Tělem a duší (1947)

Body and Soul
USA, 1947, 104 min.

Johna Garfielda mají milovníci filmů éry klasického noiru a Hollywoodu obecně spjatého především s rolí v Garnettově adaptaci Cainova Pošťáka, kde vedle neodolatelně krásné Lany Turner ztvárnil typického noriového padlého hrdinu ve spárech osudové ženy. Další klíčovou roli své krátké, leč intenzivní kariéry, jíž zakončila předčasná smrt v devětatřiceti letech, dostal hned o rok později v boxerském dramatu Tělem a duší. To jako svůj teprve druhý celovečerní film režíroval Robert Rossen, který se na přelomu 30. a 40. let živil psaním scénářů pro studio Warner Bros., mj. i pro tamní Garfieldovy filmy The Sea Wolf nebo Out of the Fog (oba 1941).

Původní scénář ke snímku, jenž jako jeden z prvních tematizoval ožehavou otázku korupce sportovních promotérů, napsal Abraham Polonsky, levicově smýšlející scenárista, který po oscarové nominaci za Tělem a duší s Garfieldem opětovně spolupracoval hned o rok později na dalším společensky angažovaném noiru Force of Evil (1948), jenž sám rovněž i režíroval. Jak kariéry Garfielda a Polonského, tak i samotného Rossena krátce po uvedení těchto dvou jmenovaných filmů postihla nechvalně proslulá slyšení Výboru pro neamerickou činnost (HUAC) a všichni tři se ocitli na tzv. černé listině (Rossen se posléze "zachránil", když u druhého výslechu udal 57 kolegů). Podobný osud čekal i herečku Anne Revere, jež v Tělem a duší ztvárnila Garfieldovu matku a kterou po odmítnutí spolupráce s Výborem čekala vynucená dvacetiletá pauza u filmu.

Tyto temné, dobovou politickou situací ovlivněné události však zpětně nijak nemohou snížit vysokou uměleckou úroveň snímku, který vznikl ve spolupráci těch nejtalentovanějších z daných oborů. Vedle jiných jmenujme alespoň kameramana Jamese Wonga Howea, který společně s dvojicí Oscarem oceněných střihačů Robertem Parrishem a Francisem D. Lyonem vtiskl Rossenově snímku výrazný vizuál, zejména co se scén odehrávajících se v boxerském ringu týče. Na jeho kvality o dva roky později navázali kameramané Milton Krasner ve špičkovém boxerském noiru Roberta Wise Podvod (The Set-Up, 1949) a Franz Planer v Robsonově Championovi (1949).

Ostatně srovnání s Championem, v němž herecky exceloval začínající Kirk Douglas, je na místě. Oba filmy jsou totiž rámovány retrospektivním vzpomínáním hrdinů před jejich posledním zápasem na strasti a slasti jejich dosavadních kariér. V případě Garfieldova Charleyho je to seznámení s láskou jeho života Peg (Lilli Palmer), pletky s klubovou femme fatale, zpěvačkou Alicí (Hazel Brooks), a tragická úmrtí jeho tří nejbližších lidí (otce, kamaráda Shortyho a sportovního kolegy Bena), která jeho kariéru postupně lemovala. Na rozdíl od Douglasova bezskrupulózního egoisty, který kráčí přes mrtvoly a sám končí tragicky, však Charley v závěru dochází k uvědomění si pravých lidských hodnot a končí v náručí své milované. 

Režie: Robert Rossen
Produkce: Bob Roberts (Enterprise Productions)
Scénář: Abraham Polonsky
Kamera: James Wong Howe
Hudba: Hugo Friedhofer
Výprava: Nathan Juran
Střih: Robert Parrish, Francis D. Lyon
Hrají: John Garfield, Lilli Palmer, Hazel Brooks, Anne Revere, William Conrad a další

Distribuce: United Artists
Premiéra: 22. srpna 1947

Odkazy
CSFD
IMDb
Allmovie

Kvůli nim jsem uprchl (1947)

They Made Me a Fugitive
Velká Británie, 1947, 101 min.

