USA, 1952, 92 min.
Jean Simmons jako psychicky vyšinutá femme fatale postihnutá Elektřiným komplexem a Robert Mitchum v (pro něj) typické roli přelétavého milovníka a neúnavného cynika, co žije jen pro ten dnešní den, v pozdním noiru tyranského perfekcionisty Otty Premingera, který opět ždímá své oblíbené téma sexuální posedlosti.
You're a pretty nice guy.. for a girl.
(Robert Mitchum)
Dvacetiletá Britka Diane (Jean Simmons), jedináček ze zbohatlické rodiny, naplňuje dny svého poněkud prázdného života na úpatí Beverly Hills plány, jak se zbavit nenáviděné nevlastní matky Catherine (Barbara O'Neil), se kterou se musí dělit o přízeň milované otce, spisovatele uprostřed tvůrčí krize (značně zestárlý Herbert Marshall). Při jednom z jejích nenápadných vražedných pokusů, kdy se macechu pokusí otrávit plynem, se v jejich honosném sídle osudově nachomýtne řidič sanitky Frank (Robert Mitchum). A psychicky narušené dítko s andělskou tváří Jean Simmons se nemusí příliš snažit, aby upoutalo jeho pozornost a způsobilo zemětřesení v jeho vztahu se zdravotní sestrou Mary (Mona Freeman).
Když Diane nemůže mít sama pro sebe otce, zkouší si usilovně uzurpovat Franka, který se jejím svodům díky povaze nestálého záletníka příliš nebrání. Nutno ovšem podotkout, že v hlavě to má Mitchumův hrdina srovnané - rozhodně není naivním hlupákem, který by jen tak naletěl dekoltu a přeslazeným řečičkám zazobané slečinky. Prohnilost Diane a její nekalé myšlenky na smrt Catherine prokoukne brzo, to jen ten osud mu nepřeje a postaví ho do role nespravedlivě obviněného muže ze zločinu, který ve skutečnosti nespáchal.
Zbavit se chladnokrevně nevlastní matky se totiž Diane nakonec podaří, nicméně společně s ní nečekaně umírá i její milovaný otec. A byť se zdá, že nešťastný sirotek nemá v plánu svalit vinu za jejich smrt na nevinného Franka, okresní prokurátoři to vidí jinak. Všechny důkazy nasvědčují tomu, že Frank a Diane měli hned několik motivů k tomu zbavit se dívčiných rodičů.
Ačkoli Premingerova Angel Face byla prvním společným filmem Jean Simmons a Roberta Mitchuma, který byl uveden do kin, fakticky se jednalo již o jejich druhou spolupráci. Poprvé totiž vytvořili ústřední pár v nepříliš divácky úspěšném snímku She Couldn't Say No, jenž se do distribuce dostal až s dvouletým zpožděním v roce 1954. Jean Simmons byla v roli psychicky labilní mrchy, která promyšleně manipuluje se svým okolím, a přitom se tváří jako nejnevinnější stvoření na světě, obsazena proti typu. Tato sázka však Hughesovi vyšla - ve svém výkonu je natolik přesvědčivá, že z jejího nemocně prázdného pohledu až mrazí a její závěrečné (sebe)vražedné gesto je zcela uvěřitelné.
Konflikty, které si oba herci (a celý štáb) během natáčení "užívali" s Premingerem, jsou dnes pověstné. Především v souvislosti s fackou, kterou Frank v úvodu probouzí z hysterie Diane poté, co se dívka dozví, že nevlastní matka její vražedný pokus přežila (viz video výše). Preminger totiž neustále nebyl spokojen se sílou Mitchumova úderu a donekonečna jej nutil scénu opakovat až Mitchumovi došla trpělivost a vrazil jednu Premingerovi, čímž si téměř vysloužil vyhazov. Protentokrát se jejich spory ještě urovnaly a herec u produkce zůstal, nicméně napodruhé, při natáčení snímku Rosebud (1975) už Preminger s Mitchumem, který měl závažné problémy s pitím, nedokázal najít společnou notu a nechal jej nahradit Peterem O'Toolem.
Režie: Otto Preminger
Produkce: Otto Preminger (Howard Hughes Productions)
Scénář: Frank Nugent a Oscar Millard; podle nepublikované povídky Chester Erskine
Kamera: Harry Stradling
Hudba: Dmitri Tiomkin
Střih: Frederic Knudtson
Hrají: Jean Simmons, Robert Mitchum, Mona Freeman, Herbert Marshall, Leon Ames, Barbara O'Neil a další
Distribuce: RKO
Premiéra: 2. února 1953
Odkazy
CSFD
IMDb
Allmovie
Žádné komentáře:
Okomentovat