The Well
USA, 1951, 86 min.
Asi nikdo nebude tvrdit, že Osudné dopoledne patří mezi charakteristické zástupce noirového cyklu - s takovým Maltézským sokolem (The Maltese Falcon, 1941) nemá společného takřka vůbec nic. V poslední době jsem ale na blogu hojně referoval o společensky angažovaných snímcích z přelomu 40. a 50. let (naposledy Mimo zákon /The Lawless, 1950/) a zde už jsou paralely nepřehlédnutelné. Snad tedy krátká zmínka o tomto zajímavém filmu nikoho neurazí.
Výchozí situace bude povědomá všem, kdo někdy v televizi viděli nervy drásající Příběh Jessiky McClureové (Everybody's Baby: The Rescue of Jessica McClure, 1989): děvčátko spadne do studny a záchranáři následně bojují s časem, aby ji vyprostili ještě živou. Specifikem Osudného dopoledne ovšem je, že jeho příběh se odehrává v rasově smíšeném americkém maloměstě.
Snímek je chytře rozdělený do dvou (téměř na minutu stejně dlouhých) polovin: v té první dochází ke stupňování animozit mezi bělošským a černošským obyvatelstvem. Důvod je celkem prostý: jako diváci sice hned v první minutě stopáže vidíme, že černošská holčička bez cizího zavinění spadla do neoznačené studny, jenže ostatní postavy touto informací nedisponují. Naopak se objeví několik svědků tvrdících, že před svým zmizením byla viděna ve společnosti cizího muže - bělocha. A problém je na světě. Hlavním podezřelým se stane nezaměstnaný horník, kterému okamžitě začne jít před běsnícím davem o život. Ve městě propukají nepokoje, dřívější přátelé se najednou rozdělují do soupeřících táborů podle barvy pleti. Schyluje se ke krvavé tragédii...
Po nálezu dívky se město zase spojuje v jediném cíli - vyprostit ji z dvacetimetrové hloubky. Spory jsou zažehnány, do záchranných prací se nakonec zapojuje i před chvíli téměř lynčovaný muž, který využije svých bohatých hornických zkušeností. Vše končí idylickým happy endem, v němž je komunita utopicky opět sjednocena. Film je sice převážně točen v realistickém módu, ale vyznění je nepochybně modelové - tak, aby diváky inspirovalo k překonání veškerých rasových předsudků.
 |
| Film byl inspirován skutečným případem z roku 1949. |
Režijně debutující Russell Rouse (za asistence Leo C. Popkina) zajímavě řeší scény dívčina vyprošťování: kamera se nikdy nepodívá pod zem, ale dramatické dění je sugestivně zprostředkováno pomocí zvuku, neboť záchranáři s sebou mají přenosné zvukové zařízení. Přímo nic nevidíme, ale přesto máme pocit, že jsme ve středu dění. Film vznikl v nezávislé produkci bez velkých hvězd, ale ve výrazných vedlejších rolích můžete poznat třeba Harryho Morgana, kterého později proslavil seriál MASH, nebo Toma Powerse, který si o pár let dříve zahrál nebohého manžela Phyllis Dietrichson v Pojistce smrti (Double Indemnity, 1944).
Režie: Leo C. Popkin, Russell Rouse
Produkce: Leo C. Popkin, Clarence Greene (Harry Popkin Productions, Cardinal Productions)
Scénář: Clarence Greene, Russell Rouse
Kamera: Ernest Laszlo
Hudba: Dimitri Tiomkin
Výprava: Rudolph Sternad
Střih: Chester W. Schaeffer
V hlavních rolích: Richard Rober, Edwin Max, Harry Morgan, Barry Kelley, Maidie Norman a další
Distribuce: United Artists
Premiéra: 24. září 1951
