Illegal (1955)

Illegal
USA, 1955, 88 min.

Jedním z mnoha filmů, ve kterých Edward G. Robinson potvrdil svou hereckou extratřídu, je noirové drama Illegal, jež v produkci Warner Bros. režíroval Lewis Allen. Robinson zde hraje okresního prokurátora Victora Scotta, který má tak vyvinuté rétorické a argumentační schopnosti, že do cely smrti v ostře sledovaném případu vraždy dostane zcela nevinného člověka. Scott ale není zákeřná zrůda a když se objeví očišťující doznání někoho jiného, pokusí se nebohého odsouzeného zachránit. Bohužel to nestihne a tento ojedinělý profesní lapsus u něj vede k prudkému profesnímu a osobnímu pádu. 

Scott se potýká s alkoholismem a dokonce sám skončí před soudem. Po této ponižující zkušenosti se rozhodne udělat kariérní otočku a začne se věnovat privátní praxi. Jeho novými lukrativními klienty jsou mimo jiné i lidé pohybující se na hraně zákona, což nejenže ohrožuje Scottovu pověst a morální kredit, ale má to negativní dopad i na životy jeho nejbližších, včetně jeho bývalé asistentky, ke které má otcovský vztah. 

Celý film je koncipován jako charakterová studie pádu, vzestupu a dalšího, již definitivního, pádu jedince a nikdo by nepochyboval o tom, že ve Warner Bros. jej zamýšleli jako hvězdný vehikl pro Robinsona. Je s podivem, že zkušený herec (v době natáčení už překročil 60. rok věku) nebyl za tuto ani jinou roli v bohaté kariéře nominován na Oscara! Ve filmu dále hrají Nina Foch, Jayne Mansfield (tehdejší aktuální Playmate) a celá řada povědomých noirových tváří včetně Hugha Marlowea a Alberta Dekkera. 

Illegal nabídlo jednu z prvních větších příležitostí herečce Jayne Mansfield.

Snímek se vyznačuje přesvědčivým vykreslením soudního, respektive právnického prostředí, což je ve stejné míře zásluha kamery (J. Peverell Marley), výpravy (Stanley Fleischer) a scénáře (společná práce W. R. Burnetta a Jamese R. Webba /první z nich napsal předlohu k rané zvukové gangsterce Malý Caesar, která pomohla z Robinsona před 25 lety udělat hvězdu/). Zajímavě je řešená poprava nevinného odsouzence, kterou nevidíme přímo, ale je divákovi komunikována zlověstným pohasnutím světel v budově. V jedné scéně jsou součásti mizanscény obrazy od Degase a Gaugina, které produkci zapůjčil sám Robinson, vášnivý sběratel umění.

Režie: Lewis Allen

Produkce: Frank P. Rosenberg (Warner Bros.)

Scénář: W. R. Burnett a James R. Webb podle románu Franka J. Collinse

Kamera: J. Peverell Marley

Hudba: Max Steiner

Střih: Thomas Reilly

Výprava: Stanley Fleischer

Hrají: Edward G. Robinson, Nina Foch, Jayne Mansfield, Hugh Marlowe, Albert Dekker a další

Distribuce: Warner Bros.

Premiéra: 15. října 1955

Odkazy

IMDB

CSFD

Allmovie

AFI

Chicago Deadline (1949)

Chicago Deadline 

USA, 1949, 87 min.

Protřelého novináře Eda Adamse (Alan Ladd) přivede práce na reportáži do činžovního domu v chicagské čtvrti South Side, kde je shodou okolností v tentýž moment nalezena mrtvola mladé ženy. Adams sebere její adresář a, aniž by o něm řekl policii, začne s jeho pomocí pátrat po dívčině minulosti. V sérii rozhovorů a vzpomínkových retrospektiv se nám následně odhalují její komplikované osudy. Ukáže se, že Rosita Jean d'Ur, jak zní její jméno, byla zapletená s celou škálou pochybných individuí. Čím více Ed zjišťuje, tím hlouběji propadá fascinaci ženou, kterou nikdy nepotkal. 

