Noir Film Křivoklát - preview

Ve dnech 7. a 8. května se na hradě Křivoklát uskutečnila organizační schůzka týmu Noir Film Festivalu. Abyste dostali představu, v jakých prostorách se přehlídka na konci srpna odehraje, přinášíme vám několik (100% amatérských) fotografií. 

hradní nádvoří, kde budou probíhat večerní projekce

sál HBO

v těchto prostorách si budete moci prohlédnout výstavu
o působení Huga Haase v USA

sál Glenna Forda

Královský sál, kde by se měla odehrát
závěrečná projekce festivalu

festivalový maskot vás již očekává

roll-up byl úspěšně nainstalován

na viděnou 21. srpna 2014!

Noir Film Kokořín 2013 (report)

Tento text původně vznikl pro americký čtvrtletník NOIR CITY. Kvůli změnám v jeho vedení ale nakonec nebyl publikován. Proto jsme se rozhodli umístit jej alespoň na blog, kde si snad najde své čtenáře. Článek neprošel anglickou jazykovou korekturou.

Czech noir fans finally got what they were looking for for several years: the country's first film noir festival took place last summer, August 21–25. What follows is not an objective and unbiased report, but rather an insider's summation of the event.

The Birth of the Idea

The idea for Noir Film Kokořín 2013 originated with Vít Grigartzik from Prague's Era Art Club which earlier in the previous year showcased several examples of classical film noir to generally enthusiastic responses. Grigartzik sensed that there might be a potential for a larger event and turned to the authors of Film Noir Blog, the only website in Czech specializing in film noir run by Jana Bébarová and myself. We immediately embraced the idea and agreed to participate on the project as programmers.

Jana Bébarová and Milan Hain

Films

The process of selecting films for the festival was an agonizing one because we realized from the start we could only include about twenty noirs out of several hundred. We also felt the urgent need to balance to program so as to attract both film noir enthusiasts and people who had never even heard the term. We decided to open the festival with Double Indemnity which proved an ideal introduction to the nightmarish universe of film noir. Most of the other films were grouped into four program sections. “Hard-boiled noir” presented screen adaptations of literary works by Dashiell Hammett (The Maltese Falcon, The Glass Key), Raymond Chandler (The Big Sleep) and James M. Cain (The Postman Always Rings Twice). The “Women of Film Noir” section consisted of three films with strong female protagonists (but not necessarily femmes fatales): Laura, Mildred Pierce (another Cain adaptation) and Gilda. The tribute to Marilyn Monroe, composed of The Asphalt Jungle, Don't Bother to Knock and Niagara, proved an unexpected success, confirming the undying legacy of this legendary actress. The last section highlighted what we consider examples of Czechoslovak/Czech film noir, namely Guard 13 (13. revír), …and the Fifth Rider Is Fear (…a pátý jezdec je Strach) and Smart Philip (Mazaný Filip).

Outside of these program sections we screened four additional films and one TV mini-series. Dark Passage and Leave Her to Heaven were meant as tributes to noir icons Humphrey Bogart and Gene Tierney, respectively. Joseph H. Lewis' The Big Combo was selected for Saturday's midnight screening, testing the endurance of the most loyal visitors. The mini-series Mildred Pierce provided an opportunity to compare this ambitious HBO project with the film version of the same novel produced by Warner Bros. and directed by Michael Curtiz in the 1940s. The festival was fittingly wrapped up with the screening of Robert Aldrich's “apocalyptic noir” Kiss Me Deadly.

Venues

Noir Film Kokořín can be partly seen as a bold experiment because the festival was not held in Prague – or any other big city for that matter – but completely outside of the urban jungle, in the village of Kokořínský Důl with 13 permanent residents (data from 2001). Kokořínský Důl, however, lies in the heart of a beautiful region called Kokořínsko known for its sandstone formations and miles of tourist trails and is conveniently located approximately 40 miles north of the Czech capital. The festival thus provided an opportunity to combine an active holiday in nature with a unique cultural experience.

Kokořín castle

The Kokořín Valley is dominated by a charming castle built in 1320 and reconstructed a hundred years ago in the style of late Romanticism. It was in the castle's courtyard where the evening screenings took place. Despite the cold weather more than one hundred visitors found their way to the castle to watch Niagara and Leave Her to Heaven, two Technicolor noirs that also turned out to be the biggest hits of the festival. Truhlárna Gallery (named Humphrey Bogart Hall for the duration of the festival) and a conference hall in Pobuda Restaurant (Gene Tierney Hall) were used as additional screening venues with seating capacities of eighty and forty seats, respectively.

