The Unfaithful (1947)

The Unfaithful
USA, 1947, 109 min.

The Unfaithful je remakem Dopisu (The Letter, 1940) s Bette Davis a současně readaptací původní divadelní hry z roku 1927 od slovutného anglického spisovatele Williama Somerseta Maughama. Stejně jako v případě o sedm let staršího filmu režiséra Williama Wylera má i tato verze pro noirový cyklus spíše okrajový význam.

Společensky dobře situovaná vdaná žena Chris Hunter (Ann Sheridan) zabije v sebeobraně muže. Při výsleších tvrdí, že to byl naprostý cizinec, ale brzy se nade vší pochybnost ukáže, že s ním byla romanticky zapletená. Ke lži se uchýlila, aby ochránila city svého manžela Boba, válečného veterána (Zachary Scott). Vyprávění začíná poutavě a tvůrci v čele s režisérem Vincentem Shermanem se čas od času uchýlí k vynalézavým řešením žánrově rutinních situací: například Chrisina konfrontace s útočníkem je snímána kompletně zvnějšku jejího domu. 

V druhé polovině snímku jde ale stále více o to, jak se scénáři podaří vyjít vstříc požadavkům Produkčního kodexu a výsledek bohužel působí dost těžkopádně. Tvůrčí tým stál před nutností potrestat Chris za její prohřešek a zároveň nepoškodit instituci manželství. K tomu slouží zejména dlouhé disputace s právníkem. Snímek se tak z polohy kriminálky dostává spíše do mantinelů melodramatu se společenským přesahem, kdy se pokouší reflektovat nelehkou situaci válečných veteránů a jejich opuštěných manželek a varuje před rozvodem jako možným řešením partnerských problémů (finální tvar připomíná méně ambiciózní Nejlepší léta našeho života /The Best Years of Our Lives, 1946/ s krimi elementem). 

Film nahradil exotické malajské dějiště Dopisu familiárním americkým prostředím. Natáčelo se v ateliérech Warner Bros. a ve vybraných losangeleských lokalitách, z nichž rozpoznatelná je například městská radnice nebo lanovka Angels Flight (viz video níže). Menší prostor dostala i ikonická Bradbury Building, která supluje kancelář právníka Hannaforda (Lew Ayres). 

Ve všech ohledech šlo o štědrou produkci - film produoval Jerry Wald, na scénáři se podílel spisovatel David Goodis, kameru dělal Ernest Haller a hudbu složil Max Steiner. I obsazení je velmi dobré, jakkoliv Ann Sheridan a Zachary Scott se svým statusem nemohli poměřovat s první hvězdnou ligou Warner Bros., Joan Crawford či Johnem Garfieldem. I tak drama The Unfaithful s celosvětovými tržbami kolem 3 milionů dolarů skončilo solidním komerčním úspěchem.

Režie: Vincent Sherman
Produkce: Jerry Wald (Warner Bros.)
Scénář: James Gunn a David Goodis podle divadelní hry Williama Somerseta Maughama
Kamera: Ernest Haller
Hudba: Max Steiner
Střih: Alan Crosland Jr.
Výprava: William Wallace
Hrají: Ann Sheridan, Lew Ayres, Zachary Scott, Eve Arden, Jerome Cowan a další

Distribuce: Warner Bros.
Premiéra: 1. července 1947

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie
AFI

Woman on the Run (1950)

Woman on the Run
USA, 1950, 77 min.

Neúspěšný malíř Frank Johnson (Ross Elliott) se náhodou stane svědkem brutální vraždy důležitého svědka v soudním procesu namířeném proti organizovanému zločinu. Ze strachu před vrahem, který se i jeho neúspěšně pokusil zabít, a proti němuž je nyní vyšetřujícími policisty nucen svědčit, se dá na útěk. Neodbytní, po spravedlnosti toužící muži zákona, a stejně tak neodbytný ústřední padouch (Dennis O'Keefe) jsou mu však v patách. Jako volavku si vybírají Johnsonovu manželku Eleanor (Ann Sheridan), jejíž vztah k Frankovi se zprvu nezdá být zcela vřelý. Když se však Eleanor dozví, že Frank má vážně nemocné srdce a že jeho city k ní jsou stále vřelé, něco se v ní zlomí a za každou cenu chce nebohému manželovi pomoci.

Na snímku Normana Fostera zaujme skutečnost, že podobně jako ústřední hrdinky noirů Phantom Lady (1944) a Black Angel (1946) (více o nich zde), je i Eleanor při svých snahách zachránit milovaného muže doprovázena skutečným vrahem. Zatímco ona o pravých záměrech nápomocného novináře Dan Leggeta netuší až do samého konce, my si jej s identitou neznámého vraha "Danny Boye" z úvodní expozice spojíme zhruba v polovině a od té doby máme o Fosterovu hrdinku o to větší strach.

Po přečtení řádek výše se může název snímku zdát poměrně zavádějící - na útěku je přece v první řadě muž. Název původní povídky (Man on the Run), podle které byl film natočen, k tomu samozřejmě odkazoval, nicméně v Universalu se jej rozhodli pozměnit kvůli propagaci hlavní hvězdy, Ann Sheridan, z jejíž perspektivy celý snímek sledujeme. Přestože problematika manželského soužití a postupné vyprchání prvotní vášně mezi partnery je jedním z ústředních témat snímku, Eleanor se s Frankem až na závěrečnou sekvenci nepotká v žádné jiné scéně (podobně jako milenci Richarda Conteho a Shelley Winters v o rok mladším sanfrancisckém noiru The Raging Tide).

Díky práci kameramana Hala Mohra, sanfranciského rodáka, jenž v Hollywoodu pracoval již od desátých let (získal Oscara za Dieterleho shakespearovskou adaptaci A Midsummer Night's Dream /1935/ a za Fantoma opery /1943/), Woman on the Run zaujme pečlivě vybranými a nasnímanými lokalitami San Franscisca, jimiž Eleanor a Dan procházejí, když hledají Franka. Závěr filmu odehrávající se v dnes již neexistujícím plážovém zábavním parku Whitney's Playland, kde si zoufalá hrdinka uvězněná na horské dráze konečně uvědomuje pravou identitu svého "pomocníka", je příhodným a skutečně napínavým vyvrcholením celého snímku. Na jeho festivalové projekci z restaurované kopie bych jednou určitě nechtěla chybět!

Snímek je ve veřejném vlastnictví.

Režie: Norman Foster
Produkce: Howard Welsch (Fidelity Pictures Corporation)
Scénář: Norman Foster a Allan Cambell podle povídky Sylvie Tate
Kamera: Hal Mohr
Hudba: Arthur Lange a Emil Newman
Střih: Otto Ludwig
Hrají: Ann Sheridan, Dennis O'Keefe, Robert Keith, Ross Elliott a další

Distribuce: Universal Pictures
Premiéra: 29. listopadu 1950

Odkazy
CSFD
IMDb
Allmovie