USA, 1945, 77 min
Závěrečný titulek žádající diváky o diskrétnost před těmi, kteří film ještě neviděli, mluví za vše. Takže abyste si Siodmakova Strýčka Harryho užili se vším všudy, budu se snažit nespoilerovat.
Teď ale k věci: noirů jsem už viděla dost, a tak z objevení takových "překvapení" mám vždy radost. Obzvlášť, když to překvápko přijde v podobě nečekané pointy. Nutno však zmínit, že závěrečný zvrat byl vlastně úlitbou cenzorním úřadům. Byl vybrán celkem z pěti (!) variant a ve své podstatě se naprosto odchyluje od zakončení původní předlohy. Většině se pravděpodobně líbit nebude a dost možná je i rozčílí, že hrdinův morální obrat z ušlápnutého bratříčka v chladnokrevného vraha vlastní sestry není až tak jednoznačný, nicméně pořád tu máme Freuda, že. Taktéž se ví o kritice rozboření původní narativní struktury, která stavěla na retrospektivním vyprávěním hrdiny. Každopádně pokud neznáte hru, která se filmu Roberta Siodmaka stala předlohou, asi vás tato skutečnost tolik mrzet nebude a finální rozuzlení vás prostě překvapit musí. Režisérova hra s divákem je tu totiž chytře skryta. Siodmakova nepotřeba na ni upozorňovat a diváka před ní varovat tak rozhodně potěší, neboť co dokáže otrávit víc než skutečnost, že víte, co vás čeká?
A co že tu vlastně jde? O vztah dvou naprosto rozdílných sester Lettie (Geraldine Fitzgerald) a Hester (Moyna MacGill) a nudný a monotónní život jejich staromládeneckého bratra Harryho (George Sanders), který se k nelibosti prvně jmenované dámy, jejíž incestní vztah k němu bije do očí už od začátku, zamiluje do modní expertky Deborah (Ella Raines). Logicky tak dochází na rivalitu mezi ní a Harryho žárlivou sestrou, přičemž ani jedna se netváří, že by od svých tužeb chtěla odstoupit. Intriky ze strany Lettie zničí veškeré Harryho šťastné vyhlídky do budoucnosti a rozpoutají sourozeneckou válku, na níž doplácí především nevinní.
Jak už bylo řečeno, The Strange Affair of Uncle Harry je adaptací oblíbené broadwayské hry, tudíž i film staví na interiérových slovních přestřelkách vynikajících herců. K tomu připiště fakt, že snímek produkovala scenáristka Hitchcockových filmů z raných 40. let, Joan Harrison, a stejně tak za povšimnutí stojí skutečnost, že se na něm podílel i kameraman Paul Ivano, kerý později spolupracoval na řadě snímků Hugo Haase.
Pro mně osobně je Siodmak zárukou, co snad nikdy nezklame. Jak jste na tom vy?
Režie: Robert Siodmak
Produkce: Joan Harrison (Universal Pictures)
Scénář: Stephen Longstreet a Keith Winter podle hry Thomase Joba
Kamera: Paul Ivano
Střih: Arthur Hilton
Hrají: George Sanders, Geraldine Fitzgerald, Ella Raines, Moyna MacGill a další
Distribuce: Universal Pictures
Premiéra: 17. srpna 1945
Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie
já tvůj článek zatím radši pořádně nečetl. prosil bych o radu, kde film... získat. :)
OdpovědětVymazat