Původní stránky o filmu noir kompletně v češtině

4. února 2010

Clay Pigeon (1949)

Clay Pigeon
USA, 1949, 63 min

Richard Fleischer mě hluboce ovlivnil ještě predtim, než jsem znala jeho jméno. Mé dětství bylo sice nenávratně zdeformováno osmdesátkovými fantasy shity, ale nejsem nenávistná. Ba naopak.

Dříve, než trvale narušil mou psychiku, točil Fleischer dokonale svižná noirová béčka. Jedním z nich je i Clay Pigeon (1949), příběh námořníka, který je po probobuzení z kómatu obviněn z vlastizrady a zabití kamaráda v japonském zajateckém táboře. Uteče z nemocnice, unese kamarádovu ženu a vydá se s ní do L.A, aby by zaplnil díru ve své hlavě a očistil si jméno.

Oscarový scénárista Carl Foreman (Champion, High Noon, Bridge on the River Kwai) si očividně potřeboval odpočinout a stvořil scénář, který jednoduchostí připomíná skvosty jako je Ministry of Fear nebo Kiss Me Deadly. Klíčová slova: amnézie, konspirace, 2 světová válka.


Nejdůležitější je, že se hlavní hrdina (Bill Williams) chová jak kombinace Philipa Marlowa a Jamese Bonda a pomocí skvěle technicky zvládnutých flashbacků se mu postupně vrací paměť. Také je tu japonský záporák, fyzické násilí a pistole. Prostě něco pro mé citlivé srdéčko.

Film sype kupředu, že se stydí i Hitchcockových 39 Steps a šedesáti tří minutová stopáž mu hraje do karet. Skvěle napsané, typově obsazené a zahrané charaktery se nestihnou okoukat a romantická linka těží z chemie manželského páru Bill Williams - Barbara Hale. Williams má charisma na rozdávání, škoda, že nedostával větší role častěji.

Narozdíl od snímků s podobnou premisou není Pigeon zbytečně komplikovaný (Somewhere in the Night) ani se nesnaží reflektovat dopad druhé světové války na psychiku vojáků (Blue Dahlia). Režie je bezchybná a obsahuje několik oživujících nápadů (odraz v zrcadle). Fleischerova obliba odrazových ploch je sice nejvíc vidět v pozdějším kamerovém cvičení Narrow Margin (1952), ale už ve Follow Me Quietly (1949) ukazuje, že se neštítí dělat věci jen na efekt (figurina). Objektivně vzato je Narrow Margin vyspělejším filmem, ale sledování Clay Pigeon přináší mnohem více potěšení plynoucího z nikdy nekončící akce, zvratů a brakovitě chandlerovské povahy příběhu. Trochu zamrzí jen podivná touha vpašovat do filmu čínskou vdovu.


Exteriéry udržují tempo (noční jízda autem, honička v ulicích Čínské čtvrti, vyvrcholení ve vlaku odkazující na Shadow Of A Doubt), v interiérech se zase vytáhl kameraman Robert De Grasse (mj. Window). Není moc co psát, Clay Pigeon je svižný a neprávem zapomenutá béčková jízda.

Pro informační úplnost ještě nutno podotknout, že scénář je údajně založen na pravdivém příběhu a že Fleischer koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let natočil podobně dobrých nízkorozpočťáků spoustu (Bodyguard, Clay Pigeon, Follow Me Quietly, Trapped, Armored Car Robbery, Narrow Margin). Ale o tom až někdy příště.

Režie: Richard Fleischer
Produkce: Herman Schlom
Scénář: Carl Foreman
Kamera: Robert De Grasse
Hudba: Paul Sawtell
Střih: Samuel E. Beetley
Výprava: Albert S. D'Agostino, Walter E. Keller
Hrají: Bill Williams, Barbara Hale, Richard Quine, Richard Loo a další

Distribuce: RKO Pictures
Premiéra: 29. června 1949

Odkazy
IMDB
CSFD

7 komentářů:

  1. hmmmm... okamžitě stahuju. moc pěkný. :)

    OdpovědětSmazat
  2. nejvice se mi na me libi, ze ten clanek vubec nedava smyl :o)

    OdpovědětSmazat
  3. spis to jmeno rezisera jsi napsala pokazde jinak a spatne :) trosku sem si dovolila ti to zeditovat (jen to jmeno samozrejme).

    OdpovědětSmazat
  4. Dik. A to jsem si dva Flieshingery opravila uz predtim. To je jak s tou Marylin... :o)

    OdpovědětSmazat
  5. teda upřímně trošku mě to zklamalo. natočené je to pěkně, ale hlavní hrdina je tak hloupý, že to snad ani možné není... :)

    OdpovědětSmazat
  6. prave! Hlavneze se to nevykecava... nemam velke naroky, jako bys to nevedel

    OdpovědětSmazat
  7. ja mam taky slabost pro hodinu trvajici becka, ted me treba uprimne potesilo Two O´Clock Courage, ale nesmi to byt hloupe az moc.

    OdpovědětSmazat