Thomas C. Renzi: Screwball Comedy and Film Noir, Unexpected Connections

Anglická verze recenze je dostupná zde / English version of the review is available here 

Spojení filmu noir a komedie může řadě našich čtenářů připadat naprosto absurdní, letošní festival Noir City - s projekcemi snímků Unfaithfully Yours (1948) Prestona Sturgese a The Good Humor Man (1950) podle scénáře Franka Tashlina - ovšem dokázal, že mezi oběma kategoriemi může docházet k zajímavým průnikům. Thomas C. Renzi z Buffalo State College kolem nich dokonce postavil celou publikaci. 

Konkrétně se Renzi věnuje spřízněnosti noiru a screwball komedie, kterou vymezuje lety 1934 a 1954. Ač se oba žánry (a jsme opět u toho - ano, Renzi noir považuje za samostatný žánr) jeví jako naprosto rozdílné, důkladnější analýza odhaluje řadu společných rysů, například přítomnost silných ženských postav (a jejich mužských "obětí"), důraz na cynismus, uplatnění komplikovaných zápletek nebo zasazení do soudobého městského prostředí. 

V první kapitole autor nabízí "pracovní" definice obou žánrů a již při této příležitosti naznačuje, v čem jsou screwball a noir komplementární. V podstatě se dá říci, že noir se má ke screwball komedii jako jin k jangu: pokrývají podobné teritorium, ale přistupují k němu z opačných pozic. Zatímco screwball zdůrazňuje humornost, hravost, lehkost a finální neškodnost, pro noir je centrální atmosféra bezvýchodnosti, úzkosti a fatalismu. Jinak se ale žánry vykazují až překvapivě podobnými tematickými, motivickými a narativními rysy. Patří mezi ně:

- bitva pohlaví

- komplikovaná zápletka

- přítomnost výstředních/bizarních postav

- milostné trojúhelníky

- dualita město vs. venkov

- a dvojsmyslné dialogy (důsledek Produkčního kodexu)

V další části Renzi zasazuje noir i screwball komedii do historického kontextu (který oba žánry - respektive jejich klasické fáze - částečně sdílejí). Zkoumá jejich vztah k Produkčnímu kodexu, hospodářské krizi 30. let, válečnému konfliktu či proměně úlohy ženy v průběhu 40. let a opět dochází ke zjištění, že v mnoha ohledech byly noirové a screwballové snímky formovány shodnými vlivy. Třetí kapitola vymezuje noir a screwball komedii jako samostatné žánry, k čemuž autor využívá teorie Thomase Schatze nebo Wese Gehringa. Ne vždy ovšem jejich aplikace vyznívají zcela účelně a přesvědčivě. Zajímavější je kapitola čtvrtá, v níž Renzi shrnuje, jaké filmové konvence noir a screwball sdílejí. Postupně se věnuje postavám (zejména těm ženským), výstavbě syžetu a ikonografii (labyrint, amnézie apod.), tematickým motivům (osud, vina, posedlost atd.), prostředí (město) a tónu (cynismus).

Poslední a nejrozsáhlejší část knihy pak sestává z komparativních analýz vybraných noirů a screwball komedií. The Lady Eve (1941) je srovnávána s Pryč od minulosti (Out of the Past, 1947), Příběh z Palm Beach (The Palm Beach Story, 1942) s Gildou (1946), The Whole Town's Talking (1935) s I Wake Up Screaming (1941), The Doctor Takes a Wife (1940) se Sunset Blvd. (1950), Gangsterská nevěsta (Ball of Fire, 1941) se Scarlet Street (1945), Půlnoc (Midnight, 1939) se Secret Fury (1950) a konečně Jeho dívka Pátek (His Girl Friday, 1940) s Road House (1948). Právě závěrečnou kapitolu považuji za nejslabší článek publikace: měla prokázat funkčnost Renziho předchozích úvah, místo toho je ale spíše podlamuje a vyznívá do prázdna. Komparace jsou většinou vedeny pouze přes jeden nebo dva motivy (například Příběh z Palm Beach a Gilda tvoří dvojici proto, že v obou filmech využívá žena své krásy a sex-appealu k manipulaci s muži a oba obsahují ironické závěry), které bychom ale našli v řadě jiných filmů nejrůznějších žánrů. Ze srovnání tak nevyplývá téměř nic zásadního či zajímavého; konfrontace noirů a screwballů vaše vnímání jednotlivých filmů (nebo kategorií, do nichž podle Renziho spadají) žádným způsobem neobohatí. 

Je to škoda, protože půdu si Renzi připravil velice dobře. Zatímco obecněji koncipované kapitoly mohou být inspirativní a plně dostávají názvu knihy (unexpected connections), závěrečných 55 stran vám již nic podnětného nesdělí a nejlépe by bylo je úplně přeskočit.

Do textu je vloženo několik ilustračních fotografií (výhradně fotosek). Kniha dále obsahuje výběrovou filmografii screwball komedií i noirů (ačkoliv jsem přesvědčen, že by se bez obou s přehledem obešla), bibliografii a rejstřík.

RENZI, Thomas C. Screwball Comedy and Film Noir: Unexpected Connections. Jefferson : McFarland & Company, 2012. 231 s.