Hamlet podniká (1987)

Hamlet liikemaailmassa
Finsko, 1987, 86 min.

Film proslulého finského režiséra Akiho Kaurismäkiho je svérázným přepracováním Shakespearova Hamleta. Hlavní postavy i motivy zůstaly zachovány, ale současně jsou různým způsobem rekontextualizovány. Děj filmu je zasazen do prostředí finského dřevozpracujícího průmyslu v moderní době. Hamlet po otcově smrti zdědí podíl v rodinném podniku, ale musí čelit intrikujícímu strýci... 

Původní tragédie je převedena v komedii s typickým kaurismäkovským suchým humorem, který nejvíce ocení fanoušci režiséra a znalci Shakespearovy předlohy v jedné osobě. K nejvtipnějším momentům patří například situace, kdy Hamlet vrazí hrající rádio soupeři na hlavu nebo když se strýc se vší vážností chce přeorientovat na výrobu gumových kachniček. 

Hamlet podniká je natočen černobíle, což můžeme interpretovat jako snahu přiblížit se poetice filmu noir. S tou ostatně Kaurismäki koketoval i v dalších filmech jako Najal jsem si vraha (I Hired a Contract Killer, 1990) a Muž bez minulosti (Mies vailla menneisyyttä, 2002), jakkoliv tak nikdy nečinil doslovně. Film zajímavě propojuje tragické motivy, komediální nadsázku a sociální kritiku (v podobě ironického šťouchnutí do kapitalismu), což je kombinace, která může projít snad opravdu jen zasmušilému režisérovi ze severu. V roli Ofélie se objevuje jeho dvorní herečka Kati Outinen.

Režie: Aki Kaurismäki
Produkce: Aki Kaurismäki (Vilealfa Filmproductions)
Scénář: Aki Kaurismäki podle divadelní hry Williama Shakespeara
Kamera:  Timo Salminen
Hudba: Juuso Hirvikangas, Erkki Lume
Střih: Raija Talvio
Výprava: Pertti Hilkamo
Hrají: Pirkka-Pekka Petelius, Esko Salminen, Kati Outinen, Elina Salo a další

Distribuce: Finnkino
Premiéra: 21. srpna 1987

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie

Pronásledovaný (1952)

Hunted
Velká Británie, 1952, 83 min.

Premisa filmu Pronásledovaný v lecčem připomene Dokonalý svět (A Perfect World, 1993) režiséra Clinta Eastwooda s Kevinem Costnerem v hlavní roli. V obou snímcích je zločinec na útěku před zákonem v doprovodu malého chlapce. Muž a dítě vytvoří nepravděpodobnou dvojici, která k sobě zpočátku nemá žádnou přirozenou vazbu, ale nakonec na sobě existenčně závisejí. 

V britské verzi příběhu se hlavní hrdina Lloyd dopustí vraždy. Detaily se dozvídáme jen po kouscích, ale nakonec vyplyne, že šlo o zločin z žárlivosti, kdy mu jeho partnerka byla nevěrná. Šestiletý Robbie se k nevyzpytatelnému Lloydovi přidá poté, co uteče od přísných a násilnických adoptivních rodičů. Společně cestují různými prostředky na sever do Skotska. Kulisy válkou poničeného Londýna se mění v krajinu ostrovního venkova, kde lidé dělají vše proto, aby se uživili. 

Film soustavně poukazuje na materiální nouzi naší dvojice i ostatních obyvatel Británie. Robbie po cestě trpí hlady a Lloyd nemá peníze, aby mu dopřál něco k snědku. V závěru Lloyd prokáže lidské gesto a definitivně divákovi potvrdí, že to není bezcitná zrůda. Lloyd ani Robbie nejsou bez viny, ale přesto - v různé míře - vzbuzují soucit. Jsou to oběti situace a nezdravých mezilidských vztahů.

Celý film je natočen velmi úsporným a přitom efektivním způsobem. Narativ je přímočarý a do velké míry spoléhá na sugestivní herecké výkony Dirka Bogarda a Jona Whiteleyho. Nejnapínavější jsou ty scény, kdy se Lloyd a Robbie musejí skrývat. Režiséra Charlese Crichtona si více spojuji s komediemi (Zlaté věže /The Lavender Hill Mob, 1951/, Ryba jménem Wanda /A Fish Called Wanda, 1988/), ale to bude jen moje selektivní znalost. Zde prokázal cit i vynalézavost a jeho snímku lze objektivně stěží něco vytknout. Stejného názoru byli porotci na MFF v Locarnu, kde jej ocenili Zlatým leopardem pro nejlepší film. 

