Původní stránky o filmu noir kompletně v češtině

12. února 2010

Criss Cross (1949)

Criss Cross
USA, 1949, 88 min.

Siodmak uměl točit noiry. Nechcete mu někdo věnovat diplomku? Criss Cross (1949) je jeho (podle IMDb) třetím divácky nejúspěšnějším noirem - po Zabijácích (The Killers, 1946) a Točitém schodišti (The Spiral Staircase, 1946). Sleduje osudový pád muže, který znovu podlehl kouzlu své bývalé ženy, marnotratné femme fatale Anne (Yvonne De Carlo), a aby ji získal zpět, zaplete se do zločinu a neváhá pro ni obětovat svůj život.


Criss Cross se opět setkáváme s retrospektivním vyprávěním hlavního hrdiny (tentokrát se ale ze svých činů nezpovídá těsně předtím, než zemře, ale krátce před loupeží peněz, na které se podílí). Voiceover hlavního hrdiny Steva (Burt Lancaster) nás tak provází dobrou půlkou filmu, kdy typicky komentuje děj a především svoje vnitřní pocity. Nemůžu si pomoci, ale Burt Lancaster byl asi nejlepším představitelem onoho noirového, totálně zaláskovaného, pod vlivem dominantní ženské ušlápnutého chlápka. I přes vypracované tělo a široká ramena měl ve tváři něco tak nevinného, co z něj dělalo typického "maminčina" chlapečka (a ty kudrnaté vlásky!). Takový Mitchum, i když podléhal svodům nádherných, zrádných femmes fatale, pořád působil jako drsný chlap. Ale Lancaster je přesně ten typ, který by své osudové ženské snesl modré z nebe i za cenu, že se maximálně poníží a klesne na to nejhlubší dno.

Steve se Anne nechá neustále vláčet. Již v úvodní sekvenci, která mi svým pojetím silně připomněla Hitchcockovo Psycho (1960) - během titulků sledujeme letecký záběr nočního města, až se kamera zastaví nad parkovištěm u jednoho klubu a ukáže nám dvojici milenců, kteří se scházejí za zády ostatních - nám Siodmak dává jasně najevo, jakým směrem se jeho film bude ubírat. Vidíme Steva, který maximálně podléhá kouzlu své osudové dívky. Například dlouhá scéna, v níž pozoruje tančící Anne (opět geniální Rozsova  hudba), je jedním z nejlepších subjektivizujících pohledů v noiru vůbec. 


Pro řadu scén je určující Siodmakova (a pro noiry obecně) typická práce se zrcadly (viz druhý obrázek), s hloubkou pole, promyšlenou obrazovou kompozicí a rozestavěním postav v prostoru. Mezi Anne a Stevem často (jak obrazně, tak i doslova) stojí Annin milenec, gangster Slim Dundee (viz horní obrázek), kterého ztvárnil vynikající slizoun Dan Duryea. Škoda, že opírajíc se o hůlku (Rogue) nekulhá po celý film, ale jen v závěrečné scéně, když jako hrůzné monstrum přichází ze tmy. Mimochodem najde se někdo, kdo ho taky tak zbožňuje? Krom Langa a Manna jeho talent moc režisérů neocenilo. Každopádně pro ty, co ho ještě neviděli, vřele doporučuju film noir Black Angel (1946), kde Duryea jako hlavní hrdina naprosto válí. 


Podle stejné románové předlohy natočil v roce 1995 svou filmovou verzi příběhu pod názvem Skryté zlo  (1995) Steven Soderbergh.


Režie: Robert Siodmak
Produkce: Michel Kraike (Universal International)
Scénář: Daniel Fuchs podle románu Dona Tracyho
Kamera: Franz Planer
Hudba: Miklos Rozsa
Střih: Ted J. Kent
Hrají: Burt Lancaster, Dan Duryea, Yvonne De Carlo a další

Distribuce: Universal-International
Premiéra: 12. ledna 1949

Odkazy:
CSFD
IMDb
Allmovie

20 komentářů:

  1. Criss Cross mi prijde jako prilis typicky noir, jasne nalinkovany, predvidatelny. Takova Phantom Lady me bavila vic.

    OdpovědětSmazat
  2. mne prijde skoro stejne super, jako ten clanek ;o)

    OdpovědětSmazat
  3. Vzdycky jsem vedela, ze je strasne chytra :o) Ne, vazne jitus, ten clanek je skvely.

