Původní stránky o filmu noir kompletně v češtině

23. února 2010

Desperate (1947)

Desperate
USA, 1947, 73 min.

V roce 1947 měly premiéry celkem tři noirové snímky Anthonyho Manna: Desperate, Railroaded! a T-Men. První z nich natočil pro studio RKO podle scénáře Harryho Essexe vycházejícího z režisérovy vlastní povídky, na níž spolupracoval s Dorothy AtlasovouDesperate a následující noir Railroaded! tematizují loupežný zločin, nespravedlivé obvinění nevinného člověka a v rámci Mannových noirových filmů se poprvé se zabývají prostředím zločineckého podsvětí a policejním vyšetřováním, které se stanou stěžejními tématy režisérových pozdějších, procedurálně laděných noirů.


Ústředním protagonistou snímku je tvrdě pracující americký občan, Steve Randall (Steve Brodie), který se stane náhodnou obětí skupinky gangsterů, jež si nic netušícího mladíka najme jako šoféra pro loupežné přepadení. To se však zločincům vymkne z kontroly, když při akci zabijí hlídkujícího policistu a jeden z nich je zatčen a odsouzen k trestu smrti. Nevinný Steve pronásledován gangstery, kteří ho vydírají a chtějí se mu pomstít, a současně i policií jako jeden ze spolupachatelů, je nucen se svou těhotnou novomanželkou Anne (Audrey Long) utéct z města.

Mannův snímek můžeme zařadit do skupiny noirových snímků pojednávajících o mladých milencích na útěku před zákonem a svou vlastní minulostí. Desperate tematicky navazuje na proto-noir Přes práh smrti (1937) Fritze Langa a Vysoko v horách (High Sierra, 1941) Raoula Walshe. Současně předchází proslulým noirovým filmům Žijí v noci (They Live by Night, 1948) Nicholase Raye a Gun Crazy (1949) Josepha H. Lewise, které se staly inspirací pro snímky Nového Hollywoodu jako Bonnie a Clyde (Bonnie and Clyde, 1967) Artura Penna, Zapadákov (Badlands, 1973) Terrence Malicka či Zloději jako my (Thieves Like Us, 1974) Roberta Altmana.


Zběsilý útěk mladých novomanželů je v Desperate doprovázen všudypřítomným pocitem paranoie, hrdinové jsou neustále nuceni překonávat překážky v podobě osudových náhod a jako většina noirových hrdinů nachází útočiště ve venkovském prostředí. Atmosféra zoufalství a beznaděje, která se ostatně projevuje i v samotném názvu filmu, je nejlépe evokována záběrem manželského páru za soumraku prchajícího kopcovitou krajinou farmářských usedlostí.

Nejzajímavější momenty jinak příliš nezáživného filmu jsou spojené s gangstery, především jejich bossem Waltem Radakem (vynikající Raymond Burr). Jeho nekalé úmysly jsou v expozici filmu ilustrovány snímáním jeho postavy skrze příčky opěradla židle (viz 1. obrázek). Tato vizuální metafora uvěznění je osobitým stylistickým postupem filmů noir a konkrétně u Anthonyho Manna je neustále variována. Dominance Radakovy postavy a respekt a strach, který vyvolává, jsou umocněny Burrovým robustním vzhledem a  jeho nadvláda nad ostatními je dána umístěním jeho postavy v mizanscéně (zpravidla v popředí) a kompozicí záběrů snímaných z podhledu. Nečestnost Radakových úmyslů a jeho pokřivený charakter zdůrazňuje časté osvícení pouze jedné poloviny jeho tváře (viz 2. obrázek). 

Radakova krutost a bezcitnost je nejpřesvědčivěji vyjádřena v nejlepší scéně filmu, odehrávající se krátce po neúspěšné loupeži, kdy gangsteři ve svém sklepním útočišti na jeho povel brutálně zbijí nevinného Steva, a kdy on sám celé akci nehnutě přihlíží s netečným výrazem ve tváři. Surovost scény je docílena osvětlením: jediný zdroj světla v tmavém sklepě, stropní lampu, k zemi padající Steve rozhoupe a její krouživý pohyb střídavě vrhá do tmy jak celou scénu, tak především Radakovu postavu stojící v centru dlouhého záběru.   


Režie: Anthony Mann
Produkce: Michael Kraike (RKO)
Scénář: Harry Essex podle povídky Anthonyho Manna a Dorothy Atlasové
Kamera: George E. Diskant
Hudba: Paul Sawtell
Střih: Marston Fay
Hrají: Steve Brodie, Audrey Long, Raymond Burr a další

Distribuce: RKO
Premiéra: 9. května 1947

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie

9 komentářů:

  1. Pokud si správně pamatuju, tak tohle je ten noir, kde je pravá česká svatba? :) To je na celm filmu to nejpamětihodnější.

    OdpovědětSmazat
  2. no právěže pravá není :-) tetka ze strýcem pochází z Československa a na té svatbě jsou v krojích (ale kdoví v jakých, že) a pokud vím, tak čardáš je maďarský národní tanec a punče se u nás na svatbě taky nepijí :-) Takže asi tak.

    OdpovědětSmazat
  3. ta kamera je genialni, asi tomu dam sanci... navic moravske kroje, cardas a punc je dabelske kombo, jdu do toho

    OdpovědětSmazat
  4. Jdi do toho, Mann si to urcite zaslouzi. Ale abys nebyla zklamana, jeho filmy s Altonem jsou mnohem lepsi. Zvlast je doporucuju, pokud se ti tady libila kamera.. Urcite se mrkni na Raw Deal, kdyz proceduraly (jako jsou T-Men a Border Incident) moc nemusis..

    OdpovědětSmazat
  5. A jestli vás baví filmy s odkazy na české reálie a kulturu, tak víc než doporučuju Langovo Hangmen Also Die.

    OdpovědětSmazat
  6. ja to nemam jako bavi, ale spis jako rada se tomu smeju. Manna mam v planu dlouho, ale ted asi na chvilku zakotvim jinde, noiry jsou moc cernobile :o)

    OdpovědětSmazat
  7. vsak prave nad tim Langem se pobavis :)

    OdpovědětSmazat
  8. a navíc je to dlouhy jako avatar...

    OdpovědětSmazat
  9. Svatba je mozna trochu smesna :) Ale jinak je pravda, ze v Minnesote a Iowe je docela silna ceska komunita. Viz napriklad Kolacky Days - http://www.montgomerymn.org/events.html :)

    OdpovědětSmazat