Asfaltová džungle (1950)

The Asphalt Jungle
USA, 1950, 117 min.

John Huston dal světu první noir (pokud nepřistoupíme na tezi, že prvním klasickým noirem byl již Ingsterův Stranger on the Thrid Floor /1940/) a dal mu i první caper film, Asfaltovou džungli. Přestože v souboji s Dassinovou Rvačkou mezi muži (Du rififi chez les hommes, 1955) či Kubrickovým Zabíjením (The Killing, 1956) Hustonův stylisticky nepříliš výrazný snímek neobstojí, zůstává jeho význam jakožto filmu, který určil pravidla tohoto subžánru, nesporný.

Loupež jako taková není v rámci filmu noir motiv nijak výjimečný, nicméně Asfaltová džungle byla prvním noirem, který jejímu procesu dal organizaci a řád. Hustonův snímek, jenž vznikl podle románové předlohy W. R. Burnetta (Malý Caesar /Little Caesar, 1931/, The Beast of the City /1932/, Vysoko v horách /High Sierra, 1941/), ustanovil základní narativní konvence caper filmů, když na úkor vyšetřování moralizujících policistů zdůraznil průběh zločinu z hlediska kriminálníků a syžet filmu podřídil třem základním situacím: počátečnímu představení a utvoření zlodějské skupiny, následnému provedení loupeže a nakonec vylíčení jejích důsledků (pro ústřední aktéry povětšinou tragických).

Doc pozoruje kasaře Guse při práci.

V úvodní části filmu tedy poznáváme síť vztahů mezi ústředními protagonisty, ostříleným kriminálníkem a notorickým sázkařem Dixem (Sterling Hayden), který sní o tom, že se vrátí do rodného Kentucky, kde kdysi měli rodinný ranč, bezcharakterním právníkem Emmerichem (Louis Calhern), kterého mladá milenka (Marilyn Monroe) přivedla na mizinu, zlodějskou legendou Docem (Sam Jaffe), jehož právě propustili z vězení a v hlavě už má další plán na loupež, zkorumpovaným policistou Ditrichem (Barry Kelley) a v neposlední řadě bookmakerem Cobbym (Marc Lawrence), jehož prostřednictvím se všichni setkají.

Klíčová scéna loupeže, která v noirových intencích nejde podle plánu (kasař Gus je postřelen a podlý Emmerich chystá podvod) a v důsledku nezabere více než deset minut, se zdaleka nevyrovná proslulé půlhodinové sekvenci beze slov a bez hudby z Rvačky mezi muži či přepínání v čase a mezi hledisky jednotlivých aktérů loupeže v Zabíjení. Asfaltová džungle dnes zaujme spíše vykreslením "nezdravé"  a sebedestruktivní záliby Doca a Emmericha v mladých dívkách. Doc, který si v úvodu zálibně prohlíží pin-up kalendář, na sebe nakonec díky horlivému pozorování tančící dívky v dineru upoutá pozornost policistů, stejně jako Emmericha v závěru prozradí falešné alibi v podobě jeho "neteře" ztvárněné začínající Marilyn Monroe.

Závěrečný záběr umírajícího Dixe mezi jeho milovanými koňmi.

Z hlediska tehdejší produkce MGM vcelku netypický snímek studiu získal cenu z festivalu v Benátkách pro Sama Jaffeho, jenž byl rovněž nominován na Oscara. Na Oscara a shodně i na Zlaté Glóby byl snímek ostatně nominován i v dalších třech kategoriích (kamera, režie, scénář).

Režie: John Huston
Produkce: Arthur Hornblow Jr. (MGM)
Scénář: John Huston, Ben Maddow podle románu W. R. Burnetta
Kamera: Harold Rosson
Hudba: Miklos Rozsa
Střih: George Boemler
Hrají: Sterling Hayden, Louis Calhern, Jean Hagen, James Whitmore, Sam Jaffe, John McIntire, Marilyn Monroe ad.

Distribuce: MGM
Premiéra: 23. května 1950

Odkazy
CSFD
IMDb
Allmovie