USA, 1945, 78 min.
Ačkoliv se jedná spíše o zapadlý noir, příběh, který vypráví, vám bude jistě povědomý: osmadvacetiletý muž Ronnie Mason (Zachary Scott) se živí tím, že svádí bohaté ženy, aby je následně zavraždil a zmocnil se jejich majetku. Zatímco vystupuje jako válečný veterán hledající podnájem, seznámí se se stenografkou Hildou (Faye Emerson). Komplikace v jeho plánech ovšem nastanou ve chvíli, kdy za Hildou přijede její mladší, atraktivnější a v blízké budoucnosti také bohatší sestra Anne (Mona Freeman), což Ronnieho přinutí změnit preference. Zatímco Anne postupně podléhá Ronnieho kouzlu, Hilda přichází na kloub jeho promyšleným intrikám.
 |
| Zachary Scott jako Ronnie |
Zajímavý zvrat představuje závěr, v němž nesledujeme snahu Hildy (nebo kohokoliv jiného) zabránit Ronniemu ve vraždě Anne, ale naopak souboj s časem Hildiných spolupracovníků, kteří se právem obávají, že by mohla Ronnieho otrávit jedem, který odnesla z laboratoře, ve které pracuje. Poslední scény filmu jsou tak do určité míry antiklimaktické - o život nejde ani tak Hildě, ale Ronniemu, který si ostatně smrt za své dosavadní činy zaslouží. Snímek nabízí i několik dalších pozoruhodných, i když ne nutně plně využitých motivů: Ronnie se mj. snaží působit jako spisovatel a v několika případech je jeho psaní přirovnáváno k neustálému fabulování a lhaní v reálném životě (Hilda mu například říká: "You not only write fiction, you live it."). Pozornost zaujme i scéna, v níž Ronnie lstí přiměje Hildu napsat vlastní sebevražedný lístek; ten ale naštěstí nemusí být použit. Snímek rovněž na několika místech odkazuje k aktuálnímu válečnému stavu (natáčelo se na jaře 1945, premiéra však proběhla až v listopadu). Tyto narážky však zůstávají spíše v pozadí a není s nimi pracováno soustavně. Film tak zůstává kriminálním dramatem pouze rámcově ukotveným v soudobých společensko-politických událostech.
Filmu škodí nepříliš dobře napsané postavy - zatímco ty hlavní jsou nám důvěrně známé z jiných filmů a nic nás na nich nemůže překvapit (například Zachary Scott se objevuje v podobné roli úlisného svůdníka jako v Mildred Pierce, premiérované jen o měsíc dříve), ty vedlejší jsou buď nezajímavé a nečinné (nápadníci Hildy a Anne, kteří jsou sestrami - a vyprávěním - dlouho přehlíženi na úkor Ronnieho), nebo působí jako karikatury ("Freud" v sukních v podobě doktorky Jane; ani německý přízvuk nechybí). Neohrabanost vyprávění je patrná i v úvodu, kdy je nám představen manžel první Ronnieho oběti, který se znovu objeví až v samotném závěru - a to pouze proto, aby mu bylo umožněno vykonat vytouženou pomstu.
 |
| Hildin "sebevražedný" vzkaz na rozloučenou |
Ačkoliv spojení kameramana Jamese Wonga Howea a režiséra Roberta Floreyho vzbuzovalo naděje na vizuálně zajímavý zážitek, výsledek je spíše matný a nevýrazný. Florey měl své expresionistické období už víceméně za sebou a v polovině 40. let inklinoval spíše k realistickému pojetí, které je charakteristické i pro Danger Signal. Pokud se rozhodnete na film podívat, patrně zůstanete neohromeni.
Režie: Robert Florey
Produkce: William Jacobs (Warner Bros.)
Scénář: Adele Commandini, Graham Baker; podle stejnojmenného románu Phyllis Bottome
Kamera: James Wong Howe
Hudba: Adolph Deutsch
Výprava: Stanley Fleischer
Střih: Frank Magee
V hlavních rolích: Faye Emerson, Zachary Scott, Mona Freeman, Richard Erdman a další
Distribuce: Warner Bros.
Premiéra: 21. listopadu 1945
Odkazy
IMDB
CSFD
Allmovie
Žádné komentáře:
Okomentovat