Režie: Charles Crichton
Produkce: Julian Wintle, Earl St. John (J. Arthur Rank Organisation, Independent Artists, British Film-Makers)
Scénář: Michael McCarthy, Jack Whittingham
Kamera:  Eric Cross
Hudba: Hubert Clifford
Střih: Gordon Hales, Geoffrey Muller
Výprava: Alex Vetchinsky
V hlavních rolích: Dirk Bogarde, John Whiteley, Elizabeth Sellars, Kay Walsh a další

Distribuce: General Film Distributors
Premiéra: 17. března 1952

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie

Posedlost (1949)

Obsession
Velká Británie, 1949, 96 min.

V Británii natočený snímek hollywoodského režiséra Edwarda Dmytryka vypráví neobvyklý příběh o únosu a plánované pomstě. Vážený londýnský lékař a častý návštěvník pánských klubů Clive Riordan odhalí manželčinu nevěru s Američanem. Muže proto unese a drží jej zavřeného v opuštěném domě, kde ho chce zabít a těla se zbavit ve speciálně připravené lázni z kyseliny. Jak ale víme z jiných filmů, dokonalá vražda je chiméra a i zde se začne plán komplikovat, zejména vinou dotěrného detektiva a psíka Montyho. 

Film se odehrává v několika málo klaustrofobicky působících interiérech, které vytváří tu správnou temnou atmosféru. Dobře konstruovaný je i ústřední antihrdina: Clive sice metodicky vykonává krutou pomstu, ale jeho postava vyvolává i určitou účast, protože víme, že jej manželka soustavně podváděla. Ne že by to jeho jednání ospravedlňovalo, ale chápeme, že jeho zlo je produktem obyčejných okolností a není na něm nic mimořádného. 

Americká verze plakátu s alternativním distribučním názvem. 

Ozvláštňujícím dojmem v příběhu působí roztomilý pes Monty, naopak detektiv předstírající špatnou paměť a roztržitost působí lehce stereotypně (což však může být efekt i pozdějších detektivek, jako je seriál Columbo). 

Posedlost je výsledkem spojení americké a britské sensibility. Dmytryk přinesl impulzy z hollywoodského noiru a propojil je s typickým britským humorem a prostředím zdánlivých gentlemanů. V dialozích v pánském klubu se řeší britsko-americké vztahy a film tak prozrazuje, že si je své kulturní rozkročenosti mezi dvěma světy dobře vědom. 

Edward Dmytryk film režíroval krátce poté, co se v USA stal nežádoucím v důsledku antikomunistické kampaně a výslechů Sněmovního výboru pro neamerickou činnost. Východiskem se mu stal román z roku 1947 A Man About a Dog Aleca Coppela, který si látku sám zadaptoval. Zatímco v Británii byl pro snímek zvolen distribuční název Obsession, v USA šel jako The Hidden Room. V září 1949 se promítal na festivalu v Cannes, v jehož programu se tehdy objevily i další noiry, včetně Podvodu (The Set-Up, 1949), Násilného činu (Act of Violence, 1948) a Třetího muže (The Third Man, 1948).

Režie: Edward Dmytryk

Produkce: N. A. Bronsten, Kenneth Horne (Independent Sovereign Films)

Scénář: Alec Coppel podle vlastního románu

Kamera: C. M. Pennington-Richards

Hudba: Nino Rota

Střih: Lito Carruthers

Výprava: Duncan Sutherland

V hlavních rolích: Robert Newton, Sally Gray, Naunton Wayne, Phil Brown, Ronald Adam a další

Distribuce: General Film Distributors
Premiéra: 3. srpna 1949

Odkazy

IMDb

CSFD

Allmovie

Alias Nick Beal (1949)

Alias Nick Beal
USA, 1949, 92 min.

V souvislosti s filmem Alias Nick Beal se často mluví o netypickém žánrovém hybridu. Některé texty jej prezentují jako fantasy noir, podle záznamu na Wikipedii jde o mysteriózní film s prvky hororu. Režisér John Farrow zde navazuje na svůj o rok starší snímek Night Has a Thousand Eyes a noirové konvence znovu osvěžuje tím, že do nich přináší jinak žánrově cizorodý prvek - zde konkrétně faustovský motiv v podobě ďábla či Satanova vyslance. 

Ďábelský našeptávač Nick Beal...

