Upoutávka na Noir Film Festival 2018

Repeat Performance (1947)

Repeat Performance
USA, 1947, 92 min.

Stejný nebo podobný výjev je všem fanouškům filmu noir důvěrně známý: nad bezvládným tělem oběti se sklání pachatel se zbraní v ruce, který teprve s odstupem několika vteřin začíná domýšlet veškeré důsledky svého činu. V tomto případě je onou obětí zkrachovalý dramatik se sklony k alkoholismu Barney a vražedkyní jeho manželka a úspěšná divadelní herečka Sheila. Místo aby následoval očekávaný flashback, který by objasnil příčiny jejich sporu a motiv vraždy, však následuje něco trochu jiného: Sheila si tolik přeje vrátit čas zpět a prožít poslední rok znovu, až jí to nějaká vyšší síla umožní. Je 1. ledna 1946 brzy po půlnoci a Sheila dostává příležitost napravit chyby posledních dvanácti měsíců. Podaří se jí to, nebo bude osud trvat na svém?

Napětí v Repeat Performance je založeno právě na tom, zda a případně jak moc se bude nová realita Sheilina života lišit od té předchozí. Na rozdíl od pozdějších, narativně sofistikovanějších filmů založených na podobném principu časové smyčky (Na Hromnice o den více, Zdrojový kód atd.) nám není umožněno většině událostí - s výjimkou vyvrcholení během silvestrovského večera - přihlížet opakovaně, nicméně základní osnovu toho, co se událo, se dozvídáme z dialogů. Nejde tedy tolik o promyšlenou narativní hříčku jako spíše o úvahu nad rolí osudu v našich životech, což je ostatně velmi častý noirový motiv. 

Aby se tvůrci pojistili, že divák porozumí inovativnímu konceptu (i když ne plně rozvinutému), využili v úvodu neosobního vypravěče, který nás uvádí do děje, nastoluje hlavní téma a později se hlásí ještě jednou, aby explicitně oznámil, že Sheilino přání se vyplnilo a "ona prožije starý rok ještě jednou." Dále již vypravěč do příběhu nevstupuje a hlavními nositeli myšlenek spojených s osudovostí v našich životech jsou postavy Sheily a jejího emocionálně nestabilního bratra Williama.

Když po chvíli efekt narativně svěžího uchopení látky poleví, stane se z filmu relativně rutinní vztahové drama. Nuda se však v mém případě nedostavila, a to zejména kvůli barvitě vykreslenému dekadentnímu prostředí uměleckých kruhů, kde není nouze o nevěru, žárlivost, intriky, nadměrné pití alkoholu, psychickou nevyrovnanost a nakonec ani o násilí a vraždu. Právě to z filmu dělá výborný příklad filmu noir, ačkoliv mezi kanonická díla samozřejmě nepatří. Jak uvádí David Bordwell, divadelní prostředí zároveň slouží jako motivace pro ústřední téma "přepisování" osudu, a tvůrci na dvou nebo třech místech vytvářejí explicitní paralely mezi Sheiliným restartem posledního roku života a revidováním textu divadelní inscenace, na které zrovna pracuje. (1)

Repeat Performance vzniklo v nezávislé produkci Bryana Foye, dřívějšího šéfa béčkové produkční jednotky u Warner Bros., a v režii Alfreda L. Werkera, který se o rok později podepsal pod svůj nejvýznamnější počin - procedurální krimi He Walked by Night (1948). Obsazení sice postrádá hvězdná jména, ale tváře Louise Haywarda (The Man in the Iron Mask, House by the River), Joan Leslie (Vysoko v horách, Yankee Doodle Dandy) a Richarda Baseharta (zmiňovaný He Walked by Night nebo Fourteen Hours) by vám měly být alespoň povědomé. V roce 1989 se film dočkal televizního remaku pod názvem Turn Back the Clock.

(1) BORDWELL, David. Reinventing Hollywood: How 1940s Filmmakers Changed Movie Storytelling. Chicago: The University of Chicago Press, 2017, s. 359–360.

Režie: Alfred L. Werker
Produkce: Aubrey Schenck (Bryan Foy Productions)
Scénář: Walter Bullock podle románu Williama O'Farrella
Kamera: L. William O'Connell
Hudba: George Antheil
Výprava: Edward C. Jewell
Střih: Louis Sackin
V hlavních rolích: Louis Hayward, Joan Leslie, Virginia Field, Tom Conway, Richard Basehart a další

Distribuce: Eagle-Lion Films
Premiéra: 22. května 1947

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie