The Scarf
USA, 1951, 88 min.
Německý rodák Ewald André Dupont je nejčastěji spojován se dvěma mistrovskými němými snímky - působivým vztahovým dramatem z cirkusového prostředí Varieté (1925) a v Británii realizovaným filmem s kriminální zápletkou Noční život (Piccadilly, 1929) s Annou May Wong v hlavní roli. Na přelomu 20. a 30. let pracoval střídavě v Berlíně, Paříži a Londýně, ale po nástupu Hitlera k moci stejně jako mnozí další odcestoval do USA. V Hollywoodu se mu dařilo o poznání méně a na konci 30. let se zdálo, že je jeho kariéra u konce. Po dvanáctileté pauze, kdy se živil převážně jako talentový agent, se ale vrátil k režii noirem The Scarf, který sice nedosahuje kvalit jeho nejslavnějších filmů, ale i tak stojí za pozornost.
The Scarf patří do volné série filmů noir, kde hraje výraznou roli motiv ztráty paměti. Hlavním hrdinou je mladý muž John Barrington, který uprchne z ústavu pro duševně choré zločince, kam byl zavřen jako pachatel brutální vraždy své přítelkyně. Během útěku se ze všech možných míst dostane na krocaní farmu (!), kde jej její svérázný, filozofující majitel Ezra ukryje před dotírající policií. Další důležitou aktérkou příběhu se stane servírka Connie, která se s Johnem náhodně seznámí. Následující vývoj není příliš překvapivý: podle očekávání se ukáže, že John je nevinný, když skutečným pachatelem vraždy byl jeho dřívější blízký přítel, doktor David Dunbar, profesí psychiatr, který využil svých znalostí a společenského postavení k tomu, aby ze sebe setřásl veškeré podezření.
S motivem ztráty paměti se nicméně pracuje docela zajímavě: John si na okolnosti smrti přítelkyně nepamatuje, a tak přijímá verzi, podle které musí být vrahem. Úkolu očistit jeho jméno se proto zhostí Ezra a Connie, kteří patří k noirově ostříleným typům, které se naučily přežívat ve světě plném nebezpečí a ústrků. Filmu prospívá zdařilé obsazení - Johna si zahrál jmenovec John Ireland, který měl v té době čerstvě za sebou nominaci na Oscara za ztvárnění vedlejší role v dramatu Všichni královi muži (All the King's Men, 1949). Ve vedlejších úlohách se objevil i v noirech jako Raw Deal (1948) nebo Somewhere in the Night (1946). Role servírky a barové zpěvačky Connie byla přidělena Mercedes McCambridge, shodou okolností držitelce Oscara právě za Všechny královy muže, která ze své postavy dělá mnohem víc než jen další hollywoodskou glamour girl. A velmi dobrý je i James Barton jako Ezra, který nejdříve chudáka Johna příliš nešetří, ale nakonec se z něj vyklube chlapík se srdcem na pravém místě.
Film nasnímal zkušený Franz Planer (narozen jako František Plánička v Karlových Varech), což je samo o sobě zárukou vysoké obrazové kvality. Nejvíce mi utkvěla v paměti první třetina snímku, která je situovaná na krocaní farmu a do jejího okolí. Film se částečně natáčel v Mohavské poušti, která tvůrcům poskytla pro noir nezvyklou kulisu. Několik záběrů štáb ovšem pořídil i mezi losangeleskými výškovými budovami. Vtipně vyznívají dva efekty, jeden zvukový, druhý vizuální. Když je John na útěku z ústavu, můžeme ze zvukové stopy intenzivně slyšet něco, co připomíná zběsilý psí štěkot. Brzy se ale ukáže, že to není policejní smečka, ale osazenstvo krocaní farmy. Později je na Johna vypsána vysoká odměna a Connie v jednu chvíli zvažuje, že se o ni přihlásí. Její váhání pomáhá vizualizovat blikající neonový nápis.
Snímek vznikl v nezávislé produkci společnosti Gloria a natáčel se v ateliérech Motion Picture Center, kde si ve stejné době pronajímal prostory i Hugo Haas. Podle všeho nešlo o velký komerční úspěch a ani kritika k němu nebyla příliš shovívavá (Bosley Crowther ho v New York Times nemilosrdně ztrhal). To je ale osud spousty jiných noirů, za jejichž existenci jsme dnes vděční.
Režie: E. A. Dupont
Produkce: Isadore Goldsmith (Gloria Productions)
Scénář: E. A. Dupont
Kamera: Franz Planer
Hudba: Herschel Burke Gilbert
Výprava: Rudolph Stenrad
Střih: Joseph Gluck
V hlavních rolích: John Ireland, Mercedes McCambridge, James Barton, Emlyn Williams a další
Distribuce: United Artists
Premiéra: 6. dubna 1951