    OdpovědětSmazat
  4. "Například dlouhá scéna, v níž pozoruje tančící Anne (opět geniální Rozsova hudba), je jedním z nejlepších subjektivizujících pohledů v noiru vůbec." - ktere jsou dalsi nej subjektivizujici pohledy noiru? ja se na ne asi nikdy nesoustredil. ted abych vsecky noiry zkouknul znova... :(

    OdpovědětSmazat
  5. Od teď už se budou dělat hrubky v prvních větách článků vždycky? :) Text dobrý, Criss Cross mám docela jako srdcovku, btw jako první jsem viděl kdysi dávno Soderberghův remake (to jsme ještě o noirech neměl páru) a dost se mi líbil, zapamatoval jsem si z něj tu výraznou scénu se zrcadlem v nemocnici, kterou jsme pak při sledování originálu poznal. Za zmínku Black Angel velký dík, to je moje TOP 10

    OdpovědětSmazat
  6. Jmena nam evidentne delaji nejvetsi problemy - Sidomak a Soderberg opraveni :) Jinak clanek samozrejme vyborny...Jani :P "Nej subjektivizujici pohledy" bude dalsi anketa - ale az se Eda podiva znovu na vsechny noiry.

    OdpovědětSmazat
  7. jo, to bude trvat. ale vzhledem k tomu, ze jsem uz dlouho na tento skvely blog neprispel, mohl bych aspon taky neco napsat. prehodnotil jsem postoj k nej noirove herecce a budu tu asi vychvalovat bozskou Ritu. :)

    OdpovědětSmazat
  8. Ja jsem ted ve fazi rekapitulace noirovych klasik a neskutecne me to bavi :)
    Za pochvaly dekuju, za chyby se omlouvam.. ja uz jsem takove pako - preklepy ve jmenech proste nevidim. A obecne je pisu casto. Treba "baban", ze.. (to byl vtip pro zasvecene)
    Subjektivizujici pohledy jsou takovy trademark noiru, Edo :) a obzvlast tech, kde jsou femme fatale(presne jak rika Mejla, musis se na vsechno podivat znova :)) - kdyz uz mluvis o te Rite, tak treba Dama ze Sanghaje je jich plna. Btw. chces na ni psat text? Ja bych ted i docela rada :)
    Jinak ten Black Angel byl docela zamer, vedela jsem, ze nektere potesi ;)

    OdpovědětSmazat
  9. jestli mi strháš Dámu ze Šanghaje, tak se s tebou přestanu bavit! já si vezmu něco míň profláklého, třeba Affair in Trinidad.

    OdpovědětSmazat
  10. boze, uplne se bojim, co v ramci te rekapitulace jeste prijde. Cimz asi chci rict - nepiste mi prosim set-up. dik :o)

    Jo jmena...

    OdpovědětSmazat
  11. Ne, ja ji nestrham.. mozna si jen trochu rypnu :-P

    OdpovědětSmazat
  12. Dáma ze Šanghaje není dokonalá, ale za to Orson a ni Rita nemůžou.

    OdpovědětSmazat
  13. a kdo za to teda muze, kdyz ne Orson?

    OdpovědětSmazat
  14. to nevis? Ten rok zrovna columbia pictures koupila ty nove kamery, ktere byly skladovany blizko oblasti 51. Bohuzel doslo k nejakemu neznamemu ozareni a proto byly hned po dame ze sanghaje vyhozeny. Ale film uz neslo zachranit. Od doby, co se k edovi tenhle pribeh donesl nepovazuje tu konstantni nudu za wellesovu chybu.

    OdpovědětSmazat
  15. jeste, ze mi vsechno, mila Evo, vzdycky tak pekne objasnis!

    OdpovědětSmazat
  16. jo a Ediku, do textu jsem ti hodila odkaz na tu genialni tanecni scenu..

    OdpovědětSmazat
  17. jo jani, obcas byvam tak trapna, ze prekvapim i sama sebe

    OdpovědětSmazat
  18. no, pokus o vtip to byl dobrej, Evi, ale Orsonovi vystřihli z jeho sestřihu dobrou hodinu. proto tam toho hodně chybí. ale jinak je ten film geniální. ne dokonalej, ale geniální určo. :P

    OdpovědětSmazat
  19. tyhlety zaslepeni jsou nejhorsi. Vidam to na sobe :o)

    OdpovědětSmazat