Suddenly (1954)

Suddenly
USA, 1954, 75 min.

Suddenly je bizarní, ale (jak se v průběhu filmu ukáže) i výstižný název malého městečka v Kalifornii, kudy většinou každý jen projíždí. Všednodenní nudu a monotónnost života zdejších obyvatelů však jednoho dne vystřídá nečekaná událost, která zdejší fádní atmosféru rozvíří natolik, až si všichni přejí aby se nikdy neudála. Prvotní nadšení z příjezdu amerického prezidenta do místního zapadákova totiž záhy opadne, neboť jejich celebrita sem přilákala i jeho nemilosrdné odpůrce...

Kromě policejní akce zabezpečující příjezd prezidenta se zápletka filmu točí i kolem neodbytnosti místního šerifa Toda Shawa (Sterling Hayden), jenž se marně snaží nadbíhat mladé a konzervativní válečné vdově Ellen (Nancy Gates), přičemž si na svou stranu získává jejího osmiletého chlapce, který netouží po ničem jiném, než po opravdické zbrani, aby mohl chránit lidi stejně jako Tod. Svůj naivní dětský sen bude mít možnost nečekaně realizovat, když na dveře domu jeho dědy, s nímž společně s matkou žije, zaklepe trojice nájemných vrahů v čele s Johnem Baronem (Frank Sinatra).

Baronovy psychopatické sklony a nesmírná odhodlanost k činu, která jej odlišuje od jeho dvou kumpánů, vytvářejí společně s uzavřeným (až divadlem zavánějícím) prostorem a pocitem časové tísně (děj zahrnuje jedno odpoledne) silný pocit klaustrofobie a strhujícího napětí. Skvělý Sinatra, tempo a spád v Suddenly dostatečně nahrazují  absenci onoho tolik divácky oblíbeného noirového vizuálu. 

Krátce dojde i na odhalování minulosti - charakter Sinatrova zabijáka se vykazuje tradičním zkaženým dětstvím, které ho k jeho "kariéře" předurčilo. Větší podíl viny však podle Allenova filmu nese válka, která z něj nájemného vraha udělala, na což je John Baron nesmírně hrdý. Neustále se ohání válečným oceněním, jež obdržel a dává všem na odiv svou zálibu v zabíjení.  V tomto chvástání jej usměrňuje šerif Sterlinga Haydena, který se svými psychologickými rozbory snaží partu zabijáků rozlomit.

Jak se tenhle kousek vyvine se můžete podívat sami - Suddenly totiž v půlce června vydaly na DVD Levné knihy za opět luxusní cenu 69 Kč. Kvalita obrazu sice není nikterak zázračná, nicméně důležité je, že obraz není kolorovaný a dívat se na to dá :-)

Režie: Lewis Allen
Produkce: Robert Bassler (Libra Production Inc.)
Scénář: Richard Sale
Kamera: Charles G. Clarke
Hudba: David Raksin
Střih: John F. Schreyer
Hrají: Frank Sinatra, Sterling Hayden, James Gleason, Nancy Gates

Distribuce: United Artists
Premiéra: 7. 10. 1954
V ČR na DVD od: 16. 6. 2010 (Levné knihy)

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie

Noiry Fritze Langa na českých DVD!

Ne, žádná fáma to není - Levné knihy připravují vydání dvou filmů noir našeho oblíbence Fritze Langa, a to Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944) a Ženu za výlohou (Woman in the Window, 1944). Zatím není známo přesné datum, každopádně by to mělo být letos :-)

Doufejme, že když už dojde na Langa, nebude kolorovaný nebo v nějakém blbém ořezu...

Těšíme se, těšíme!

Milenci se zbraní (1992)

Guncrazy
USA, 1992, 97 min

"I always dreamed of a girl who likes guns"

Gun Crazy (1950) Josepha H. Lewise má v osobní TOP 10 noirů skoro každý. Věděli jste ale, že existuje remake? Respektive film, který se za remake vydavá?

V roce 1992 jej jako svůj celovečerní debut natočila Tamra Davis, režisérka, která se v budoucnu příliš "nepředvedla" - viz její úlet Crossroads (2002) s Britney Spears v hlavní roli. Její režijní prvotina Guncrazy (1992), kterou natočila za 23 dní, sice původně vznikla pro televizi, ale dík kritickému uznání (chtěla bych vědět koho) byl snímek později uveden i v kinech. Drew Barrymore, která ztvárnila hlavní roli, byla za svůj herecký výkon dokonce nominována na Zlatý glóbus.

Její šestnáctiletá středoškolačka Anita je asociál s nízkou sebeúctou a tak trochu prostoduchá děva, která  věří tomu, že úctu spolužáků, jimž je neustále pro smích, si získá tím, že jim dá. Doma (v karavanu) je navíc sexuálně zneužívána přítelem své matky Rooneym. A tak není divu, že si v rámci domácího úkolu jako svého "pen pal" vybere trestance Howarda (James LeGros), který ve vězení sedí za vraždu. Jeho dopisy a milostná vyznání dodávají Anitě sebevědomí, učí se střílet a už se nebojí postavit svému chlípnému otčímovi. 

