Původní stránky o filmu noir kompletně v češtině

8. února 2010

Točité schodiště (1946)

The Spiral Staircase
USA, 1946, 79 min.

Helen (Dorothy McGuire) pracuje jako pečovatelka v domě paní Warrenové (Ethel Barrymore). Jakožto dívce, která je od dětství němá, ji však hrozí nebezpečí, neboť v městě řádí vrah, jenž si za své oběti vybírá handicapované dívky...

Je zvláštní, že právě tento film Roberta Siodmaka patří mezi jeho nejznámější a nejlépe hodnocené (na IMDb je v rámci jeho filmografie na druhém místě jak v počtu, tak i ve výši hodnocení). Točité schodiště je totiž jeden z jeho průměrných kousků, v jeho stínu stojí mnohem zajímavější (noirové) snímky, jako například jeden z prvních noirů, v němž se ústřední postavou a hybatelkou děje stala žena, Phantom Lady (1944), geniální noir o dvojčatech v podání Olivie de Havilland, The Dark Mirror (1946), dále třeba Christmas Holiday (1944), Pláč města (Cry of the City, 1948) nebo filmy s Burtem Lancasterem Criss Cross (1949) a Zabijáci (The Killers, 1946).


Točité schodiště, které kdysi šlo v České televizi s příšerným dabingem (proto tak nízké hodnocení na ČSFD), diváka v úvodu nabudí skvělou titulkovou sekvencí (záběrem z nadhledu sledujícím ženu scházející dolů po točitém schodišti za doprovodu hudby Roye Webba) a následnou úvodní sekvencí, v níž maniakální vrah voyeursky pozoruje svou oběť předtím, než ji zabije. Motiv slídilova široce otevřeného oka, které se v průběhu filmu několikrát opakuje, je brilantní a opravdu hrůzunahánějící, stejně jako jeho občasné subjektivní pohledy. 

Točité schodiště je jeden z těch filmů, u kterých si můžete hrát na detektiva. Byť to někomu může být jasné od začátku, identita vraha je odhalena až závěrečnou pointou. Takže: je oním Peeping Tomem nezbedný syn paní Warrenové Steve, jeho nevlastní bratr, profesor Warren, sluha Oates, doktor Parry, který tolik trvá na tom, aby s ním Helen odjela do Bostonu, nebo flegmatický buldog Calton?


Přestože se děj odehrává během jediného dne, respektive bouřlivé noci, tempo filmu i přes kratší stopáž místy upadá. Potenciál postav se zdá nevyužitý, trváním na závěrečné pointě postrádají psychologickou hloubku (především pak celá rodina Warrenových). Helen, naivní romantizující snílek oddávající se fantaziím, je díky Dorothy McGuire vesměs nesympatická ošklivka, takže nemá čím oslnit. Krásné profesorově asistentce Blanche v podání Rhondy Fleming je naopak poskytnuto málo prostoru. 

Přestože tento Siodmakův film není tak docela noir, díky kameře (po Johnu Altonovi druhého noirového krále) Nicholase Musuracy a hudbě Roye Webba je krásně atmosférický. Vedle filmů jako Mrtvá a živá (Rebecca, 1940), Secret beyond the Door (1948) nebo My Name is Julia Ross (1945) je typickým zástupcem tzv. gotických filmů, v jejichž centru stojí žena-oběť "uvězněná" v honosném, od okolní civilizace odříznutém rodinném sídle, kde v ohrožení svého života odhaluje jeho skrytá tajemství.


V roce 1975 vznikl (nepříliš povedený) remake tohoto filmu. 


Režie: Robert Siodmak
Produkce: Dore Schary pro RKO
Scénář: Mel Dinelli podle románu Ethel Liny Whiteové Some Must Watch
Kamera: Nicholas Musuraca
Střih: Harry Gerstad a Harry Marker
Hudba: Roy Webb
Hrají: Dorothy McGuire, George Brent, Ethel Barrymore, Kent Smith, Rhonda Fleming a další

Distribuce: RKO
Premiéra: 6. února 1946

Odkazy:

1 komentář:

  1. Viděl jsem jako první remake, ale musím uznat, že ani původní verze mě příliš nezaujala. Možná to chce čas :)

    OdpovědětSmazat