The Glass Key
USA, 1942, 85 min
Po Maltézském sokolovi a úspěšné kriminálně-komediální sérii The Thin Man s Myrnou Loy a Williamem Powellem je The Glass Key pravděpodobně nejznámější adaptací jednoho z literárních děl Dashiella Hammetta. Již v roce 1935 jeho stejnojmenný román zfilmoval Frank Tuttle s Georgem Raftem v hlavní roli (tato verze bohužel není příliš dostupná). O sedm let mladší verze v ústředních rolích představila hereckou dvojici Alan Ladd-Veronica Lake, která půl roku předtím slavila úspěch v noirové adaptaci Grahama Greenea Revolver na prodej (This Gun for Hire, 1942). Studio Paramount ji posléze znovu a naposled spojilo v roce 1946, pro změnu ve filmové adaptaci Raymonda Chandlera The Blue Dahlia.
Pro někoho mírně překombinovaný děj filmu s řadou vedlejších postav rozvíjejících spletenec vztahů a intrik má svoje kouzlo právě v ústředním duu Ladd-Lake. On ztvárňuje ledově klidného, šarmantního drsňáka Eda Beaumonta, který čestné chování vůči blízkému příteli staví nad vlastní milostné city. Ona křehkou krásku Janet Henry, která se nenechá odbýt a zarputile si jde za svým. A tak v momentě, kdy je Janetin bratr zavražděn a důkazy hrají proti Edovu parťákovi, politickému lídru Paulovi Madvigovi (Brian Donlevy), jejich cesty se opakovaně kříží a rozchází a naši protagonisté jen těžko hledají společnou řeč.
Vedle emancipovanosti Janet, dívky z prominentní rodiny významného senátora, zaujme především Edova morální nejednoznačnost - byť v příběhu figuruje jako kladná postava, ke spořádaným typům má daleko. Pro hard-boiled protagonistu typicky prohání každou sukni, kterou potká, a někdy přitom zachází až za hranice slušnosti - například když s přehnanou ostentativností přímo před očima jejího manžela svádí ženu zkrachovalého vydavatele novin Matthewse. Ten je vydírán místním gangsterem Varnou, aby ve svých novinách diskreditoval Madviga, který vystupuje proti jeho zájmům (Madvig podporuje razantní reformy senátora Henryho omezující gamblerství). Edovo nevybíravé chování nakonec vyústí v Matthewsovu sebevraždu, po níž navíc Ed neváhá zničit poslední vůli zemřelého.
Dalšími příklady Edovy amorálnosti jsou hojně citovaná scéna jeho přihlížení Varnově smrti (nechá jej uškrtit jeho vlastním nohsledem) a v neposlední řadě jeho závěrečné obětování Janet, na niž vydá zatykač, aby získal doznání domnělého vraha.
Ačkoli Alan Ladd neoplýval takovým sexappealem jako třeba Robert Mitchum, role charismatického milovníka, který (aniž by si to přiznal) se romanticky zamiluje do něžného "anděla", mu jde velmi přesvědčivě. Že je Ed atraktivní nejen pro ženské pohlaví lze vypozorovat na zmiňované postavě Vardova nohsleda Jeffa (výtečný noirový záporák William Bendix), v jehož vztahu k Edovi lze implicitně vyčíst homoerotickou vazbu.
Režie: Stuart Heisler
Produkce: B. G. DeSylva (Paramount)
Scénář: Jonathan Latimer; podle románu Dashiella Hammetta
Kamera: Theodor Sparkuhl
Hudba: Victor Young
Střih: Archie Marshek
Výprava: Haldane Douglas, Hans Dreier
V hlavních rolích: Veronica Lake, Alan Ladd, Brian Donlevy, William Bendix, Bonita Granville, Richard Denning
Distribuce: Paramount
Premiéra: 14. října 1942
Odkazy
CSFD
IMDb
