USA, 1947, 101 min
Robert Montgomery se během třicátých let objevil v desítkách filmů, až do roku 1946 však neměl s noirem nic společného. Toho roku natočil svůj první film Lady in the Lake, ve kterém se obsadil do typicky Bogartovské role a celý film nasnímal z 1st person pohledu. V roce 1947 naštěstí podobný experiment nezopakoval a v roli tvrďáka zůstal. Ride the Pink Horse, ač natočen normálně, normální vůbec není. Hlavní hrdina vystoupí z autobusu v pohraničním městečku San Pablo v luxusním tříminutovém záběru, ale jakmile opustí prostor nádraží, spustí se lavina podivností.
Montgomeryho mexický panoptický mikrokosmos člověka buď naštve, nebo nadchne. Žádný charakter není normální - máme tu podivnou místní dívku (Wanda Hendrix), která pochází z vesnice, kde je led vzácný, rozdává ochranné amulety a polovinu filmu upírá pohled kamsi za hrdinovo levé ucho. Také vidí do budoucnosti a hlavní hrdina Lucky Gagin jí přezdívá Sitting Bull. Je tu agent FBI, bodrý chlápek od kolotočů Pancho, krásná a vražedná femme fatale a záporák s naslouchátkem.
Motivace i chování postav jsou přinejmenším pochybné (nejmarkantnější asi na nedoslýchavém Franku Hugovi, který je Gaginem vydírán, z nepochopitelných důvodů mu nechce zaplatit a snaží se ho ztrapnit). Gagin je místy drsný jak Marlowe a místy racionální jak emocionálně nestabilní puberťačka (zaplacení panáků celé hospodě, podivný smích, finále). Navíc to vypadá, že má kodex cti, do jehož tajů jsem nepronikla ani napodruhé. V příběhu se objevují řeči o válce a v San Pablu probíhá fiesta, která nehraje žádnou roli (a já se těšila na finálovou honičku v průvodu). Celá ta nesmyslnost filmu začíná vlastně už jeho názvem a já mám velmi silné nutkání přečíst si pro porovnání stejnojmenou knihu Dorothy B. Hughes. Prozatím zůstanu u své nepotvrzené teorie, že se film od knihy odchýlil víc než dost. Román byl znovu zpracován roku 1964 Donem Siegelem jako The Hanged Man, tentokrát však v barvě a pro obrazovky televizí.
Tříminutový záběr beze střihu už jsem zmínila, za povšimnutí stojí ještě dokonalá kolotočová scéna, kdy je kamera upevněna na točící se kolotoč a my společně s jezdícími dětmi sledujeme mlácení bezmocného Pancha. Vůbec po technické stránce není co vytknout, Montgonery je dobrý režisér a vizuál je krásně noirově stylizovaný, což ještě podtrhuje mimóznost příběhu.
Montgomery v hlavní roli je relativně přesvědčivý, ale na špičku nemá. Nicméně mám radost, že je v Mexiku konečně někdo jiný, než Mitchum. Fred Clark je jako Frank Hugo boží (Sheldrake v Sunset Blvd.) a Andrea King jako občasně se objevující femme fatale kolem sebe šíří dokonalou auru nedotknutelnosti. A aby toho nebylo málo, Thomas Gomez byl z nějakého bizarního důvodu za svou roli poloretardovaného kolotočáře nominován na oscara.
Ride the pink horse má kultovní potenciál, pocit nepochopení je v jeho případě hlavní klad a závěrečný twist divákův zmatek ještě umocní.
Montgomeryho mexický panoptický mikrokosmos člověka buď naštve, nebo nadchne. Žádný charakter není normální - máme tu podivnou místní dívku (Wanda Hendrix), která pochází z vesnice, kde je led vzácný, rozdává ochranné amulety a polovinu filmu upírá pohled kamsi za hrdinovo levé ucho. Také vidí do budoucnosti a hlavní hrdina Lucky Gagin jí přezdívá Sitting Bull. Je tu agent FBI, bodrý chlápek od kolotočů Pancho, krásná a vražedná femme fatale a záporák s naslouchátkem.
Motivace i chování postav jsou přinejmenším pochybné (nejmarkantnější asi na nedoslýchavém Franku Hugovi, který je Gaginem vydírán, z nepochopitelných důvodů mu nechce zaplatit a snaží se ho ztrapnit). Gagin je místy drsný jak Marlowe a místy racionální jak emocionálně nestabilní puberťačka (zaplacení panáků celé hospodě, podivný smích, finále). Navíc to vypadá, že má kodex cti, do jehož tajů jsem nepronikla ani napodruhé. V příběhu se objevují řeči o válce a v San Pablu probíhá fiesta, která nehraje žádnou roli (a já se těšila na finálovou honičku v průvodu). Celá ta nesmyslnost filmu začíná vlastně už jeho názvem a já mám velmi silné nutkání přečíst si pro porovnání stejnojmenou knihu Dorothy B. Hughes. Prozatím zůstanu u své nepotvrzené teorie, že se film od knihy odchýlil víc než dost. Román byl znovu zpracován roku 1964 Donem Siegelem jako The Hanged Man, tentokrát však v barvě a pro obrazovky televizí.