Guests and accompanying events

Among the visitors were many popular actors and actresses known from film and television. Some of them – for example Zlata Adamovská or Michaela Badinková – gladly agreed to serve as official patrons of the festival. The screening of Smart Philip, a hilarious parody of noir adaptations of hard-boiled novels, was preceded by a lively discussion with the director Václav Marhoul, actor Tomáš Hanák and actress Vilma Cibulková.

Václav Marhoul, Vít Grigartzik, Vilma Cibulková and Tomáš Hanák

Accompanying the screenings were concerts of jazz pianist Beata Hlavenková, folk singer Slávek Janoušek, young singers Ondřej Ruml and Radka Pavlovčinová and a string quartet 4Seasons.

Next Year's Edition

Judging from the overall attendance and reactions of individual visitors, the festival – in spite of occasional organizational slips – can be considered a success. We've also received support from the Czech branch of HBO, the Czech Ministry of Culture and numerous other public institutions, private companies and individuals. All of them made our process of deciding whether to continue or not much easier: next year's edition of Noir Film Festival will take place 21–24 August 2014 at the royal Castle Křivoklát, approximately 50 km west of Prague. Fans of film noir – and readers of NOIR CITY in particular – are most heartily welcome.

Website: http://www.noirfilmfestival.cz/en/

Facebook page: https://www.facebook.com/noirfilmfestival?fref=ts

Výstava o Hugovi Haasovi na Noir Film Festivalu

Přesně před rokem jsme v Olomouci se skupinkou lidí kolem filmového časopisu 25fps dělali vernisáž výstavy s názvem Hugo Haas v USA 40–62, která zahrnovala fotosky, plakáty, propagační karty, novinové výstřižky a korespondenci Huga Haase s přáteli z jeho americké emigrace ve 40. a 50. letech minulého století.

Výstava, která byla v Uměleckém centru Univerzity Palackého k vidění celý loňský duben, slavila velký úspěch, na nějž se v létě pokusíme navázat na Noir Film Festivalu na hradě Křivoklátu. Přijet se na ni podívat do spilky starého hradního pivovaru budete moci v rámci doprovodného programu, přičemž o sobotní půlnoci se bude promítat i jeden z Haasových amerických filmů.

Tak sledujte festivalový web a jeho Facebook a dozvíte se víc!

C.I.D. (1956)

C.I.D.
Indie, 1956, 141 min.

Pokud nějaké indické filmy vykazují spřízněnost s klasickým filmem noir, pak jsou to v prvé řadě ty, které vznikly v režii či produkci Guru Dutta. Nejinak je tomu i v případě snímku C.I.D., jejž vyrobila Duttova nezávislá produkční společnost a pod jehož režií je podepsán Duttův žák Raj Khosla. Základní zápletka je až krystalicky čistá a všem noirovým fanouškům bude důvěrně známá: policejní inspektor Shekhar (Dev Anand) vyšetřuje vraždu vydavatele novin, když se sám stane hlavním podezřelým a přichází o místo. Následně musí veškeré své úsilí zaměřit na očištění svého jména a nalezení pravého pachatele. 

Shekharovi v jeho pátrání asistují dvě ženy - šéfova dcera Rekha (Shakila), která pro hrdinu představuje jistotu a bezpečí, a svůdná Kamini (Waheeda Rehman), která nejprve asistuje zločincům, aby se v závěru postavila na stranu zákona a spravedlnosti. V úvodu jsou obě ženy představeny jako antagonistické typy, ale postupně dochází ke smazávání nejvýraznějších rozdílů mezi nimi a film tak vytváří napětí nejen vzhledem ke kriminální zápletce, ale i k romantické linii: do poslední chvíle si nemusíme být jisti, kterou ženu Shekhar upřednostní. 

Diváka navyklého na konvence amerického filmu noir patrně při sledování Khoslova snímku čeká kulturní šok. Filmaři se sice evidentně inspirovali západními vzory (Dutt obdivoval například Asfaltovou džungli), ale jinak látku vkládají do čistě indických žánrových vzorců. Noční automobilová honička je například následována hudebním a tanečním výstupem, v němž skupina vesničanek s úsměvy na rtech nabírá vodu v řece. Celková nálada filmu je tedy mnohem radostnější než u jeho amerických protějšků. K tomu nemálo přispívají i některé vedlejší postavy v čele se zlodějíčkem v podání Johnnyho Walkera. 

