Tím hůř, když padnou

The Harder They Fall
USA, 1956, 109 min.

Občas se i stará hollywoodská klasika prodere na česká plátna, jako například poslední snímek Humphreyho Bogarta Tím hůř, když padnou (The Harder They Fall, 1956) režírovaný Markem Robsonem, který byl minulý týden promítán na brněnské přehlídce Visions of Light.

Přestože Robsonův snímek naplno odhalil korupci v boxu, nebyl prvním, který se této problematiky dotkl: už na konci 40. let se totiž okrajově objevila v hollywoodských noirových snímcích Tělem a duší (Body and Soul, 1947) v režii Roberta Rossena a v Podvodu (The Set-Up, 1949) Roberta Wise. Sám Mark Robson v roce 1949 rovněž natočil jeden ze zásadních boxerských snímků – Champion s Kirkem Douglasem v hlavní roli. Všechny tyto filmy se v odlišné staly inspirací pro Scorseseho Zuřícího býka (Raging Bull, 1980).

Tím hůř, když padnou tematizuje chamtivost a úplatkářství boxerských promotérů, kteří ovládají celé odvětví, a zároveň kritizuje jimi vytvářený falešný mediální obraz sportovních hrdinů. Ústředním protagonistou tohoto dramatu ze sportovního prostředí je kdysi úspěšný redaktor sportovní rubriky Eddie Willis (Humphrey Bogart), nyní se potýkající s nezaměstnaností, a jenž přijme pochybnou práci tiskového agenta boxerského nováčka Toro Morena (debutující Mike Lane je zvětšená kopie noirového klasika Raymonda Burra). Eddieho úkolem je za tučnou odměnu šířit mediální publicitu ve skutečnosti naprosto netalentovaného boxera, který se po sérii předem domluvených zápasů stává hvězdou boxerského ringu. Totální deziluze na sebe však dlouho nenechá čekat.

Předlohou filmu byl stejnojmenný román známého hollywoodského scenáristy Budda Schulberga z roku 1947 skrytě pojednávající o skutečném skandálu kolem italského boxera, světového šampiona Primo Carnera přezdívaného Ambling Alp, který (vcelku pochopitelně) po uvedení filmu Tím hůř, když padnou žaloval studio Columbia. Robsonova sonda do profesionálního boxu odráží Schulbergovu dobrou znalost tohoto prostředí. Scény z ringu působí velmi autenticky (kameraman Burnett Guffey byl nominován na Oscara), čemuž napomáhá i skutečnost, že ve filmu byli obsazeni i skuteční boxeři.

Bogartův samotářský hrdina (jehož předobrazem byl skutečný novinář Harold Conard) se jako tradičně pohybuje za hranicemi zákona a oplývá cynismem jeho postavám vlastním. Eddie Willis se stal divácky velice oblíbenou postavou a pro herce jeho formátu nepochybně představoval úctyhodný odchod z filmového plátna (Bogart v lednu následujícího roku podlehl po dlouhém boji vážnému onemocnění - rakovině jícnu).

Rozšířenou verzi mého článku najdete na filmserver.cz, kde byla dnes publikována.

Režie: Mark Robson
Produkce: Philip Yordan (Columbia Pictures)
Scénář: Philip Yordan
Kamera: Burnett Guffey
Hudba: Hugo Friedhofer
Střih: Jerome Thoms
Výprava: William Flannery  
V hlavních rolích: Humphrey Bogart, Rod Steiger, Mike Lane, Jan Sterling a další

Distribuce: Columbia Pictures
Premiéra: 9. května 1956

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie