Laura
USA, 1944, 88 min.
Ke klasikám se těžko něco píše, protože stačí trochu zasurfovat po netu a vidíte, že to udělala spousta lidí před vámi a mnohem lépe, než by se to nejspíš kdy podařilo vám. To jsem si znovu uvědomil jen pár chvil po třetím zhlédnutí Laury, filmu noir, kde skvělé řemeslo, charismatičtí herci a jakési nedefinovatelné kouzlo úspěšně zamaskují více než podivný vztah tvůrců k něčemu, čemu jsme se naučili říkat selský rozum. Ale možná právě to je ten důvod, proč se na tenhle 65 let starý film i dnes tak příjemně dívá.
Roger Ebert ve své skvělé recenzi definuje logické slabiny snímku: „Film noir je známý svými spletitými zápletkami a svévolnými zvraty, ale i v žánru, který nám dal Maltézského sokola, si tohle zaslouží medaili. V Lauře máme: detektiva, který nikdy nejde na policejní stanici; podezřelého, který je pozván, aby se připojil při vyslýchání dalších podezřelých osob; hrdinku, která je po většinu filmu mrtvá; muže šíleně žárlícího na ženu, ačkoliv ani na chvíli nevypadá, že by mohl být heterosexuál; romantického hrdinu, kterým je přihlouplý balík z Kentucky, pohybující se v manhattanské smetánce, a vražednou zbraň, která je policistou vrácena do skrýše se slovy „stavím se pro ni ráno“. Jediná nahá scéna zahrnuje žárlivého muže a policistu.“
Laura získala Oscara za nejlepší kameru, ale rozhodně to není jediná její silná stránka – takhle působivé postavy, vybroušené dialogy, nečekané zvraty a hlavně omamnou, noirově snovou atmosféru jinde hned tak nenajdete. Ústřední melodie Davida Raksina se stala hitem a později ji nazpíval třeba i sám Frank Sinatra. Jeho verzi berte jako moje poslední lákadlo na tenhle výjimečný film.
Produkce a režie: Otto Preminger
Scénář: Jay Dratler, Samuel Hoffenstein, Elizabeth Reinhardt podle románu Very Caspary
Kamera: Joseph LaShelle
Hudba: David Raksin
Střih: Louis R. Loeffler
Hrají: Gene Tierney, Dana Andrews, Clifton Webb, Vincent Price a další
Distribuce: Twentieth Century-Fox Film Corporation
Premiéra: 11. října 1944
Scénář: Jay Dratler, Samuel Hoffenstein, Elizabeth Reinhardt podle románu Very Caspary
Kamera: Joseph LaShelle
Hudba: David Raksin
Střih: Louis R. Loeffler
Hrají: Gene Tierney, Dana Andrews, Clifton Webb, Vincent Price a další
Distribuce: Twentieth Century-Fox Film Corporation
Premiéra: 11. října 1944
Souhlas, Laura je dokonalý film. Svoji topku jsem nechal bez pořadí, ale kdybych musel vybrat svůj nejoblíbenější noir, asi by to byla Laura.
OdpovědětVymazatJenom taková malá technická: že tam u toho posledního postu máme jiný font?
OdpovědětVymazatno dobře že se ptáš. nějak mi to asi blbne. mozna to bude ne uplne standardnim prohlizecem. zkusim to preformatovat v exploreru.
OdpovědětVymazatTaky se mi zda, ze to v kazdem prohlizeci vybira jiny font...podivne.
OdpovědětVymazattak já nevím, líp to neumím. jestli máš pocit, že je to jinak než zbytek, tak to prosím přeformátuj. můj stroj je na to krátký. ale možná se stala chyba mezi klávesnicí a židlí. :)
OdpovědětVymazatTed uz mi to pripada OK :)
OdpovědětVymazatPrecizně vycizelované dílo s výbornými hereckými výkony a sevřenou hutnou atmosférou. Skvělý duel sžíravě jedovatého zjemnělého literáta Walda Lydeckera (Webb) a cynického detektiva McPhersona (Andrews), který zpočátku pobaveně sleduje, jak podezřelí házejí špínu jeden na druhého, postupně se však sám mění z predátora v lovenou zvěř. Lydecker ho při prvním náznaku slabosti s velkou chutí pitvá zaživa a McPhersonova drsná image dostává trhliny. Andrews je mistr v náznacích. Daří se mu skvěle balancovat na hraně mezi pobaveným cynikem, který má situaci pod kontrolou, a zoufalcem, jemuž ujíždí zem pod nohama. Je to jeden z těch filmů, které si žijí vlastním životem a dají se rozebírat pořád dokolečka. Není divu, že v žebříčcích divácké oblíbenosti stále boduje. Skutečně návyková záležitost.
OdpovědětVymazat