Snímek Kvůli nim jsem uprchl není tak proslulý jako Třetí muž nebo Brightonský špalek, přesto se jednoznačně řadí mezi vrcholné britské noiry. Vznikl podle románu A Convict Has Escaped od nepříliš známého anglického autora Jacksona Budda a režíroval jej zkušený Alberto Cavalcanti, původně rodák z Brazílie, který se jako teenager dostal do Evropy a ve 30. a 40. letech se stal spolupracovníkem dokumentaristy Johna Griersona a producenta Michaela Balcona z Ealing Studios. Právě Cavalcantiho dokumentaristická průprava je na filmu hodně znát. Snímek věrně odráží pochmurnou a skličující atmosféru poválečného období, když se zaměřuje na příběh bývalého pilota Britského královského letectva Clema Morgana (Trevor Howard), který se v bezradnosti připojí ke zločineckému gangu vedenému Narcym (přezdívka odvozena od slova narcismus, což je jeho definující vlastnost). Tím začíná (nebo jen pokračuje?) Clemův pád na dno.

Clem Morgan je představitelem typického noirového ambivalentního hrdiny, kterého od zlosyna rozlišují sice drobné, ale důležité nuance. Ke zločineckému gangu se přidává v domnění, že předmětem jejich "obchodů" budou nevinné artikly jako nylonky, slanina a cigarety. Jakmile však Narcy oznámí, že obsah poslední zásilky tvoří drogy, začne Clem hlasitě protestovat, čímž spustí lavinu vzájemné animozity. 

Další výmluvná epizoda se odehraje po Clemově útěku z vězení, kam se dostane v důsledku falešného obvinění z vraždy. Clem hledá útočiště v domě obývaném chladně vystupující ženou. Ta se - k jeho nemalému překvapení - rozhodne mu v útěku pomoci. Daruje mu mužské oblečení, připraví něco k snědku a dovolí mu použít koupelnu. Brzy se však ukáže, že za to všechno žádá protislužbu: vraždu manžela! Vždyť co je pro hledaného vraha další mrtvola? Clem kategoricky odmítne, žena však čin vykoná sama a vše narafičí tak, aby podezření padlo na ubohého trestance na útěku. Jen v noiru je možné se setkat s takovouto nemotivovanou chladnokrevností. 

"I want you to kill my husband."

Atmosféru úzkosti a bezvýchodnosti skvěle dotváří kamera československého rodáka Otto Hellera, která výborně konvenuje s Cavalcantiho rozkročením mezi realističností a stylizovanou expresivností, jež vyplouvá na povrch v dramaticky vyhrocených momentech. Tím vizuál filmu připomíná například spolupráci Anthonyho Manna s kameramanem Johnem Altonem. Námětovou spřízněnost bychom pak našli mj. s tvorbou Alfreda Hitchcocka nebo filmovými adaptacemi Grahama Greenea (již zmiňované filmy Třetí muž a Brightonský špalek).

Netypické kulisy závěrečné scény.

Vzhledem k převládající atmosféře, pojetí hlavního hrdiny i zájmu o třídní problematiku není divu, že snímek spolufinancovala a ve Velké Británii i USA distribuovala společnost Warner Bros., která se na podobné typy snímků dlouhodobě zaměřovala. V USA byl ovšem film původně uveden pouze ve zkrácené osmdesátiminutové verzi pod názvem I Became a Criminal (musely být vypuštěny zejména scény násilí – na svou dobu poměrně brutální; ostatně i v domovské Británii za to byli tvůrci nejednou kritizováni).

Film budete moci spatřit na blížícím se Noir Film Festivalu na hradě Křivoklát - a to buď ve čtvrtek 21. 8., nebo o dva dny později v sobotu krátce po poledni.

Režie: Alberto Cavalcanti
Produkce: Nat. E. Bronstein (Gloria-Alliance)
Scénář: Noel Langley podle románu Jacksona Budda
Kamera: Otto Heller
Hudba: Marius-Francois Gaillard
Výprava: Andrew Mazzei
Střih: Margery Saunders
V hlavních rolích: Trevor Howard, Sally Gray, Griffith Jones, René Ray a další

Distribuce: Warner Bros.
Premiéra: 24. června 1947

Odkazy
IMDB
CSFD
Allmovie