USA, 1941, 67 min.
Snímek Stuarta Heislera, natočený pro studio Paramount, vychází z béčkově nepravděpodobné premisy: Albert Dekker v něm hraje identická dvojčata Radenovy, která byla během dospívání rozdělena. Zatímco z Johna Radena se stal spořádaný a respektovaný občan, psychicky labilní Paul byl "uklizen" do ústrání, takže o jeho existenci vědělo pouze několik členů rodiny a lékař dr. Saunders (Harry Carey), který za úplatu zfalšoval jeho úmrtní list. Po pohřbu starého Radena, vůdce rodinného klanu, se však Paulovi podaří útect na svobodu. Nemocný a mentálně zaostalý Paul představuje pro své okolí vážnou hrozbu - zejména pak pro atraktivní dívku Millie (Susan Hayward), která se s mužem spřátelí a začne s ním flirtovat (mj. kvůli jeho penězům, kterými se rozhazovačně ohání).
Among the Living můžeme označit za malý béčkový klenot. Banální příběh skrývá několik pozoruhodných motivů, které by ve větší, "áčkové" produkci působily nepatřičně. Například Paulovo šílenství je motivováno traumatem z dětství, kdy starý Raden terorizoval své syny i manželku. Právě vzpomínky na matku a na její výkřiky hrůzy a bolesti Paulovi způsobují záchvaty, při kterých si přikládá ruce k uším. Do stejné polohy pak stylizuje i své oběti - rodinného sluhu Pompeyho a bezbrannou blondýnku Peggy, kterou potkal v baru. Snímek končí působivou scénou, v níž se schyluje k lynčování nevinného člověka (vzhledem k námětu filmu asi není třeba naznačovat kterého). Heisler tak do jisté míry předznamenává svůj o deset let mladší noir Storm Warning, o kterém jsme referovali nedávno.
K výrazným kladům filmu patří i práce kameramana Theodora Sparkuhla, který disponoval bohatými zkušenostmi nejen z Hollywoodu (např. Beau Geste Williama Wellmana), ale i z rodného Německa, kde spolupracoval zejména s Ernstem Lubitschem. Poučenost německou praxí (a snad i přímo německým expresionismem) je patrná v několika dramatických scénách, například v té zachycující zavraždění Peggy ve stísněné uličce mezi domy. Poslední záběr této expresivně nasvícené scény tvoří velký celek s výraznou hloubkou ostrosti, kdy pozorujeme Peggy marně zápasící s vyšinutým Paulem. Sparkuhl pro režiséra Heislera nasnímal i jeho následující noir, The Glass Key (1942).
I herectví je překvapivě efektivní. Dekker zvládá obě rozdílné polohy s přehledem a snímku dominuje. Susan Hayward ve vedlejší roli zase vyzařuje hvězdnou auru, kterou uplatní v dalších letech a která jí nakonec vynese i Oscara za drama Roberta Wise Chci žít! (1958).
Režie: Stuart Heisler
Produkce: Sol. C. Siegel (Paramount)
Scénář: Lester Cole, Garrett Fort; podle námětu Lestera Colea a Briana Marlowa
Kamera: Theodor Sparkuhl
Hudba: Gerard Carbonara
Střih: Everett Douglas
Výprava: Haldane Douglas
V hlavních rolích: Albert Dekker, Susan Hayward, Harry Carey, Frances Farmer, Gordon Jones ad.
Distribuce: Paramount
Premiéra: 19. prosince 1941
Odkazy
Žádné komentáře:
Okomentovat