USA, 1953, 92 min
Ray a Polly Cutlerovi (Max Showalter a Jean Peters) přijíždějí na opožděné líbánky k Niagarským vodopádům. Zde se setkávají s Georgem a Rose Loomisovymi - Josephem Cottenem a nádhernou Marilyn Monroe. Brzy se dozvíme, že George byl právě propuštěn z pchychiatrické léčebny a uvidíme, že jeho žena na něj nemá právě nejlepší vliv. Navíc ho podvádí s mladým svalovcem a plánuje vraždu. Více příběhu není záhodno prozrazovat a hlavně na něm vůbec nesejde.
Noirový matador Henry Hathaway (Kiss of Death, Dark Corner, Call Northside 777) natočil Niagaru v krásných sytých barvách, které ostře kontrastují s temným příběhem. Nutno přiznat, že černobílý by byl film sotva poloviční - krása Marilyn i Niagarských vodopádů v technicoloru vynikne naplno (a netřeba v tomto ohledu podceňovat Jean Peters). Čas od času Hathaway využije oblíbenou hru se stíny a je zde i žánrově typický syndrom nesmyslného útěku nahoru zakončený vizuálně orgastickou vraždou.
Marilyn mění ošacení s muzikálovou kadencí, atmosféra je výtečná a horečnost Josepha Cottena a druhé poloviny obecně je strhující. Ne nadarmo se říká, že Niagara byla jednou z inspirací Hitchcockova Vertiga (podobností mezi filmy je příliš mnoho na to, aby to byla náhoda). S Cutlerovými pak zpravidla přicházejí vtipné scénky nabízející příjemné chvíle odlehčení. Celým příběhem nás pronásleduje oblíbená Rosina píseň - tu zpívaná, tu hvízdaná a v klíčovén okamžiku hraná kostelními zvony. Propojuje příběh, je hybatelem událostí a dává falešné naděje.
Obsazení nemá chybu - ti tři jsou skvělí a čtvrtá je (tehdy ještě v podstatě neznámá) Marilyn, u které se neodvažuju posoudit, jestli hraje nebo ne. Každopádně je v tom, co dělá, dokonalá. Charaktery jsou parádně vykreslené, v pozadí každého z nich je minulost, která je jen lehce poodhalena a divák se tak ocitá v roli náhodného kolemjdoucího. Vidí, jak se kdo chová, ale jejich motivace i životní příběhy mu zůstávají skryty. O to víc může zamrzet přímost příběhu - karty jsou rozdány příliš brzy a potenciál několika dějových zvratů tak zůstává nevyužit. Ale ono je to vlastně stejně jedno, protože krása Niagarských vodopádů a Marilyn přebije cokoliv.
Pokud by noiry byly vážnou hudbou, byla by Niagara Vanessou Mae.
Režie: Henry Hathaway
Produkce: Charles Brackett
Scénář: Charles Brackett, Walter Reisch, Richard L. Bree
Kamera: Joseph MacDonald
Hudba: Sol Kaplan
Střih: Barbara McLean
Hrají: Marilyn Monroe, Joseph Cotten, Jean Peters, Max Showalter
Distribuce: 20th Century Fox
Premiéra: 21. ledna 1953
Odkazy:
CSFD
IMDB
zas tak špatný jako Mae to není, nebo? :P musím se na to zase mrknout... jinak mohlas možná zmínit tu tvou posedlosti tímhle filmem, ne? :)
OdpovědětVymazatja tim filmem nejsem posedla (od toho mam misi kleopatru :o) Jen jsem se zasekla na tom, ze 20% filmu uz jsem videla a resila jsem kde... Ale pomalu se prestavam stydet za tu marylin v topce ;o)
OdpovědětVymazatza marilyn se nestyd. mozna neumela hrat, ale charisma z ni prysti... :) nejlepsi je ale asi v Nekdo to rad horke.
OdpovědětVymazatBTW jestli se na to nekdo z vas bude divat, doporucuju si vsimnout, ze po scene ve vezi vyjde Cotten ze sklepa ;o)
OdpovědětVymazatposedlost. dyt to rikam! :)
OdpovědětVymazatto Rogue: jen se nedelej, my jsme tu "pycu" videli.
OdpovědětVymazatno jo, jenze ja zapomnela co jsem tim vlastne chtela rict... jesteze nikdo nereagoval :o)
OdpovědětVymazatkoukam, ze jsem o neco velmi zajimaveho prisel! o co slo? :)
OdpovědětVymazatto ja uz bohuzel netusim, mel ses ptat ve tri rano :o)
OdpovědětVymazatsakra. :)
OdpovědětVymazatto je ovsem zajimava situace :))
OdpovědětVymazat???
OdpovědětVymazatneres to :)
OdpovědětVymazatomg. Obavam se, ze ani moc ne. Aneb dalsi vec, co rano maznu :o)
OdpovědětVymazatpriste prosim nic nemazat! diky! :)
OdpovědětVymazat