Když je Howard podmínečně propuštěn, nic už nebrání jejich velké, vášnivé lásce. Teda až na jeho impotenci, která dává vzpomenout na klasiku Bonnie a Clyde (1967). Tím se dostáváme k otázce, zda je teda Guncrazy remakem jednoho z nejpopulárnějších klasických noirů. Víceméně ne. Určitě tu lze najít spoustu styčných ploch - fascinace zbraněmi, vášnivá láska a milenci na útěku - ovšem jak výstižně píše Alain Silver v naší oblíbené Film Noir: The Encyclopedia, Guncrazy spíše evokuje náladu Rayova snímku Žijí v noci (1948). (1) Dále pojetím mužského hrdiny a jeho fascinací promiskuitní ženou, kterou si idealizuje jako bohyni, rovněž evokuje další klasický noir, a to Tomorrow Is Another Day (1951) Felixe F. Feista.

I přes údajné příznivé ohlasy není Guncrazy (1992) žádný zázrak. Bohužel. Dějově spíše plytký, stylově nevýrazný a dík hereckým výkonům dost nepovedený. James LeGros jako zabiják Howard je hodně nepřesvědčivý, především ve svém po celou dobu naprosto neměnném výrazu. Typové obsazení herců celkově není příliš šťastné, za zmínku stojí pouze warholovský herec Joe Dallesandro jako zvrhlý Rooney a Billy Drago (Neúplatní, Eastwoodův Bledý jezdec) jako fanatický kněz-automechanik.

Ostatně, posuďte sami.

(1) viz URSINI, James, SILVER, Alain, WARD, Elizabeth, PORFIRIO, Robert. Film Noir: The Encyclopedia. New York : Overlook Duckworth, 2010, str. 392.

Režie: Tamra Davis
Produkce: Zane W. Levitt and Diane Firestone (Zeta Entertainment)
Scénář: Matthew Bright
Kamera: Lisa Rinzler
Střih: Kevin Tent
Hudba: Ed Tomney
Hrají: Drew Barrymore, James LeGros, Ione Skye, Michael Ironside, Joe Dallesandro a další

Distribuce: First Look International
Premiéra: 20. ledna 1993

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie

Screaming Mimi (1958)

Screaming Mimi
USA, 1958, 78 min.

Než vnadná švédská blondýna Anita Ekberg oslnila filmové publikum ve Felliniho Sladkém životě (La Dolce Vita, 1960), natočila mj. tři snímky s americkým režisérem Gerdem Oswaldem, právě díky nimž vzbudila pozornost slavného italského tvůrce. Nejprve noirový western Valerie (1957), poté komedii Pařížské prázdniny (Paris Holiday, 1958) a nakonec klasický noir Screaming Mimi (1958). Ve všech ztvárnila smyslnou femme fatale, která to svým mužským protějškům pěkně zavaří..

Ve Screaming Mimi hraje Ekberg exotickou, psychicky narušenou tanečnici, která svým sex-appealem zamotá hlavu každému muži, který se k ní přiblíží. Nejprve uprchlého psychopata, který ji v úvodu filmu přichází s nožem v ruce zavraždit, zatímco se sprchuje ve venkovní sprše (každému musí naskočit Hitchcockovo Psycho, které tato scéna krásně předjímá), poté nevlastního bratra, který je násilnému činu svědkem, a jenž vražedného maniaka zastřelí, následkem čehož je posedlý vytvářením sošek své nahé, křičící sestry (nazývá je "screaming Mimi") za účelem zahnat myšlenky na tento otřesný zážitek. Dalším mužem, který je Virginií okamžitě okouzlen je doktor Greenwood z léčebny, kam je traumatizovaná tanečnice po úvodním vražedném incidentu umístěna. Je jí natolik uchvácen, že se po jejím propuštění vzdává své kariéry, aby jí mohl dělat manažera. Oba změní identitu - z doktora Greenwooda se stává Mr. Green a Virginia se svým silně erotickým číslem vystupuje jako Yolanda Lange v nočním klubu příznačně nazvaném "El Madhouse", kde se do ní zamiluje reportér Bill Sweeney...