Chicago Deadline kombinuje motivy, které známe z proslulejších noirů - například Laury (1944; posedlost - někdy jen zdánlivě - mrtvou ženou), Zabijáků (The Killers, 1946; útržkovité vyprávění poskládané ze svědectví více osob) či Esa v rukávu (Ace in the Hole, 1951; místy až fanaticky jednající novinář, který svým jednáním brzdí oficiální policejní pátrání). Bohužel výsledek ani zdaleka nedosahuje komplexnosti výše uvedených klasik. Důvodů je několik. Donna Reed svým typem asociuje spíše hodnou holku odvedle a nedisponuje potřebnou aurou tajemnosti (kterou má asi evokovat jméno její postavy). Těžko také uvěřit, že byla zapletená s tolika muži od zazobaných boháčů po nebezpečné gangstery. Film je navíc - na rozdíl od Zabijáků nebo Občana Kanea (The Citizen Kane, 1941), který je založený na podobném principu - dost mechanický. Ed se přesouvá od jednoho jména z adresáře k druhému a filmu dominují nepříliš poutavé, upovídané scény.

Výjimkou je závěrečná konfrontace v rozlehlé patrové garáži, která do filmu vnáší alespoň nějakou změnu a akci. Mému zážitku nakonec uškodila i hodně špatná obrazová a zvuková kvalita, ve které je film dostupný. Je dost možné, že zhlédnutí v kině na velkém plátně by vedlo k úplně jinému dojmu. Ostatně jako kameraman na Chicago Deadline pracoval vyhlášený John F. Seitz, který nasnímal například Pojistku smrti (Double Indemnity, 1944) nebo jiný noir se stoicky chladným Alanem Laddem v hlavní roli Revolver na prodej (This Gun for Hire, 1942). Ve vedlejší roli Rositina bratra můžete poznat sympatického Arthura Kennedyho.

Film se v roce 1966 dočkal remaku pod šíleným názvem Fame Is the Name of the Game. Podle některých zdrojů mělo jít o historicky první snímek celovečerní stopáže vyrobený výhradně pro televizní užití. V roce 1968 následoval seriál The Name of the Game, který na stanici NBC vydržel tři roky. 

Režie: Lewis Allen

Produkce: Robert Fellows (Paramount)

Scénář: Warren Duff podle románu Tiffany Thayer

Kamera: John F. Seitz

Hudba: Victor Young

Výprava: Hans Dreier, Franz Bachelin

Střih: LeRoy Stone

V hlavních rolích: Alan Ladd, Donna Reed, June Havoc, Irene Hervey, Arthur Kennedy a další

Distribuce: Paramount

Premiéra: 2. listopadu 1949

Odkazy

IMDb

CSFD

Allmovie

Suddenly (1954)

Suddenly
USA, 1954, 75 min.

Suddenly je bizarní, ale (jak se v průběhu filmu ukáže) i výstižný název malého městečka v Kalifornii, kudy většinou každý jen projíždí. Všednodenní nudu a monotónnost života zdejších obyvatelů však jednoho dne vystřídá nečekaná událost, která zdejší fádní atmosféru rozvíří natolik, až si všichni přejí aby se nikdy neudála. Prvotní nadšení z příjezdu amerického prezidenta do místního zapadákova totiž záhy opadne, neboť jejich celebrita sem přilákala i jeho nemilosrdné odpůrce...

Kromě policejní akce zabezpečující příjezd prezidenta se zápletka filmu točí i kolem neodbytnosti místního šerifa Toda Shawa (Sterling Hayden), jenž se marně snaží nadbíhat mladé a konzervativní válečné vdově Ellen (Nancy Gates), přičemž si na svou stranu získává jejího osmiletého chlapce, který netouží po ničem jiném, než po opravdické zbrani, aby mohl chránit lidi stejně jako Tod. Svůj naivní dětský sen bude mít možnost nečekaně realizovat, když na dveře domu jeho dědy, s nímž společně s matkou žije, zaklepe trojice nájemných vrahů v čele s Johnem Baronem (Frank Sinatra).

Baronovy psychopatické sklony a nesmírná odhodlanost k činu, která jej odlišuje od jeho dvou kumpánů, vytvářejí společně s uzavřeným (až divadlem zavánějícím) prostorem a pocitem časové tísně (děj zahrnuje jedno odpoledne) silný pocit klaustrofobie a strhujícího napětí. Skvělý Sinatra, tempo a spád v Suddenly dostatečně nahrazují  absenci onoho tolik divácky oblíbeného noirového vizuálu. 

Krátce dojde i na odhalování minulosti - charakter Sinatrova zabijáka se vykazuje tradičním zkaženým dětstvím, které ho k jeho "kariéře" předurčilo. Větší podíl viny však podle Allenova filmu nese válka, která z něj nájemného vraha udělala, na což je John Baron nesmírně hrdý. Neustále se ohání válečným oceněním, jež obdržel a dává všem na odiv svou zálibu v zabíjení.  V tomto chvástání jej usměrňuje šerif Sterlinga Haydena, který se svými psychologickými rozbory snaží partu zabijáků rozlomit.

Jak se tenhle kousek vyvine se můžete podívat sami - Suddenly totiž v půlce června vydaly na DVD Levné knihy za opět luxusní cenu 69 Kč. Kvalita obrazu sice není nikterak zázračná, nicméně důležité je, že obraz není kolorovaný a dívat se na to dá :-)

Režie: Lewis Allen
Produkce: Robert Bassler (Libra Production Inc.)
Scénář: Richard Sale
Kamera: Charles G. Clarke
Hudba: David Raksin
Střih: John F. Schreyer
Hrají: Frank Sinatra, Sterling Hayden, James Gleason, Nancy Gates

Distribuce: United Artists
Premiéra: 7. 10. 1954
V ČR na DVD od: 16. 6. 2010 (Levné knihy)

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie

Desert Fury (1947)

Desert Fury 
1947, USA, 92 min.

Když se řekne film noir, většině lidí se automaticky vybaví černobílá kamera, expresivní svícení, šerosvit, temné siluety postav apod. Představa klasického noiru v barvě (neo-noir, to je úplně jiná kapitola) nám přijde  naprosto bizarní a zcestná. Přesto existuje několik výjimek, které dokazují, že technicolorová přebujelost nutně nemusí být s typickou noirovou atmosférou a náladou nekompatibilní. Naopak k ní může vytvářet ironický kontrast - jako v případech snímků Niagara a Leave Her to Heaven. Nebo téměř zapomenutého filmu režiséra Lewise Allena Desert Fury (dále například Suddenly, Illegal, A Bullet for Joey).

Bohužel, skutečně krásné obrazové ztvárnění filmu je tak to jediné, co na něm lze bez výhrad ocenit (děj filmu se odehrává v Nevadě, státě, kterému dominují hory a pouště; rozsáhlé písečné plochy a skalnaté vrcholky často kontrastují s až kýčovitě azurovým nebem). Zápletka samotná je často k smíchu (místy nepochopitelné chování postav, o dialozích nemluvě), vůbec nejpodivnější jsou ale vazby mezi ústředními protagonisty. Vztah hlavní hrdinky Pauly k matce připomíná manželství s dominantním mužem (matka vede prosperující kasino, kouří jednu cigaretu za druhou, intimní momenty s dcerou prokládá hádkami a fackami), obávaný gangster Eddie, zodpovědný za smrt manželky, má zase nečekaně blízko k parťákovi Johnnymu, který se od něj nehne na krok a o jejich vztahu skutečně hovoří jako o svazku na celý život.

Homoerotickému čtení filmu napomáhá i chemie mezi postavami - mezi Eddiem a Johnnym to totiž opravdu jiskří mnohem víc než mezi jakýmkoliv heterosexuálním párem (mezi Eddiem a Paulou nebo Paulou a Tomem Hansonem v podání Burta Lancastera). Ostatně Lancasterův čestný a poctivý policista je asi nejméně zajímavou a nejhůře napsanou postavou filmu - neustále prochází ulicemi města, případně krouží po okresních silnicích, aby se vždy objevil ve správný čas na správném místě a pomohl vyřešit svízelnou situaci.

Pokud toužíte po ukázce povedeného barevného noiru, podívejte se raději jinde...

Režie: Lewis Allen

Produkce: Hal B. Wallis (Paramount Pictures)

Scénář: A.I. Bezzerides, Robert Rossen; podle románu Ramony Stewart

Kamera: Edward Cronjager, Charles Lang

Hudba: Miklós Rózsa

Střih: Warren Low

Výprava: Perry Ferguson

Hrají: Lizabeth Scott, Burt Lancaster, Mary Astor, John Hodiak, Wendell Corey, Kristine Miller a další

Distribuce: Paramount Pictures

Premiéra: 15. sprna 1947

Odkazy

IMDB

Allmovie