Sekvenci noční automobilové honičky (ještě navíc za deště)...

...střídá hudebně-taneční výstup odehrávající se za slunného rána.

C.I.D. (zkratka pro Criminal Investigation Department) byl první velkou hereckou příležitostí pro Waheedu Rehman, která se stala Duttovou múzou a ztvárnila důležité role v jeho mistrovských dílech Neutuchající žízeň (1957) a Růže z papíru (1959).

Duttův herecký objev - nádherná Waheeda Rehman.

Pokud vás americké noiry už nudí nebo si od nich jednoduše chcete jen krátkodobě odpočinout, určitě některé z Duttových či Khoslových kriminálek vyzkoušejte. Na náhlé střídání poloh a nálad (pro indický populární film zcela běžný jev) si po chvíli zvyknete a dál se už budete jen dobře bavit.

Režie: Raj Khosla

Produkce: Guru Dutt (Guru Dutt Films Pvt. Ltd.)

Scénář: Inder Raj Anand

Kamera: V. K. Murthy, Anwar Pabani

Hudba: O. P. Nayyar

Výprava: G. V. Divker, Biren Nag

Střih: Y. G. Chawhan

V hlavních rolích: Dev Anand, Shakila, Waheeda Rehman, Johnny Walker, K. N. Singh a další

Odkazy

IMDB

CSFD

Ozvěny Noir City

Přesně před deseti dny v San Franciscu skončila každoroční přehlídka NOIR CITY. Možná jste o její návštěvě uvažovali, ale nakonec z ní z nějakého důvodu sešlo. Nemusíte zoufat, během roku se naskytne ještě několik příležitostí, jak si užít klasické noirové filmy na velkém plátně ve společnosti podobně naladěných fanoušků, jako jste vy. Jestli se řadíte mezi příznivce last minute zájezdů, ještě stíháte ozvěny festivalu v Seattlu, které začínají zítra a potrvají do konce týdne. Pokud pro naplánování cesty potřebujete více času, vydržte dva týdny a vydejte se do texaského Austinu, kam se Noir City letos přesune poprvé. Ozvěny tam odstartují 28. února a potrvají do 2. března. V průběhu roku se pak vybrané noiry budou hrát i v Los Angeles, Chicagu a Washingtonu. O konkrétních datech vás budeme informovat. No a pokud se vám nechce za hranice ČR, můžete se spolehnout, že i letos se uskuteční noirová přehlídka na našem území. Již brzy přineseme další podrobnosti o chystaném programu.

Velký nůž (1955)

The Big Knife
USA, 1955, 114 min.

14. května 1955, čtyři dny před oficiální premiérou Líbej mne až k smrti (Kiss Me Deadly, 1955), padla poslední klapka jiného snímku režírovaného Robertem Aldrichem, Velkého nože. Film vznikl v Aldrichově nezávislé produkci jako adaptace stejnojmenné divadelní hry Clifforda Odetse z roku 1949. (V hlavní roli původní broadwayské inscenace se představil John Garfield.)

Po zhlédnutí Velkého nože se asi jen málokdo ubrání názoru, že se jedná o jakési vyrovnávání účtů mezi Aldrichem (respektive Odetsem) a hollywoodským studiovým systémem. Hlavním protagonistou příběhu je herecká hvězda Charles Castle (Jack Palance), který v těžké životní situaci podlehne tlaku "shora" a navzdory nesouhlasu manželky Marion (Ida Lupino) podepíše novou sedmiletou smlouvu se studiovým bossem Stanleym Hoffem (Rod Steiger). Zástupci hollywoodské mašinérie v čele s Hoffem a jeho pobočníkem Smileym Coyem (Wendell Corey) jsou vykresleni jako bezpáteřní obchodníci, kteří neváhají sáhnout k těm nejodsouzeníhodnějším praktikám, jakými jsou vydírání či dokonce vražda. 

