American Cinema: Film Noir (1995)

Tvůrci povedeného dokumentárního cyklu American Cinema (1995) ve svém mapování hollywoodské kinematografie nezapomněli ani na film noir. Byl mu věnován díl číslo sedm (z celkových třinácti), příhodně vklíněný mezi části věnující se válečnému (resp. bojovému) filmu (combat film) a kinematografii ve věku televize: noir lépe než jakákoliv jiná americká umělecká forma odrážel chaos válečného a deziluzi poválečného období. Zároveň tím, že v 50. letech, samozřejmě v pozměněné podobě, našel uplatnění na televizních obrazovkách (seriály typu Dragnet), do jisté míry předznamenával konec éry klasického Hollywoodu a nástup nového masového média. 

Přibližně hodinový noirový rychlokurz splňuje všechno, co od něj lze očekávat. Po krátkém úvodu Johna Lithgowa se ozve známý hlas Richarda Widmarka a na obrazovce se objeví záběr z barevného muzikálu studia MGM Ziegfield Follies. Widmark mluví o populárních žánrech, jako byly melodrama, romantický film nebo právě muzikál. Po chvíli se odmlčí a neodolatelným způsobem pronese: "But that's not my kind of movie." Zbytek se nese v očekávaném duchu - vhodně vybrané ukázky z filmů (Objížďka, Pryč od minulosti, Pojistka smrti atd. atd.) jsou doplňovány komentářem "mluvících hlav", které jsou složeny ze samotných tvůrců (Edward Dmytryk, Joseph H. Lewis, Abraham Polonsky), mladších filmařů-noirových obdivovatelů (Kathryn Bigelow, Martin Scorsese, Paul Schrader, Jean-Pierre Gorin) a akademických odborníků (Janye Place). 

Docela překvapí, že i na tak malém prostoru se stihne probrat velké množství témat - noirový hrdina, vizuální styl, atmosféra a dokonce dojde i na krátké shrnutí vlivu klasického noiru na pozdější tvůrce (neo-noir, představovaný například Scorseseho Špinavými ulicemi). THUMBS UP! 

IMDB

P.S.: Uhodne někdo, kdo je na obrázku?