Nebyl by to noir, kdyby tu nedošlo k vraždě a následnému pátrání po záhadném vrahovi. Podezřelých je celá řada a k tomu se objevuje hned několik fetišistických nahých sošek, co mají s násilným zločinem co do činění. Navíc femme fatale Anity Ekberg je opravdu hodně zajímavá, částečně i proto, že její postava působí, jakoby byla celou dobu na tripu. Neustále (často za doprovodu osobního strážce-psa) tápe kolem jako zhypnotizovaná či v polospánku - James Ursini ji trefně přirovnává k Cesarovi z Wieneho Kabinetu doktora Caligariho (1920). (1) 

Jedním z dalších důvodů, proč Oswaldův snímek vidět, je kromě vcelku překvapivého rozuzlení i nehorázně směšná parafráze slavného tance Gildy za doprovodu písně "Put the blame..". Nezpívá a netančí ji ovšem Anita, ale jedna z dalších zdejších "umělkyň", přičemž má kolem sebe omotané boa z jakýchsi hnusných bílých ocasů, z výstřihu si vytahuje dlouhý průsvitný šátek a ten její výraz... must-see. Zajímalo by mě, zda to mysleli vážně. Asi jo.

(1) viz URSINI, James, SILVER, Alain, WARD, Elizabeth, PORFIRIO, Robert. Film Noir: The Encyclopedia. New York : Overlook Duckworth, 2010, str. 257.

Režie: Gerd Oswald
Produkce:  Harry Joe Brown a Rober Fellows (Sage Productions)
Scénář: Robert Blees podle románu Fredrica Browna
Kamera: Burnett Guffey
Hudba: Mischa Bakaleinikoff
Střih: Gene Havlick
Výprava: Carey Odell
V hlavních rolích: Anita Ekberg, Philip Carey, Gypsy Rose Lee, Harry Townes,

Distribuce: Columbia
Premiéra: 8. srpna 1958

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie

Žhavé místo (1990)

The Hot Spot
USA, 1990, 125 min.

Žhavé místo vypráví příběh samotářského a cynického ztroskotance Harryho Madoxe (Don Johnson), který přijíždí do texaského maloměsta, kde se nechá zaměstnat v autobazaru, jehož majitelem je stárnoucí podpantoflák George Harshow (Jerry Hardin). Harry mezitím začne pracovat na plánu bankovní loupeže a svádí/nechává se svádět dvojicí rozdílných žen - Harshowovou mladou a atraktivní manželkou Dolly (Virginia Madsen) a jeho ještě mladší sekretářkou Glorií (Jennifer Connelly). 

*SPOILERY*

Hopperův snímek spadá do noirové tradice zejména uchopením a transformováním některých témat a archetypů ústředních postav spojovaných s filmem noir. Nejlépe to můžeme demonstrovat na dvojici ženských hrdinek. Dolly, jakožto typická femme fatale, je sexuálně vyzývavá a ve vztazích s muži dominantní a manipulativní: její hlavní ambicí je zbavit se starého, impotentního manžela a získat jeho peníze (v kolika noirech jsme toho již byli svědky?). Sexu používá jako zbraně, která jí zaručuje moc nad opačným pohlavím. Zatímco v klasickém noiru by ji nekalé praktiky a intriky dovedly k neodvratitelné zkáze, ve Žhavém místě vyvázne (téměř - až na pár škrábanců) bez trestu: v posledním záběru vidíme, jak společně s Harrym, který si uvědomil, že k Dolly tak nějak patří, ujíždí z městečka a mizí za rozpáleným obzorem.

Gloria by měla představovat Dollyin protějšek (což je naznačeno otřepaným klišé - rozdílnou barvou vlasů). I v jejím případě jsme ale svědky problematizace. Devatenáctiletá dívka skrývá tajemství - kdysi se sexuálně zapletla se svou kamarádkou a dnes je kvůli lesbické aféře vydírána místním vidlákem Frankem Suttonem (William Sadler). Andělsky působící kráska tedy není tak nevinná, jak se na první pohled zdá. Dennis Hopper čerpá z klasik typu Pojistka smrti, Pošťák vždycky zvoní dvakrát nebo The Strange Love of Martha Ivers, ale výsledný tvar uzpůsobuje nové době a modernímu divákovi, který je schopný strávit  větší míru morální nejednoznačnosti a sexuální otevřenosti.

*SPOILERY*

Za zmínku určitě stojí i zasazení snímku na americký Jih - rozpálená krajina odráží neutuchající sexuální napětí mezi postavami. Jakýsi primitivismus a důraz na pudovost podporuje mimo jiné i jižanský přízvuk (který z ní z Dollyiných úst skutečně neodolatelně). Neprávem podceňovaný film.

Režie: Dennis Hopper

Produkce: Bill Gavin, Paul Lewis, Derek Power, Valerie Tyson, Stephen Uljaki (Orion Pictures)

Scénář: Nona Tyson, Charles Williams; podle předlohy Charlese Williamse

Kamera: Ueli Steiger

Hudba: Jack Nitzsche

Střih: Wende Phifer Mate

Výprava: John Frick, Michael J. Sullivan

V hlavních rolích: Don Johnson, Virginia Madsen, Jennifer Connelly, William Sadler, Jerry Hardin a další

Distribuce: Orion Pictures

Premiéra: 26. října 1990

Odkazy

IMDB

Allmovie

CSFD