Aldrich i Odets patřili mezi levicově smýšlející umělce a jejich postoje jsou z filmu jasně patrné. Není proto divu, že se Velký nůž dostal pod palbu kritiky zejména lidí z branže, kteří se obávali negativní publicity. Geoffrey Shurlock ze Správy Produkčního kodexu (PCA) formuloval oficiální stanovisko Hollywoodu, když tvůrcům sdělil: "Člověk přirozeně nabývá přesvědčení, že si tímto filmem sami zaneřádíme hnízdo, jak se říká. Odsouzení našeho průmyslu je natolik zřejmé a nekompromisní, že v jeho důsledku jsme všichni vykresleni jako falešní pokrytci. Pokud se ukáže, že výsledný snímek skutečně bude šířit takové negativní postoje, budeme čelit velmi vážným PR problémům." /1/ 

To, že film nakonec prošel schvalovacím procesem PCA, bylo podle mého názoru způsobeno dvěma hlavními faktory. Zaprvé, snímek nás vlastně nevyzývá ke zobecnění toho, co sledujeme. Ve své podstatě prezentuje osobní drama jednoho muže (který je náhodou hercem), který se dostává do konfliktu s jiným mužem (který je náhodou filmovým producentem). Důležité je rovněž i to, že postupně jsou ve filmu rozehrány i další témata a konflikty - například mezi Charlesem a jeho manželkou. A zadruhé, moc Správy Produkčního kodexu v polovině 50. let výrazně upadala a Shurlockův úřad se stále většími obtížemi prosazoval dodržování hollywoodského Produkčního kodexu (což ve Velkém noži odráží i otevřené zpracování motivu sebevraždy, který byl dlouho tabuizován). Roli mohlo sehrát i to, že film vznikal v Aldrichově nezávislé produkci a distribuován byl společností United Artists, která v 50. letech opakovaně bránila právo filmařů svobodně zpracovávat tzv. kontroverzní témata.

Bohužel, z produkčního hlediska je film patrně zajímavější než z hlediska formálního. Na rozdíl od Líbej mne až k smrti je Velký nůž poměrně předvídatelný a statický, což je pochopitelně dáno hlavně charakterem předlohy. Aldrich a kameraman Ernest Laszlo se pokoušejí tuto "divadelnost" překlenout například užíváním výrazných rakurzů nebo netradičních obrazových kompozic nasnímaných za pomoci širokoúhlých objektivů. Výsledek je ovšem uspokojivý jen částečně. Mnohem větší pozornost na sebe zaslouženě strhávají herecké výkony Jacka Palance, Idy Lupino a především Roda Steigera. Ani jim se však nedaří přetavit téměř 115minutovou stopáž v záživnou podívanou. Když hollywoodský film o Hollywoodu, tak raději Město iluzí (The Bad and the Beautiful, 1952) nebo Zrodila se hvězda (A Star Is Born, 1954).

/1/ citováno v katalogu Amerického filmového institutu: http://afi.com/members/catalog/DetailView.aspx?s=&Movie=51444 .

Režie: Robert Aldrich

Produkce: Robert Aldrich (Associates and Aldrich)

Scénář: James Poe, podle divadelní hry Clifforda Odetse

Kamera: Ernest Laszlo

Hudba: Frank DeVol

Výprava: William Glasgow

Střih: Michael Luciano

V hlavních rolích: Jack Palance, Ida Lupino, Wendell Corey, Rod Steiger, Jean Hagen, Shelley Winters, Everett Sloane a další

Distribuce: United Artists

Premiéra: 25. listopadu 1955

Odkazy

IMDB

Allmovie

CSFD

Noir Film Festival 2014

Před pár dny byly spuštěny nové webové stránky českého noirového festivalu, který jsme loni měli dramaturgicky na svědomí a jinak tomu nebude ani letos. Svátek všech noirových příznivců, který se k převážné spokojenosti všech zúčastněných loni konal na Kokoříně, se letos z organizačních důvodů stěhuje na jiný hrad ve Středočeském kraji - Křivoklát. V diářích si zaškrtněte data 21.–24. 8. 2014!

hrad Křivoklát
(zdroj: správa hradu Křivoklátu)

A na co se letos v programu můžete těšit? Zvolili jsme pro vás tematický cyklus spjatý s romantickým motivem milenců na útěku a sekci věnovanou Billymu Wilderovi. Různé podoby noiru vám představíme na tzv. docu-noiru a hranice budou bořit noiry z Británie a stejně jako loni i ty z Česka/Československa. Zpestřením v programu budou animované filmy, které s trochou fantazie rovněž můžeme přiřadit k noiru.

