavateli a vypraví se do slunného L.A.. Svědek se však ukáže být svědkyní a problém je na světě. Řečeno slovy Clauda: ”I don’t like women. They don’t stand still. When they move, it’s hard to figure out why or wherefore. They’re not dependable. It’s tough to kill somebody who’s not dependable.”
Lernerovi díky nedostatku peněz nezbylo, než se soustředit na to opravdu důležité - divák není rozptylován vizuálními hrátkami a chytlavá minimalistická hudba Perryho Botkina na sebe nestrhává pozornost (a její variace je pro změnu ke slyšení v Departed).
Film se stal kultem především pro svou odlišnost od noirů 50. let. Claude je více než hrdinou klasického období předobrazem chladných hitmanů z nekorektních šedesátek a sedmdesátek (Get Carter, Killers, Le Samourai) a vyvrcholení jeho osudu přináší více otázek, než je běžné. Na filmu spolupracovalo několik znamých jmen v čele s dvorním Peckinpahovým kameramanem Lucienem Ballardem a Benem Maddowem (Asphalt Jungle), který se podílel na scénáři.
Ačkoliv tu Murder by Contract vychvaluju, musím přiznat, že je zábavnější sledovat jeho vliv na pozdější filmy, než film samotný. Ale i tak - na béčko docela slušný výkon.
Pěkné...což platí i pro plakát - zrovna ten bych třeba na zeď bral.
OdpovědětVymazattady mě někdo předběhl! na druhou stranu třeba stvořím něco o tom Orsonovi. :)
OdpovědětVymazata kdyz uz zminujes, ze na becko vykon - dneska jsem byl skoro v soku, kdyz jsem zjistil, ze Dotek zla byl uveden taky jako becko az za nejakou uplne neznamou veci s Hedy Lamarr! http://www.imdb.com/title/tt0050385/
OdpovědětVymazatslibuju, ze az ti priste neco vyfouknu, napisu to lip ;o) To s Female Animal je docela vtipne, ale jeho ackovost nejspis nikdy nebudu moct posoudit, uz podle posteru na to proste nemam :o)
OdpovědětVymazatno, ono to pro jistotu nejde asi ani nikde najit... ja bych to treba risknul. :)
OdpovědětVymazat