Původní stránky o filmu noir kompletně v češtině

1. května 2012

Odds Against Tomorrow (1959)

Odds Against Tomorrow
USA, 1959, 96 min.

Wellesův barokní Dotek zla (Touch of Evil, 1958) spousta lidí považuje za noirový epitaf. Závěrečný doslov vyčerpanému cyklu ovšem ještě o rok později dodal Robert Wise v caperu Odds Against Tomorrow, který natočil v rámci produkční společnosti Harryho Belafonta HarBel Productions. Belafonte, který ve filmu ztvárnil jednu z hlavních rolí, ostatně celý projekt inicioval. Adaptaci románu Williama P. McGiverna tematizujícího rasovou problematiku herec a zpěvák v jedné osobě svěřil Abrahamu Polonskymu. Ten byl však v té době na černé listině, takže v titulcích bylo jako zástěrka uvedeno jméno Belafonteho přítele, černošského romanopisce Johna Olivera Killense.

Rasistický Earle v úvodu ještě s radostí drží v náručí černošskou dívenku
Základní situací Odds Against Tomorrow velmi připomíná noir Phila Karlsona Kansas City Confidential: bývalý policista plánuje troufalou loupež banky, přičemž komplice si vybírá z řad problematických kriminálníků. David Burke (Ed Begley) odmítl udávat své kolegy a za opovrhování soudem strávil rok ve vězení. Teď má pocit, že má právo na jistou kompenzaci v podobě 200 000 dolarů, které chce ukrást z banky v Meltonu, maloměstě sto mil severně od New Yorku. Jako kumpány si vybere bývalého trestance a zahořklého válečného veterána Earla Slatera (Robert Ryan), který by se rád vymanil z finanční závislosti na své přítelkyni Lory (Shelley Winters), a gamblerského jazzového muzikanta Johnnyho Ingrama (Harry Belafonte), o němž ví, že nutně potřebuje splácet dluhy.

Neutěšená finanční situace tedy všechny tři muže svádí dohromady i přesto, že by si v osobním životě asi jen těžko měli co říct. Zejména Earle a Johnny mezi sebou kvůli zjevnému rasismu chovají vzájemné antipatie, které vedou k nezdaru loupeže a (na rozdíl od kompromisního závěru knižní předlohy) k jejich finální zkáze. Přestože z hlediska stylu ve snímku převládají semidokumentární tendence a šedé tónování, závěrečná noční sekvence loupeže a následná westernově laděná přestřelka mezi muži na nádržích s palivem dostatečně uspokojí všechny příznivce kontrastního low-key svícení. 

Semidokumentárně snímané exteriéry...
vs. low-key svícení

Konfrontace mužů nakonec vede k mohutnému výbuchu cisteren, připomínajícímu Bílý žár (White Heat, 1949), jehož apokalyptický rozměr je v kombinaci se záběrem cedule "Stop Dead End" příhodnou tečkou za klasickým noirem. Bez ohledu na rasu jsou si oba muži nakonec rovni, když policisté nejsou schopni ohořelá těla od sebe rozeznat. "Which is which?" - "Take your pick."

závěrečná hra "kdo s koho"

Odds Against Tomorrow utkví v paměti z mnoha důvodů: ať už díky jazzovému hudebnímu doprovodu (a zejména energické písni "All Men Are Evil"), homosexuální postavě drobného gangstera Coca (Richard Bright), brilantní bezeslovné sekvenci čekání na setmění, v níž se muži před loupeží rozdělí a každý si jde po svém, tradičně výbušnému Robertu Ryanovi a jeho sexy sousedce v podání Glorie Grahame (ta se posléze na dlouhá léta filmově odmlčela), kteří se svým způsobem vrátili k postavám z Dmytrykova Křížového výslechu (Crossfire, 1947).

Na závěr vřele doporučuji články z loňského čísla Noir City věnovaného Robertu Ryanovi, konkrétně hercův portrét od J. R. Jonese a esej o Odds Against Tomorrow Racism and Race od Marca Svetova. O natáčení filmu, spolupráci s Robertem Ryanem a Robertem Wisem Harry Belafonte rozmlouval s Fosterem Hirschem na festivalu Noir City v Chicagu v srpnu 2009. Videozáznam jejich zajímavého rozhovoru najdete zde.


Režie: Robert Wise
Produkce: Robert Wise (HarBel Productions)
Scénář: Abraham Polonsky a Nelson Gidding podle románu Williama P. McGiverna
Kamera: Joseph C. Brun
Hudba: John Lewis
Střih: Dede Allen
Hrají: Robert Ryan, Harry Belafonte, Ed Begley, Gloria Grahame, Shelley Winters

Distribuce: United Artists
Premiéra: 15. října 1959

Odkazy
CSFD
IMDb
Allmovie

Žádné komentáře:

Okomentovat