Poctu, která loni patřila Gene Tierney a Humphreymu Bogartovi, podle nichž byly pojmenovány promítací sály, letos složíme Barbaře Stanwyck a Glennu Fordovi.

Na rozdíl od jedné loňské půlnoční projekce vám letos v programu nabídneme hned dvě, přičemž jeden z promítaných titulů již brzy zveřejníme. Ve speciálních projekcích nebude chybět ani ta od HBO (tentokrát zdarma pro všechny!), která je opět naším mediálním partnerem.

Akce s novým názvem - již jen Noir Film Festival - v druhém ročníku poroste téměř o dvojnásobek projekcí - těšte se na téměř bezmála čtyři desítky! Promítat se bude ve třech sálech hradu Křivoklátu a na jeho horním nádvoří. 

Více informací sledujte průběžně na festivalovém webu a Facebooku.

Tak nám buďte věrní a sdílejte informace o našem festivalu dál!

NOIR CITY 2014

12. ročník nejznámější noirové přehlídky na světě se ponese ve znamení mezinárodního noiru. Výběr amerických snímků odehrávajících se v exotických lokacích doplní filmy vzniklé například v Japonsku, Velké Británii nebo ve Francii. Eddie Muller označil program festivalu za dosud nejambicióznější v historii: "Mám podezření, že jeho celkový dopad změní přetrvávající etnocentrické předsudky mnoha lidí." A jaké filmy tedy budou od pátku 24. ledna do neděle 2. února 2014 v sanfranciském Castro Theatre promítány? 

pátek 24. ledna

Journey into Fear (1943)

Třetí muž (The Third Man, 1949)

sobota 25. ledna, odpoledne - Mexiko

Border Incident (1949)

En la palma de tu mano (1951)

Victimas del pecado (1951)

sobota 25. ledna, večer - nově restaurované snímky

Too Late for Tears (1949)

The Hitch-Hiker (1953)

neděle 26. ledna - Akira Kurosawa

Opilý anděl (Yoidore tenshi, 1948)

Toulavý pes (Nora inu, 1949)

pondělí 27. ledna - Německo

Vrahové mezi námi (Die Mörder sind unter uns, 1946)

Berlin Express (1948)

úterý 28. ledna - Španělsko a Norsko

Smrt cyklisty (Muerte de un ciclista, 1955)

Døden er et kjærtegn (1949)

středa 29. ledna - Velká Británie
It Always Rains on Sunday (1947)
Brightonský špalek (Brighton Rock, 1947)

čtvrtek 30. ledna - Argentina
No abras nunca esa puerta (1952)
Apenas un delincuente (1949)

pátek 31. ledna - Jižní Amerika
El vampiro negro (1953)
Mzda strachu (Le salaire de la peur, 1953)

sobota 1. února - Francie
Pépé le Moko (1937)
Taková hezká malá pláž (Une si jolie petite plage, 1949)
Nábřeží zlatníků (Quai des Orfévres, 1947)
Deux hommes dans Manhattan (1959)
Rvačka mezi muži (Du rififi chez les hommes, 1955)

neděle 2. února - Dálný východ podle Hollywoodu
Singapore (1947)
Podsvětí Šanghaje (The Shanghai Gesture, 1941)
Macao (1952)

Program opatřený krátkými anotacemi najdete na stránkách festivalu zde. Akreditace umožňující vstup na všechny projekce návštěvníky přijde na 120 dolarů. 

Pokud vám termín nevyhovuje, můžete si počkat na ozvěny přehlídky, které budou postupně probíhat v satelitních městech jako Washington, Chicago nebo Austin. Sledujte web Noir City kvůli dalším podrobnostem.

Podzimní Noir City

S drobným zpožděním vyšlo podzimní číslo čtvrtletníku Noir City. Převážná část z jeho 120 stran je věnována herci Danu Duryeovi, kterého můžete znát například z Langových mistrovských kousků Žena za výlohou a Scarlet Street nebo lehce nedoceněného Black Angel. V posledně jmenovaném se Duryea objevil po boku Petera Lorreho, jenž je předmětem dalšího textu z pera Stevea Kronenberga. Kromě stálých servisních rubrik (recenze, reportáže) časopis rovněž nabízí sérii článků připomínajících atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, od kterého 22. listopadu uběhlo padesát let. Odběratelem Noir City se může stát každý, kdo přispěje noirové nadaci Eddieho Mullera alespoň dvaceti dolary. Více informací získáte zde.

P.S. V jednom z úvodních textů Noir City vydavatelé rovněž zveřejnili první tituly stejnojmenné přehlídky, která proběhne ve dnech 24. ledna - 2. února 2014 v San Franciscu. Názvy si zatím nechám pro sebe, ale 16 z celkového počtu 27 filmů bude promítáno s titulky, což znamená, že více než polovinu budou tvořit zahraniční noiry. Co myslíte, dojde i na Československo/Českou republiku?

Leave Her to Heaven

Leave Her to Heaven 
USA, 1945, 110 min.

 „Ze všech sedmi smrtelných hříchů je žárlivost ten nejsmrtelnější,“ říká vypravěč v úvodu retrospektivně vyprávěného příběhu o patologické žárlivosti, která nezná hranice. Žárlivosti, která zničí život dobráckého spisovatele, jenž v bláhovém rozmaru po krátkodobé známosti pojme za manželku Elektřiným komplexem poznamenanou dceru ze zámožné rodiny. Snímek režiséra „ženských filmů“ Johna M. Stahla je dnes považován za klíčový film noir 40. let (do svého programu jej v srpnu ostatně zařadil i první český noirový festival Noir Film Kokořín). Není sporu, že zářící technicolorové barvy jsou protikladem typicky kontrastního černobílého materiálu noirových filmů klasické fáze a prosluněné exteriéry panenské přírody stojí v opozici k potemnělým zadním uličkám noirové městské džungle. Co Stahlovo melodrama posunuje mezi noiry, je právě ona chorobná posedlost hlavní hrdinky nevinnou mužskou obětí, jíž od počátku ze zcela sobeckých pohnutek cíleně manipuluje. 

K nemalé radosti řady sběratelů se tento hollywoodský skvost v polovině května v Americe dočkal vydání na blu-rayi (bez regionálního omezení!). V limitované edici tří tisíc kusů se do distribuce dostal díky labelu Twilight Time, který na americký trh vstoupil na jaře roku 2011 s ambicemi každé druhé úterý v měsíci vydávat speciální edice „slavných filmů uplynulých let“, zejména 50. a 60., a výběrově i let 30. a 40. Za Twilight Time stojí dvojice zasloužilých filmových restaurátorů Brian Jamieson a Nick Redman, jenž je mj. spojován se sérií limitovaných edic soundtracků vydávaných 20th Century Fox. Samostatný soundtrack jako bonusový materiál je ostatně nedílnou součástí edic Twilight Time. Nejinak je tomu i v případě Leave Her to Heaven. U něj ovšem každý zbystří spíše u informace o bonusovém audiokomentáři filmového kritika Richarda Schickela a herce Darryla Hickmana. Prvotní nadšení však brzy vystřídají rozpaky nad nesouvislým přepínáním mezi evidentně odděleně pořízenými komentáři, který v Schickelově případě zprvu sestává z nijak zajímavé deskripce dění na plátně a v případě Hickmana z nesourodých střípků vzpomínek na kariéru dětského herce. Poté, co Schickelovi po půlhodině dojde dech, Hickman jakožto nynější učitel herectví komentář mění v jakýsi workshop herectví, v rámci něhož připomínkuje výkony herců na plátně, zejména Gene Tierney, na níž nevzpomíná zrovna s úctou. Pozornost rovněž věnuje práci technicolorového mága Leona Shamroye, komentář jeho kameramanské práce se však omezuje spíše jen na nadšené výkřiky než analytičtější postřehy. Větší váhu tak má booklet s původní esejí od Julie Kirgo. 

Článek byl původně publikován v Cinepuru č. 89. 

Režie: John M. Stahl
Produkce: William A. Bacher (Twentieth Century-Fox)
Scénář: Jo Swerling; podle románu Bena Amese Williamse
Kamera: Leon Shamroy
Hudba: Alfred Newman
Hrají: Gene Tierney, Cornel Wilde, Jeanne Crain, Vincent Price, Darryl Hickman, Ray Collins, Gene Lockhart ad.

Distribuce: Twentieth Century-Fox
Premiéra: 19. 12. 1945

Odkazy 
CSFD
IMDb

Obraz: 1080p HD, 1.33:1
Zvuk: anglický 1.0 DTS-HD MA
Titulky: anglické pro neslyšící
Distribuce: Twilight Time od 14. 5. 2013 (region free)
lze objednat zde