Pošťák vždy zvoní dvakrát (1981)

The Postman Always Rings Twice

USA / Západní Německo, 1981, 122 min.

The Postman Always Rings Twice je první a patrně nejznámější román klasika americké hardboiled detektivky Jamese M. Caina (v českém překladu Jaroslava Kořána román vyšel pod názvem Pošťák vždycky zvoní dvakrát). Oblíbenost jeho detektivních románů dokazuje řada filmových adaptací, v některých případech i několik verzí téže knihy. Pojistka smrti (Double Indemnity, 1944) v režii Billyho Wildera, Mildred Pierce (1945) Michaela Curtize (na její úspěch letos navázal miniseriál z produkce HBO v režii Todda Haynese) a první americká verze zmiňovaného Pošťáka (1946) od Taye Garnetta  (více zde) patří mezi stěžejní díla klasického filmu noir. Ne náhodou se na adaptacích jiných dvou románů podíleli další dva tvůrci primárně spjatí s filmem noir: Anthony Mann (Serenade, 1955) a jeho dvorní kameraman John Alton (Slightly Scarlet, 1956). Jak z tohoto stručného nástinu vyplývá, Cainův odkaz filmu noir a dějinám filmu obecně rozhodně není zanedbatelný.

Přestože širšímu publiku zůstává nejznámější Wilderovo zpracování Pojistky smrti, pro filmaře je atraktivnější právě spisovatelova románová prvotina, jak dokazuje řada jejích filmových verzí. Vedle Vicscontiho zpracování Pošťáka z roku 1943 jsou nejdiskutovanější jeho dvě americké verze z let 1946 a 1981, přičemž jakkoli při jejich hodnocení usilujete vyhnout se vzájemné komparaci a zohlednění věrnosti literární předloze, jednoduše se tomu neubráníte.

Rafelsonova retronoirová verze bývá zpravidla označována jako bližší Cainovu románu, pravda je však někde uprostřed. Že se mu a scenáristovi Davidu Mametovi podařilo lépe vystihnout živočišnost vztahu mezi Corou a Frankem, je nesporné, nicméně každý, kdo jejich Pošťáka někdy viděl, musí uznat, že spalující vášnivost a sklony k sadomasochismu Cainových protagonistů vyhnali místy až do zbytečného extrému. Ony tolik diskutované sexuální scény, jež jsou v Cainově románu (potažmo Garnettově adaptaci, která se jim kvůli cenzuře logicky musela vyhnout) implicitně tušeny, odpoutávají pozornost od fatalismu příběhu, který na nich stojí a padá. Pro román tolik určující osudovost je rovněž oslabena absencí retrospektivního vyprávění (u Garnetta přítomná prostřednictvím efektního voiceoveru) a s ním spjatého odlišného (byť logičtějšího) vyústění. Dlouze by se rovněž dalo diskutovat o hereckém obsazení (Lze agresivnímu Nicholsonovi uvěřit upřímné milostné vzplanutí? Je Jessica Lange v roli druhořadé krásky od rána do večera se potící v kuchyni zapadlého hostince přesvědčivější než Lana Turner?), ale k uspokojivému konsensu se dá jen těžko dojít, neboť fanoušci jedné verze Pošťáka budou tu druhou vždy zatracovat.

Text byl původně publikován v 78. čísle Cinepuru v prosinci 2011.

Režie: Bob Rafelson

Produkce: Charles Mulvehill, Bob Rafelson

Scénář: David Mamet podle románu Jamese M. Caina

Kamera: Sven Nykvist 

Hudba: Michael Small

Střih: Graeme Clifford

Hrají: Jack Nicholson, Jessica Lange, John Colicos, Michael Lerner, Anjelica Huston ad. 

Distribuce: Paramount Pictures

Premiéra: 20. března 1981

V ČR na DVD od 17. 8. 2011 (MagicBox)

Odkazy

CSFD

IMDb

Allmovie