Stranger on the Third Floor (1940)

Stranger on the Third Floor
USA, 1940, 64 min.

Novinový reportér Mike Ward (John McGuire) figuruje jako klíčový svědek v případu brutální vraždy a díky jeho svědectví u soudu je poslán na smrt nevinný člověk, taxikář Briggs (Elisha Cook, Jr.). Další obětí skutečného vraha (Peter Lorre) se mezitím shodou okolností stává Mikeův soused, čímž je vrženo nové světlo na předchozí případ a Mike se jakožto hlavní svědek obou vražd náhle stává hlavním podezřelým...

Za první film noir je obecně považován Maltézský sokol (The Maltese Falcon, 1941) Johna Hustona, nicméně ve skutečnosti je jím Ingsterův o rok starší Stranger on the Third Floor, k čemuž se mj. přiklání i znalec filmu noir Robert Porfirio. (1) Důvodů k tomuto tvrzení je několik: pro Stranger on the Third Floor jsou příznačné jak narativní techniky, motivy a témata, tak i stylistické postupy spjaté s filmem noir.

Ve filmu je užito voiceoveru hlavního hrdiny, byť spíše na bázi vnitřního monologu zachycujícího protagonistovy myšlenkové pochody a pocity, než zpětného komentáře. Mikeův voiceover mimochodem pokrývá rozsáhlý (cca dvacetiminutový) úsek filmu bez jakýchkoliv dialogů, jenž mj. zahrnuje sérii několika flashbacků a brilantní snovou sekvenci (trvá 7 a půl minuty!!), kterou shledávám jako bezkonkurenčně nelepší a nejnápaditější z celého noirového cyklu. Btw. je dostupná na YouTube, ale pouze ve španělském dabingu.

Stranger on the Third Floor zpracovává typické noirové téma nespravedlivě obviněného člověka, jeho náhlé a nečekané zachycení se v pasti osudu a nemožnost vymanit se z něj. Stěžejní je rovněž motiv záměny a s ním spojeného paralelismu mezi postavami, dále motiv paranoie, klaustrofóbie, deziluze a nechybí ani mysteriózní atmosféra. Stylisticky je Ingsterův snímek (za celou svou kariéru natočil pouze tři filmy) výrazně inspirován německým expresionismem. Musuracově kameře dominuje expresivní svícení, výrazné světelné kontrasty, protáhlé stíny, extrémní úhly záběrů a bizarní, vychýlené kompozice. 

Zaujme i způsob prezentace Lorreho padoucha: jako úplně první kamera snímá jeho "ohavné, dětské" ruce. Jeho nemluvný hrdina se ve filmu v podstatě jen párkrát mihne a při posledním, závěrečném výstupu jej pro změnu nejdříve (a vůbec poprvé v celém filmu) uslyšíme promluvit předtím, než ho spatříme. 

(1) Viz například SILVER, Alain, WARD, Elizabeth (eds.). Film Noir. An Encyclopedic Reference to the American Style. New York : The Overlook Press. 1992, str. 269.

Režie: Boris Ingster
Produkce: Lee Marcus (RKO)
Scénář: Frank Partos
Kamera: Nicholas Musuraca
Hudba: Roy Webb
Střih: Harry Marker
Hrají: John McGuire, Peter Lorre, Margaret Tallichet, Elisha Cook, Jr.

Distribuce: RKO
Premiéra: 3. července 1940

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie