USA, 1941, 82 min.
Kdybych měla vybrat reprezentativní zástupce raného období filmu noir, přední místo by mezi nimi jistě zaujímal snímek Bruce H. Humberstona I Wake Up Screaming. Výrazný vizuál, námět jako od Woolriche, romantická linie zahrnující dvě krásné blondýny a perverzního úchyláka, svižné vyprávění se spoustou flashbacků... komu by to nestačilo?
Možná bychom si mohli začít dělat statistky, v kolika noirech zazněla pro ně tolik určující věta "I can be somebody" vystihující naivní ambice ztroskotaných protagonistů. Zde zazní z úst atraktivní servírky Vicky (Carole Landis), v níž vznešené cíle stát se modelkou, potažmo hollywoodskou herečkou vzbudí sympatický sportovní promotér Frankie (Victor Mature). Než je však dívka stihne začít realizovat, je nalezena mrtvá ve svém bytě a všechna obvinění a stopy vedou k jejímu (zhrzenému) milenci Frankiemu.
 |
| Frankie pod palbou otázek a ostrých světel |
Zmiňovaný woolrichovský prvek zde představuje sestra zemřelé, stenografistka Jill (Betty Grable), která je navzdory všem podezřením odhodlaná Frankiemu pomoci a najít pravého viníka dřív, než nad ním bude vyřčen ortel smrti (předzvěst Phantom Lady či The Black Angel).
Účast populární pin-up girl Betty Grable je pro dnešního diváka stejně tak ozvláštňující jako zapojení Gena Kellyho v Christmas Holiday (1944). Byť se Grable nepodařilo totéž co Dicku Powellovi či Johnu Paynovi (tedy zcela se přeorientovat z muzikálu do noiru), věčnému noirovému svůdníkovi Victoru Maturovi přizvukuje ve své první nemuzikálové roli nadmíru dobře. Že chemie mezi nimi fungovala na 100%, dokazuje fakt, že je producenti na plátně svedli dohromady ještě třikrát.
 |
| Laird Cregar jako zhmotněná noční můra |
Nepřehlédnutelný je v I Wake Up Screaming i robustní záporák Lairda Cregara, který se na role posedlých maniaků specializoval - nejpamátnější jsou zejména jeho role ve filmech Johna Brahma The Lodger (1944) a Hangover Square (1945). Nebýt jeho předčasné smrti v roce 1944, jistě jsme si jej dnes spojovali s řadou dalších výtečných rolí. Ve vedlejší roli potěší i Elisha Cook Jr. v pro něj typické roli nervózního losera.
Jakkoliv byl Bruce H. Humberstone považován za nevýrazného režiséra nenáročných přímočarých filmů, v I Wake Up Screaming projevil výjimečnou kreativitu. Tu podpořil zejména kameraman Edward Cronjager, jehož práce zcela uspokojí ty, co si potrpí na rakurzy kamery, dynamické podhledy a hry stínů plné monstrózních siluet. S nimi zde zajímavě kontrastuje opakující se hudební motiv z Čaroděje ze země Oz "Over the Rainbow", který snad odkazuje k muzikálovým kořenům Betty Grable. V této souvislosti je zajímavé zmínit, že snímek si neúspěšné preview odbyl pod názvem Hot Spot, který v divácích vyvolal mylná očekávání, že jdou na další muzikál s Betty Grable, a jenž byl tudíž posléze změněn.
 |
| ukázky typických noirových kompozic hrdinů v pasti |
Svižné dialogy Dwighta Taylora (scénář k Pickup on South Street) jdou ruku v ruce s rychlým tempem, které nás okamžitě vtáhne do děje již v úvodu, kdy sledujeme paralelně se odvíjející napínavé výslechy Jill a Frankieho, které brilantně dramatizuje Cronjagerova kamera. Vizuálně promyšlenými kompozicemi však nešetří ani posléze, takže během osmdesáti minut filmu je vskutku na co se dívat. Noirový remake filmu Vicki (1953) v režii Harryho Hornera ho mohl jen těžko překonat.
Režie: Bruce H. Humberstone
Produkce: Milton Speling (20th Centrury-Fox)
Scénář: Dwight Taylor podle románu Steva Fishera
Kamera: Edward Cronjager
Hudba: Cyril J. Mockridge
Výprava: Richard Day, Nathan Juran
Střih: Robert Simpson
Hrají: Victor Mature, Betty Grable, Carole Landis, Laird Cregar, Elisha Cook Jr. ad.
Distribuce: 20th Centrury-Fox
Premiéra: 16. října 1941 pod názvem Hot Spot; 16. ledna 1942 jako I Wake Up Screaming
Odkazy
CSFD
IMDb
Allmovie
Žádné komentáře:
Okomentovat