Night and the Noir City

Středeční večer na Noir City byl jako jediný kompletně zasvěcen jednomu režisérovi - konkrétně Samuelu Fullerovi. Jeho retrospektivu loni uvedl karlovarský filmový festival, který jsme však v důsledku festivalového přesycení vynechali, a tak první příležitost zhlédnout některý z Fullerových filmů na velkém plátně se nám naskytla až v San Franciscu. A dostavilo se mírné zklamání. The House of Bamboo (1955), barevný noir natáčený v autentických lokacích Japonska, byl festivalovými tiskovinami prezentován jako jeden z vizuálních vrcholů letošního Noir City. Ovšem až na závěrečnou sekvenci, odehrávající se střešním zábavním parku, se jedná o stylisticky spíše nevýrazný film. Systém CinemaScope není náležitě využit a působivý vizuální zážitek, který měl být umocněn velkým plátnem v Castro Theatre, se bohužel nedostavil. Ani příběh, sledující počínání amerického agenta v přestrojení, není z nejzajímavějších. Robert Stack a Robert Ryan odvádějí svůj standard - ale nic víc - což jen přispívá k finálnímu zklamání z nevyužitého potenciálu. Největší atrakcí se tak stává Japonsko, které se Fuller moudře nepokoušel zrekonstruovat v hollywoodských studiových ateliérech. 

Underworld U.S.A. vznikl o šest let později ve Fullerově nezávislé produkci. Jedná se o revenge film, v němž se Tolly Devlin (Cliff Robertson) pokouší pomstít násilnou smrt svého otce, jíž byl ve věku 14 let svědkem. Za tím účelem infiltruje gang nebezpečných zločinců, který ve městě ovládá obchod s drogami a prostitucí. Černobílý snímek nabízí několik působivých scén: například vražda Tollyho otce je vizualizována pouze pomocí stínů; v řadě obrazových kompozic jsou využity dětské panenky, které slouží jako důležitý leitmotiv procházející napříč celým snímkem. Underworld U.S.A. je odvyprávěn svižně a moderně, a i proto má větší šanci oslovit dnešního diváka než výše zmíněný House of Bamboo. Přičtěte si k tomu přitažlivou (i když rozhodně ne bezvýhradně kladnou) postavu ztvárněnou charismatickým Cliffem Robertsonem a vyjde vám nadprůměrné noirové drama, které se ve Fullerově bohaté filmografii rozhodně neztratí. Mimochodem, Muller vřele doporučuje Fullerovu autobiografii, která vyšla pod názvem A Third Face: My Tale of Writing, Fighting and Filmmaking. Například na Amazonu ji pořídíte za pouhých osm dolarů.

Náš poslední den na Noir City je zároveň tím nejočekávanějším: ve 21.20 začne projekce Haasova Pickupu. Jakými slovy jej Eddie Muller uvede? Z jak kvalitní kopie bude promítán? A jakými reakcemi publika bude doprovázen? Dozvíte se již brzy na Film Noir Blogu.