Tříminutový záběr beze střihu už jsem zmínila, za povšimnutí stojí ještě dokonalá kolotočová scéna, kdy je kamera upevněna na točící se kolotoč a my společně s jezdícími dětmi sledujeme mlácení bezmocného Pancha. Vůbec po technické stránce není co vytknout, Montgonery je dobrý režisér a vizuál je krásně noirově stylizovaný, což ještě podtrhuje mimóznost příběhu.
Montgomery v hlavní roli je relativně přesvědčivý, ale na špičku nemá. Nicméně mám radost, že je v Mexiku konečně někdo jiný, než Mitchum. Fred Clark je jako Frank Hugo boží (Sheldrake v Sunset Blvd.) a Andrea King jako občasně se objevující femme fatale kolem sebe šíří dokonalou auru nedotknutelnosti. A aby toho nebylo málo, Thomas Gomez byl z nějakého bizarního důvodu za svou roli poloretardovaného kolotočáře nominován na oscara.
Ride the pink horse má kultovní potenciál, pocit nepochopení je v jeho případě hlavní klad a závěrečný twist divákův zmatek ještě umocní.
Režie: Robert Montgomery
Produkce: Joan Harrison
Scénář: Ben Hecht podle románu Dorothy B. Hughes
Kamera: Russell Metty
Hudba: Frank Skinner
Střih: Ralph Dawson
Hrají: Robert Montgomery, Wanda Hendrix, Andrea King, Thomas Gomez, Fred Clark
Distribuce: Universal Studios
Premiéra: 8. října 1947
Odkazy:
CSFD
IMDb
koukam, ze tvou specialitou jsou filmy tak blbe, az jsou dobre, co? :)
OdpovědětVymazatAle Edo tohle vůbec není blbé :) Viz 7.7 na IMDB a Scorseseho oblíbený film
OdpovědětVymazatZrovna tyhle argumenty jsou fakt presvedcujici - to ze to ma takove hodnoceni jeste nic neznamena, stejne tak mi muze byt u prdele, jestli je to neci oblibeny film (byt Scorsese je mastr nejvetsi).. ehm.
OdpovědětVymazatno jako doporuceni je to ok. :) tobe se to nelibilo, videl jsem. :)
OdpovědětVymazattohle neni ani tak blbe, jako spis uplne mimo. A ze to nekoho muze fakt srat mi prijde zcela pochopitelne. A ke scorsese majstr nejvetsi mam po vcerejsku pomerne dost vyhrad
OdpovědětVymazatna Scorseseho jako mastra jsem narazela co se tyce jeho znalosti hollywoodskych dejin..
OdpovědětVymazata proc mam pocit, ze eva chodi pravidelne spat hodinu pred tim, nez ja vstavam? :)
OdpovědětVymazatkdyby eva chodila spat driv, tve narazky by zajiste chapala lepe ;o)
OdpovědětVymazatco myslíš tím závěrečným twistem?
OdpovědětVymazatSPOILER: to, ze se ukaze(?), ze to Wanda Hendrix cele hrala.
OdpovědětVymazatBTw se porad nemuzu rozhodnout, jestli je ten film debilni naschval, nebo jestli to prislo samo.
ja narozdil od Edy chapu cos tim chtela rict :)
OdpovědětVymazatasi jsem blbej, ale koukejte mi to nekdo vysvetlit. dik! :)
OdpovědětVymazatSPOILER no proste mi prijde, ze se na konci ukaze, ze je vlastne docela svine a neni blba. Femme fatale, jestli chces. Ja nevim, co tim chtel montgomery rict, prinejmensim je to hodne divne. Ja tomu filmu vubec nerozumim.
OdpovědětVymazatjitus, ty jsi byla vzdy chytra, proto te mam rada
OdpovědětVymazatfurt nechapu. cim je docela svine? jak se s nim louci, znamena to, ze tu hlupacku jen hrála. ale proč?
OdpovědětVymazatna otazku "proc" se muzes ptat na temer libovolnou vec z filmu... treba chtela zamachrovat pred kamaradkami, co ja vim. Musim si sehnat tu knihu :o)
OdpovědětVymazatto bude volna adaptace, rekl bych... http://www.fantasticfiction.co.uk/h/dorothy-b-hughes/ride-pink-horse.htm
OdpovědětVymazatmam v planu si to za rok objednat k Vanocum.
OdpovědětVymazat