Zkušený Thomas Mitchell hraje státního návladního Josepha Fostera, kterému se nedaří usvědčit vůdce místního podsvětí. Ve slabé chvilce prohlásí, že by za příležitost dostat zločince za mříže dal svou duši, čehož ihned využívá ďábel v kultivované podobě Raye Millanda. Foster se Nicka Beala, jak se vyslanec pekel jmenuje, nemůže zbavit a postupně jeho služeb využívá k dalšímu kariérnímu růstu, až se stane žhavým kandidátem na guvernéra. 

Nick Beal má k ruce svůdnou pomocnici Donnu (Audrey Totter), zatímco na správnou cestu se Fostera snaží vrátit jeho manželka Martha (Geraldine Wall) a reverend Garfield (George Macready v netradičně pozitivní roli). Jak asi skončí souboj o Fosterovu duši? 

Svěží nápad, jak inovovat noirové formulky, vychází z námětu Mindreta Lorda, jejž do podoby scénáře rozpracoval Jonathan Latimer, častý spolupracovník Farrowa (Night Has a Thousand Eyes a Velké hodiny /oba 1948/) a jinak také novinář a prozaik (ve 30. letech stál za sérií detektivních románů o Williamu Craneovi). John Farrow byl podle všeho oddaný katolík, takže je velmi příhodné, že moralistní příběh o souboji dobra a zla režíroval právě on. 

Režie: John Farrow
Produkce: Endre Bohem (Paramount Pictures)
Scénář: Jonathan Latimer, Mindret Lord
Kamera: Lionel Lindon
Hudba: Franz Waxman
Výprava: Hans Dreier, Franz Bachelin
Střih: Eda Warren
V hlavních rolích: Ray Milland, Audrey Totter, Thomas Mitchell, George Macready a další

Distribuce: Paramount Pictures
Premiéra: 4. března 1949

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie
AFI

Dokonalý zločin

The Upturned Glass
Velká Británie, 1947, 83 min.

Oblíbené motivy viny a pomsty zpracovává pozoruhodný britský noir Dokonalý zločin. Uznávaný londýnský neurochirurg Michael Joyce (James Mason) vede na univerzitě kurz o psychologii zločinců. V nejnovější přednášce otevře téma zločinů spáchaných zcela příčetnými a navenek normálními osobami. Aniž by to přítomným studentům přiznal, protagonistou jeho případové studie je přitom on sám. Ve flashbacku sledujeme jeho seznámení s matkou dívky, které Michael zachránil zrak. Žena však zanedlouho za záhadných okolností zemře a lékař je přesvědčen, že za to může její švagrová. Postupně začne vykonávat promyšlený plán pomsty... 

Snímek se vyznačuje netradičními vyprávěcími postupy: z velké části se odvíjí v retrospektivě a v jednom místě zapojuje i další úroveň vnořeného flashbacku. Část vyprávění si nemůžeme být jisti, zda to, co sledujeme, je minulost tak, jak se skutečně odehrála, nebo Michaelova představa. Diváci jsou neustále znejisťováni a musí si počkat na potvrzení nebo vyvrácení svých hypotéz. 

Michaelův příběh je současně použit pro prozkoumání vztahu mezi normálností a šílenstvím, vinou a trestem. Může být vražda v některých případech opodstatněna? Michael začíná jako spořádaný člen společnosti. Jako lékař je obdařen schopností zachraňovat lidské životy (k čemuž dostane příležitost i v závěrečné části filmu), ale stejně tak může člověka o život obrat. Vyvažuje jedno druhé? I pro film noir netypicky temný a bezvýchodný závěr naznačuje, že výčitky svědomí nakonec doženou každého. 

Hlavní roli bravurně zahrál James Mason, který byl u vzniku filmu od úplného začátku. Se svou tehdejší manželkou Pamelou Kellino plánovali zfilmovat příběh ze života spisovatelské rodiny Brontëových, ale nakonec se obrátili ke kriminálnímu námětu Jno (Johna) P. Monaghana. Kellino spolu s Monaghanem napsala scénář a zároveň ztvárnila těžko čitelnou postavu Kate Howard, švagrové zesnulé ženy, která se stane terčem Michaelovy odplaty. Snímek se stal solidním komerčním úspěch a ztvrdil Masonův status přední britské hvězdy. 

Režie: Lawrence Huntington
Produkce: Betty E. Box, Sydney Box (Triton Films)
Scénář: Pamela Kellino, Jno (John) P. Monaghan
Kamera: Reginald H. Wyer
Hudba: Bernard Stevens
Výprava: Andrew Mazzei
Střih: Alan Osbiston
V hlavních rolích: James Mason, Rosamund John, Pamela Kellino, Ann Stephens a další

Distribuce: General Film Distributors
Premiéra: 17. června 1947

Odkazy
IMDb
CSFD
Allmovie